Strach z prohloubení války. USA i EU se obávají eskalace hybridních útoků

Američtí a evropští představitelé podle The Guardian vyjádřili rostoucí znepokojení nad hrozbou hybridní války ze strany Ruska. Tento strach se prohloubil po prvním použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS Ukrajinou na cíle uvnitř ruského území. Bidenova administrativa nedávno zrušila omezení pro jejich použití, což vyvolalo ostrou reakci Moskvy a obavy z další eskalace konfliktu.

Rusko na krok USA odpovědělo změnou své jaderné doktríny a sliby „přiměřené“ odvety. Podle západních představitelů se však Moskva spíše než na eskalaci bojů na Ukrajině může zaměřit na hybridní útoky jinde ve světě. Ty mohou zahrnovat sabotáž, atentáty nebo podporu amerických protivníků na Blízkém východě a v Indo-Pacifiku.

Evropští ministři zahraničí, včetně představitelů Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska a Spojeného království, na úterním jednání v Bruselu společně obvinili Rusko z „systematického útoku na evropskou bezpečnostní architekturu“.

V USA mezitím mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller vyjádřil „nesmírné znepokojení“ nad ruskou hybridní válkou. Jako příklad zmínil nedávné poškození podmořských optických kabelů v Baltském moři, které považuje za sabotáž. Miller zdůraznil, že další podobné akce nebudou ponechány bez odpovědi.

První ukrajinský útok raketami ATACMS zasáhl skladiště munice v ruské Brjanské oblasti, jak informoval The New York Times s odkazem na americké a ukrajinské zdroje. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že pět raket bylo sestřeleno a jedna zneškodněna, ale americké zdroje uvedly, že byly zachyceny pouze dvě.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento útok za krok, který Moskva považuje za přímé zapojení NATO do konfliktu. Vladimir Putin navíc podepsal revizi jaderné doktríny, která snižuje práh pro použití jaderných zbraní.

Evropští i američtí představitelé se obávají, že Rusko bude pokračovat v intenzifikaci své hybridní kampaně. Šéf NATO Mark Rutte nedávno varoval, že „frontová linie této války se stále více posouvá za hranice Ukrajiny“ a zahrnuje například Baltskou oblast či západní Evropu.

Poškození optických kabelů v Baltském moři, které narušilo komunikaci mezi evropskými zeměmi, je aktuálně vyšetřováno jako potenciální sabotáž. Německý ministr obrany Boris Pistorius označil incident za podezřelý a vyloučil možnost náhodného poškození.

Kromě sabotáží existují obavy z nárůstu atentátů a útoků na kritickou infrastrukturu v Evropě. Podle jednoho z bývalých evropských obranných činitelů je EU „zcela nepřipravená“ čelit intenzifikované hybridní válce.

Navzdory ruským výhrůžkám premiér Spojeného království Keir Starmer prohlásil, že podpora Ukrajiny bude pokračovat. „Nezodpovědná rétorika Ruska nás neodradí,“ uvedl během summitu G20 v Brazílii.

Očekává se, že Rusko bude dále rozšiřovat svou hybridní válku jako součást odvety za dodávky zbraní Ukrajině. Bezpečnostní analytici varují, že tyto útoky mají za cíl nejen zastrašit obyvatelstvo, ale také ovlivnit politické rozhodování a podporu Ukrajiny na Západě.

Napětí mezi Západem a Ruskem nadále roste, přičemž Moskva se snaží využít jakýchkoli příležitostí k oslabení jednoty NATO a EU. Evropské státy tak stojí před naléhavou potřebou posílit obranu své kritické infrastruktury a čelit novým hrozbám hybridní války.

Související

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Bílý dům USA

Aktuálně se děje

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

13. dubna 2026 19:34

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy