Tikrít (Irák) - Irácká armáda mobilizuje velké síly, aby dobyla Tikrít obsazený bojovníky skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Kdyby extremisté toto město udrželi, mohli by odtud velmi rychle postoupit blízko k Bagdádu, napsala agentura DPA.
Také irácká státní televize dělá všechno pro to, aby podpořila boj armády. Už řadu dní přináší televizní stanice Al-Irakíja bez ustání záběry vojáků, kteří táhnou do bitvy. Mluví se o "hrdinech", kteří mají "vyčistit Tikrít od teroristických band".
Zadýchaný reportér podrobně referuje z irácké pouště o zahájení vzdušné a pozemní operace. Pak nastoupí do jednoho stroje a strká mikrofon jednomu vojákovi po druhém: "Máš strach?" ptá se jich. Odpověď pokaždé zní: "Nemám vůbec strach." Jeden dokonce skoro křičí: "Všichni jsme připraveni." Předpověď počasí hlásí toho dne pro Tikrít přes 40 stupňů.
Irácká státní propaganda je jasným důkazem toho, jak důležité je pro vládu v Bagdádu dobytí Tikrítu. Chce zmobilizovat všechny síly, aby získala město ležící 170 kilometrů severozápadně od Bagdádu zpátky pod svou kontrolu. V boji proti extremistickým sunnitským milicím ISIL a jejich lokálním spojencům připadá Tikrítu rozhodující význam - symbolický i strategický.
Nejprve tedy symbolika: z Tikrítu pochází bývalý diktátor Saddám Husajn, který se narodil na jeho předměstí Audža. Tam byl také po své popravě koncem roku 2006 pohřben na hřbitově nedaleko hrobů svých synů Udaje a Kusaje.
"Organizace ISIS neboli Islámský stát v Iráku a Sýrii se formovala v průběhu iráckého konfliktu po americké invazi v roce 2003. Tedy v době, kdy tam rostl odpor jak mezi sunnity a šíity, tak vůči Američanům. Bylo to zhruba kolem roku 2004 a 2005. ISIS vznikl v podstatě jako místní filiálka al-Káidy, ale měl vlastní agendu a později se v Sýrii dostal s 'mateřskou' al-Káidou dokonce do konfliktu," říká pro iHned.cz Marek Čejka, odborník na Blízký východ.
"Na úspěchu, kterého ISIS v Iráku dosáhl, má podíl celá řada dalších sunnitských uskupení, v nichž ne všechna jsou nábožensky fundamentalistická. Je mezi nimi řada zneuznaných bývalých příznivců Saddámova režimu, řada členů strany Baas a další," dodal Čejka.
I strategicky hraje Tikrít důležitou roli
Město leží na hlavní dopravní spojnici mezi Mosulem, druhým největším iráckým městem daleko na severu země, a metropolí Bagdádem, kterou si radikálové vytkli za cíl.
Pokud by povstalci udrželi Tikrít, mohli by odtud možná rychle postoupit velmi blízko k Bagdádu. Příštími cíli by byly město Sámarra, poutní místo šíitů, a vojenské letiště, dříve důležitá americká základna.
Kolem Bagdádu samotného zřídila irácká armáda několik obranných pásů k odvrácení útoků ISIL. Nasazeny jsou čtyři divize, každá má 15.000 mužů, řekl listu Welt am Sonntag náčelník krizového štábu irácké armády, generál Alí Sajdí.
Studie amerického Institutu pro studium války (ISW) vychází z toho, že okamžik pro ofenzivu ISIL proti metropoli ještě nenastal. Sunnitští extremisté jsou však velmi pravděpodobně schopni páchat v Bagdádu teroristické útoky, jako právě před několika dny v převážně šíitské čtvrti Kazimíja. Tam atentátník s bombou zabil nejméně 23 lidí.Obdobný názor má i Čejka: "Obsazení Bagdádu se nezdá zas tak pravděpodobné, protože Bagdád je dost odlišné a daleko větší město než ta, která ISIS zatím dobyl. Když se člověk podívá na etnickou mapu Iráku, tak zjistí, že regiony, které ISIS obsadil, jsou hlavně sunnitskými oblastmi. A Bagdád je sice na hraně takzvaného sunnitského trojúhelníku, ale ve skutečnosti je smíšeným městem, kde je šíitská populace výrazná. Takže není až tak pravděpodobné, že by ISIS mohl Bagdád teď dobýt. Ovšem kdyby obsadil třeba i další region a šíitská města, tak by se situace mohla změnit. Ale opakuji, že toto je spíš méně pravděpodobná varianta."
A džihádistický stát? "Otázkou je, čemu se takový stát může v praxi podobat – zde se nabízí jistá paralela s extrémně fundamentalistickým režimem Tálibánu v Afghánistánu. Je také těžké předpovědět, jak dlouho může takový kvazistát vydržet. Hodně bude záviset na postoji a strategii světových velmocí, ale i na postoji sousedního Turecka, Íránu a Saúdské Arábie. Sýrie a Irák jsou už mnohem blíž Evropě a Západu než Afghánistán a Pákistán, takže ze západního pohledu bude daleko důležitější nemít tak extremistický stát přímo za humny," míní odborník.
Související
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák