Izrael se nepodřídí rezoluci OSN, za její schválení potrestá Senegal

Rezoluce na Izrael naléhá, aby "okamžitě a zcela ukončil veškeré osídlování na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma". Výstavba osad podle ní "představuje zjevné porušení mezinárodního práva".

"Rada bezpečnosti nedělá nic pro zastavení masakrování půl milionu lidí v Sýrii a současně se spojí proti jediné skutečné demokracii na Blízkém východě," stojí také v prohlášení Jeruzaléma podle agentury DPA. "Rozhodnutí, které bylo přijato, je neobjektivní a ostudné, ale my ho překonáme. Bude to nějakou dobu trvat, ale toto rozhodnutí zvrátíme," reagoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu, který odvysílala izraelská televize. Palestinci rozhodnutí Rady bezpečnosti naopak ihned uvítali. 

Dříve blízké vazby Izraele a USA se v posledních letech zhoršily, zvláště kvůli jaderné dohodě světových velmocí s Íránem prosazené právě americkým prezidentem.

Objevily se rovněž spekulace, že mezi Barackem Obamou a Netanjahuem panuje osobní nepřátelství. Na dotaz, zda by mohlo jít ze strany USA o určitou mstu, ale prezidentský poradce pro otázky národní bezpečnosti Ben Rhodes uvedl: "Absolutně nikoliv." Washington podle něj židovský stát i nadále podporuje, výstavbu nových osad nicméně kritizuje již dlouhá léta.

Netanjahu pověřil ministerstvo zahraničí, aby zablokovalo příspěvky ve výši zhruba 30 milionů šekelů (přes 200 milionů korun) pěti institucím OSN, které jsou prý obzvláště nepřátelské k Izraeli. Židovský stát také ukončí veškerou rozvojovou pomoc Senegalu, který rezoluci podpořil. Předseda vlády také nařídil zrušit plánovanou lednovou návštěvu senegalského ministra zahraničí v Izraeli, řekl Netanjahuův mluvčí David Keys.

Izraelského velvyslance v Senegalu premiér povolal ke konzultacím do Jeruzaléma. Stejný krok, kterým se v diplomacii signalizuje nelibost, podnikl Izrael i vůči Novému Zélandu. Tento stát také hlasoval pro rezoluci.

Židovské osady začal Izrael budovat ihned po šestidenní válce v červnu 1967. První osadou byl v roce 1967 Kfar Ecion u Hebronu na Západním břehu Jordánu. Nyní žije na Západním břehu Jordánu podle odhadů na 430.000 židovských osadníků vedle asi 2,6 milionu Palestinců. Před 20 lety zde žilo podle různých odhadů asi 140.000 osadníků a před deseti lety na 270.000. Ve východním Jeruzalémě, palestinské části města, žije na 200.000 židovských osadníků vedle asi 300.000 Palestinců. Asi 30.000 židovských osadníků žije také na Golanských výšinách u hranic se Sýrií.

Podle odborníků jsou tři možnosti řešení problému židovských osadníků na Západním břehu Jordánu: osadníci budou žít pod palestinskou správou, osady budou zrušeny, nebo budou začleněny jako oddělené enklávy pod izraelskou svrchovanost.