Ochránci práv v šoku: Islamisté v Sýrii verbují děti a cvičí je k sebevražedným misím

"Skupiny jako Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) najaly děti a poskytují jim v rámci výuky také výcvik v zacházení se zbraněmi. Pověřují je také nebezpečnými úkoly včetně sebevražedných misí," stojí ve zprávě.

Dokument se opírá o výpovědi 25 dětí najatých v Sýrii. Bojovaly v řadách ISIL, ale také Syrské svobodné armády, fronty An-Nusra nebo kurdských oddílech. Z bezpečnostních důvodů HRW neprověřovala situaci v milicích, které bojují po boku syrské armády. Organizace vyzvala všechny skupiny bojující v Sýrii, aby přestaly děti využívat.

Mnohé z dětí, s nimiž hovořili členové HRW, řekly, že se nechaly najmout, aby mohly být s přáteli nebo příbuznými. Jiné zase jako důvod uváděly, že se se v jejich bydlišti bojovalo, takže stejně nemohly chodit do školy.

Všech 25 dotazovaných byli chlapci, ale je známo, že Kurdové najímají do svých řad i dívky a nechávají je střežit kontrolní stanoviště. Zpráva HRW upozorňuje, že využívání dětí v boji je válečný zločin a že se ho dopouští i ti, kdo financují skupiny verbující děti.

Vznikne džihádistický stát?

"V zásadě když se jim podaří nějakým způsobem stabilizovat a kontrolovat území. Ale i kdyby k tomu došlo, tak ten stát pravděpodobně nebude vůbec mezinárodně uznán, což je jednou z podmínek plnohodonotné státnosti. Otázkou je, čemu se takový stát může v praxi podobat – zde se nabízí jistá paralela s extrémně fundamentalistickým režimem Tálibánu v Afghánistánu. Je také těžké předpovědět, jak dlouho může takový kvazistát vydržet. Hodně bude záviset na postoji a strategii světových velmocí, ale i na postoji sousedního Turecka, Íránu a Saúdské Arábie. Sýrie a Irák jsou už mnohem blíž Evropě a Západu než Afghánistán a Pákistán, takže ze západního pohledu bude daleko důležitější nemít tak extremistický stát přímo za humny," řekl pro iHned.cz politolog Marek Čejka.

"Podívejme se na nebezpečné konflikty, které jsou v okolí – Sýrie, nestabilní Libanon, izraelsko-palestinský konflikt... Existence podobného státu by tyto konflikty jen přiživovala. Také záleží na tom, jaký by to mělo vliv třeba na Arabský poloostrov, jak by ho to destabilizovalo. Je ale třeba mít na paměti, že ISIS není jediná sunnitská organizace, která stojí proti Málikího režimu. Sám ISIS vznikl jako frakce al-Káidy, která je ale nezávislá na afghánsko-pákistánském centru a dostala se s ní v určitých věcech do konfliktu. Dá se dokonce říct, že ISIS je radikálnější než původní Bin Ládinova al-Káida," tvrdí expert.

A co udělá Rusko? "Tam je momentálně primární konflikt o Ukrajinu. Rusko také hodně podporuje syrského prezidenta Assada, takže bude záležet i na vývoji konfliktu v Sýrii. Velmi blízko nebezpečné oblasti je Turecko jako významná a stabilní regionální mocnost, ale na Turecku můžeme už také dlouho sledovat, že nepřechází od rázných slov ke skutečným činům. Nedávno v Mosulu (město na severu Iráku, pozn. red.) ISIS unesl desítky tureckých diplomatů. A Turecko stále vydává jen různá prohlášení, ale nevím o tom, že by dělalo něco ráznějšího," dodal Čejka.