NÁZOR - Skončí korejská válka předtím, než v roce 2025 dovrší 75 let svého trvání? Tuto otázku si pokládá profesor Stephen Haggard v komentáři pro server National Interest. Politolog z Kalifornské univerzity v San Diegu poukazuje, že mnohým taková otázka může znít divně, protože navzdory opakovanému nárůstu napětí se na Korejském poloostrově ve skutečnosti nebojuje.
Mír není vyloučený, ale ani pravděpodobný
Otázka však podle profesora směřuje k jinému problému. "Bude dohoda o příměří podepsaná nikoliv reprezentanty států, ale vojenskými veliteli nahrazena mírovou smlouvou?" táže se politolog. Soudí, že taková možnost není v horizontu nadcházejících pěti let zcela vyloučená, byť je krajně nepravděpodobná.
Problémem je to, že neexistuje žádná jasná cesta k uzavření smlouvy, která by byla přijatelná pro všechny strany, konstatuje odborník. Dodává, že to se zřetelně ukazuje, pokud si uvědomíme, co by mírová smlouva či mírový stav znamenal pro Severní Koreu.
"Obecně Severní Korea pohlíží na mírovou smlouvu jako na bilaterální dohodu, kterou by uzavřela se Spojenými státy, která by urovnala významné problémy a nastartovala proces vzájemného uznání a normalizace diplomatických vztahů," píše Haggard. Podotýká, že Pchjongjang takovou smlouvu někdy podmiňuje mnoha předběžnými kroky, jindy ukazuje větší flexibilitu a připouští vzájemné ústupky.
Severokorejské požadavky zahrnují úplné stažení amerických vojsk z poloostrova, zastavení společných americko-jihokorejských vojenských cvičení, uvolnění jednostranných a nyní i mezinárodních sankcí a vágně, ale často vzývané "ukončení nepřátelské politiky" Spojených států, nastiňuje expert. Doplňuje, že Washington se naopak konstantně zaměřuje na to, aby KLDR plnila své závazky vyplývající ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Od prvního testu severokorejské jaderné zbraně v roce 2006 toto ve skutečnosti znamená zničení existujících prostředků, upozorňuje profesor. Konstatuje, že dosažení tohoto výsledku je nyní mnohem těžší než v případě jednání, která vedla americká administrativa prezidenta Baracka Obamy s Íránem, který neučinil zásadní jaderný průlom.
"Je mimořádně obtížné si představit amerického prezidenta podepisujícího mírovou smlouvu s jadernou Severní Koreou, neřkuli postupujícího k formálnímu nahrazení příměří novým mírovým uspořádáním," pokračuje politolog. Pokládá proto otázku, z čeho pramení ona malá, ale existující šance na mír.
Nelze věřit v zázraky
Jestliže se jednání úzce zaměřená na jaderný program ukázala jako neprůchodná, je možná na čase smést vše ze stolu a začít nové bilaterální rozhovory, nejprve navázat na americko-severokorejské summity probíhající od roku 2018 a následně přejít k multilaterálnímu formátu, až uzraje čas, naznačuje Haggard. Dodává, že taková jednání by se měla pokusit vyřešit opakující se problém načasování, tedy kdo učiní první krok, načrtnutím uceleného plánu k vzájemnému uznání a mírovému stavu, který nebude zahrnovat žádné předběžné podmínky.
V současné době je ale jasné, že pro takovou iniciativu chybí vůdčí síly, přiznává profesor. Poukazuje, že stávající americký prezident Donald Trump dal otevřeně najevo, že nemá zájem řešit problém před listopadovými volbami, přičemž Washington rovněž neposkytl jihokorejskému prezidentovi Mun Če-inovi velký manévrovací prostor, aby rozvíjel s KLDR kontakty.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo v praxi odmítá téměř vše, co může Soul zkusit ve vztahu k Pchjongjangu, čímž zvyšuje napětí mezi Washingtonem a Soulem, které pramení z přehnaných požadavků Spojených států vůči Jižní Koreji v otázce mezikorejského dialogu, uvádí akademik. Táže se proto, zda by si v případě volebního vítězství Joe Bidena vedla nová americká administrativa lépe.
"Upřímně o tom pochybuji, ale zřejmě ne kvůli nedostatečné snaze," píše Haggard. Za smutnou skutečnost považuje to, že KLDR je se svými jadernými zbraněmi velmi spokojená, a proto politolog nevkládá velké naděje v možnost, že rozšíření pobídek vůči Pchjongjangu či další utužení sankcí přinese jiný výsledek.
Rada vycházející z tohoto pesimismu ovšem zcela pesimistická není, zdůrazňuje odborník. Soudí, že Biden by mohl poskytnout jihokorejskému prezidentovi větší prostor, a to již z důvodu, že zmírnění jistého napětí ve vztahu Washingtonu se Soulem by zřejmě posílilo věrohodnost odstrašování Severní Koreji.
Štědřejší nabídka Pchjongjangu by mohla být užitečná jen za předpokladu, že tamní režim zázračně změní přístup ke svému jadernému a raketovému programu, domnívá se profesor. Podotýká, že víra z zázraky ale netvoří politiku, žijeme ve světě zadržování, a tak příměří na Korejském poloostrově zůstane ještě nějakou dobu jeho součástí.
Související

Kimova KLDR přislíbila bezpodmínečnou podporu Ruska ve válce na Ukrajině

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
Severní Korea (KLDR) , Jaderné zbraně , Jižní Korea , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 18 minutami

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?
před 1 hodinou

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko
před 1 hodinou

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka
před 2 hodinami

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko
před 2 hodinami

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové
před 3 hodinami

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně
před 3 hodinami

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky
před 4 hodinami

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti
před 4 hodinami

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
před 4 hodinami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
před 4 hodinami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
před 4 hodinami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera
před 4 hodinami

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
před 5 hodinami

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 6 hodinami

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 6 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 8 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera
Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.
Zdroj: Libor Novák