Strach z prohloubení války. USA i EU se obávají eskalace hybridních útoků

Rusko na krok USA odpovědělo změnou své jaderné doktríny a sliby „přiměřené“ odvety. Podle západních představitelů se však Moskva spíše než na eskalaci bojů na Ukrajině může zaměřit na hybridní útoky jinde ve světě. Ty mohou zahrnovat sabotáž, atentáty nebo podporu amerických protivníků na Blízkém východě a v Indo-Pacifiku.

Evropští ministři zahraničí, včetně představitelů Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska a Spojeného království, na úterním jednání v Bruselu společně obvinili Rusko z „systematického útoku na evropskou bezpečnostní architekturu“.

V USA mezitím mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller vyjádřil „nesmírné znepokojení“ nad ruskou hybridní válkou. Jako příklad zmínil nedávné poškození podmořských optických kabelů v Baltském moři, které považuje za sabotáž. Miller zdůraznil, že další podobné akce nebudou ponechány bez odpovědi.

První ukrajinský útok raketami ATACMS zasáhl skladiště munice v ruské Brjanské oblasti, jak informoval The New York Times s odkazem na americké a ukrajinské zdroje. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že pět raket bylo sestřeleno a jedna zneškodněna, ale americké zdroje uvedly, že byly zachyceny pouze dvě.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento útok za krok, který Moskva považuje za přímé zapojení NATO do konfliktu. Vladimir Putin navíc podepsal revizi jaderné doktríny, která snižuje práh pro použití jaderných zbraní.

Evropští i američtí představitelé se obávají, že Rusko bude pokračovat v intenzifikaci své hybridní kampaně. Šéf NATO Mark Rutte nedávno varoval, že „frontová linie této války se stále více posouvá za hranice Ukrajiny“ a zahrnuje například Baltskou oblast či západní Evropu.

Poškození optických kabelů v Baltském moři, které narušilo komunikaci mezi evropskými zeměmi, je aktuálně vyšetřováno jako potenciální sabotáž. Německý ministr obrany Boris Pistorius označil incident za podezřelý a vyloučil možnost náhodného poškození.

Kromě sabotáží existují obavy z nárůstu atentátů a útoků na kritickou infrastrukturu v Evropě. Podle jednoho z bývalých evropských obranných činitelů je EU „zcela nepřipravená“ čelit intenzifikované hybridní válce.

Navzdory ruským výhrůžkám premiér Spojeného království Keir Starmer prohlásil, že podpora Ukrajiny bude pokračovat. „Nezodpovědná rétorika Ruska nás neodradí,“ uvedl během summitu G20 v Brazílii.

Očekává se, že Rusko bude dále rozšiřovat svou hybridní válku jako součást odvety za dodávky zbraní Ukrajině. Bezpečnostní analytici varují, že tyto útoky mají za cíl nejen zastrašit obyvatelstvo, ale také ovlivnit politické rozhodování a podporu Ukrajiny na Západě.

Napětí mezi Západem a Ruskem nadále roste, přičemž Moskva se snaží využít jakýchkoli příležitostí k oslabení jednoty NATO a EU. Evropské státy tak stojí před naléhavou potřebou posílit obranu své kritické infrastruktury a čelit novým hrozbám hybridní války.