Noční můra USA se vrací? V čele IS by mohli stanout Husajnovi muži

Pocit křivdy

Mnoho expertů označuje za možné Bagdádího nástupce dva muže - Ijáda al-Obejdího a Ajáda al-Džumajlího. Oba v minulosti působili jako spolupracovníci svrženého iráckého diktátora Saddáma Husajna.

Na rozdíl od Abú Bakra Bagdádího, který měl silné náboženské kořeny, sloužili Obejdí i Džumajlí v bezpečnostních složkách sekulární irácké strany Baas. Po Spojenými státy vedené invazi, která v roce 2003 odstavila toto uskupení od moci, se oba připojili k sunnitským povstalcům, jejichž část se následně transformovala právě v Islámský stát.

"Z čistě taktické perspektivy by to mohlo dávat smysl," odpovídá Alam na otázku, zda považuje za možné, aby se vedení Islámského státu chopili někdejší představitelé Saddámova bezpečnostního aparátu. Vysvětluje, že poté, co došlo k rozpuštění arabské armády Saddáma Husajna, mnoho bývalých baasistů bylo znepokojeno a přidalo se k sunnitskému povstání proti americkým okupačním silám a také proti Íránem podporovaným ši'ítským milicím.

Mnoho z těchto lidí nemuselo představovat ideologické stoupence Islámského státu či radikálního islámu obecně, ale cítili křivdu, když museli odejít z iráckých vládních struktur a že američtí vojáci postupují velmi tvrdě vůči arabským sunnitským kmenům, poukazuje expert. Dodává, že by mohlo dávat smysl, pokud by někdo chtěl zaplnit vakuum po Bagdádím, jelikož mnoho vysoce postavených taktických válečníků Islámského státu vždy představovali bývalí baasisté a členové Saddámovy Republikánské gardy.

USA ignorovaly všechna doporučení

Myslí si tedy Alam, že Spojenými státy vedená koalice mohla takový vývoj předvídat, když svrhla Saddámův režim? "Domnívám se, že USA a Velká Británie zajisté ignorovaly všechny rady, kterých se jim dostalo ohledně rozkládání iráckého státu, především iráckých vojenských a bezpečnostních složek," konstatuje odborník.

Jednou věcí bylo dle analytika zbavit se Saddáma, ale tak systematická destrukce iráckého státu, která následně proběhla, mj. i za amerického civilního správce Paula Bremera, vedla ke katastrofě. Američané, včetně tehdejšího ministra zahraničí Colina Powella, zcela ignorovali doporučení, připomíná Alam.            

 "Je to zajisté něco, o čem mluvil prezident Trump ve své kampani, když kandidoval na prezidenta," konstatuje expert v reakci na otázku, zda dojde v reakci na vývoj a Iráku, Sýrii a Libyi k přehodnocení americké politiky změny režimů. Trump velmi jasně říkal, že ve změnu režimů a prosazování amerických hodnot v jiných zemích nevěří a to, k čemu došlo v Iráku, Libyi a Afghánistánu, rázně odmítal, připomíná analytik.    

Za dobu, kdy je Trump skutečně v úřadu, se zřejmě mnohé změnilo, soudí Alam. Poukazuje, že Spojené státy posilují svou vojenskou přítomnost v Afghánistánu, posílají další vojáky do Sýrie, zatímco nový francouzský prezident Emmanuel Macron prohlašuje, že odstranění syrského prezidenta Bašára Asada již není prioritou, protože by nedávalo jakýkoliv smysl.

V Evropě i Spojených státech existují kruhy, které nyní tvrdí, že změna režimů na Blízkém východě nepomohla, ale naopak přinesla více chaosu, a tudíž není prospěšné odstraňovat stabilní, silné junty a vlády, uzavírá vojenský analytik.