Diktátor, který zklamal svůj lid? Největším nepřítelem Kima není koronavirus

Kim ve skutečnosti loni v říjnu otevřeně plakal během vojenské přehlídky a omlouval se Severokorejcům za to, že nenaplnil ekonomické sliby, které v minulosti dal, připomíná analytik. Dodává, že za nepříznivý vývoj událostí diktátor může "děkovat" koronaviru.

Poté, co Kimův režim loni zavedl uzávěru hranic s Čínou, jediným velkým ekonomickým partnerem KLDR, která byla nejpřísnější na světe, vzájemný obchod poklesl o 80 %, poukazuje autor komentáře. Otázka podle něj zní, zda hospodářský otřes, který Severní Korea zažívá, bude mít dlouhodobé dopady na její domácí a zahraniční politiku.

"Sotva lze vidět také změny, které by preferovaly Spojené státy," pokračuje DePetris. Poukazuje, že domácí pozice Kima byla během prvních let jeho vlády neustále zpochybňována, ale ve skutečnosti je jeho kontrola severokorejského politického systému dnes prakticky neotřesitelná. Vysoce postavení představitelé v úřednictvu, v armádě či vládnoucí straně, kteří se pokusí v přísně hierarchizovaném systému získat náznak nezávislosti, jsou totiž zpravidla rychle a násilně odstaveni, dodává analytik.

Hodně se mluví o Kimově mladší sestře Kim Jo-čong a jejím bleskovém vzestupu mezi severokorejskou elitu, připomíná autor komentáře. Vyzdvihuje však, že diktátorova sestra se jeví spíše jako vykonavatelka vůle svého bratra než samostatný aktér.

Největší nepřítel Kima na domácí frontě je podle DePetrise dnes stejný, jako byl před tím, než koronavirus dále poškodil severokorejskou ekonomiku. Analytik za něj považuje vládcovo podlomené zdraví.

Také severokorejská zahraniční politika se zřejmě výrazněji nepromění, očekává DePetris. Domnívá se, že Pchjongjang se bude nadále obracet na Čínu a Rusku, naskytne-li se příležitost.

"Je pravděpodobné, že ti, kteří rozhodují o severokorejské ekonomice, budou pobízet Peking, aby rychle normalizoval obchodní vztahy, jakmile budou Severokorejci dostatečně proočkovaní," píše analytik. Zdůrazňuje, že sblížení Pchjongjangu s Washingtonem či uvolnění severokorejsko-amerických vztahů ale není na stole.

Bez ohledu na "namáhavý pochod" představuje denuklearizace pro Kima nadále tabuizované téma, deklaruje autor komentáře. Připomíná, že severokorejský diktátor sice před třemi lety s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem podepsal prázdné tiskové prohlášení o denuklearizaci Korejského poloostrova, jeho kroky však ukazují, že se extrémně zdráhá o svém jaderném arzenálu jednat.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Spojené státy a Severní Korea se tak nacházejí patové v situaci, kdy stávající Bidenova administrativa zůstává odhodlána zastavit veškeré severokorejské programy zbraní hromadného ničení, zatímco Pchjongjang se nemá k jakémukoliv dialogu, dokud bude jeho protistrana trvat na konceptu denuklearizace, vysvětluje DePetris. Dodává, že v případě země, která se po celou svou historii potýká s ekonomickými sankcemi a různými těžkostmi, je těžké si představit, co by Washington mohl nabídnout, aby přesvědčil Kima k opuštění politiky jaderné garance vlastního přežití.  

Politika amerického prezidenta Joe Bidena vůči KLDR teprve vzniká v četných amerických úřadech, upozorňuje analytik. Míní, že její výsledný obsah naznačí, zda Spojené státy přistoupí k severokorejskému jadernému programu s otevřenou myslí, nebo se 46. šéf Bílého domu bude fixovat na nerealistické cíle, podobně jako jeho tři předchůdci.

"Příští kapitola se bude odvíjet od toho, jak k této otázce přistoupí Spojené státy, nikoliv jaké ekonomické zoufalství pociťuje Kim," uzavírá autor komentáře.