KOMENTÁŘ | Stažení amerických vojáků z Iráku způsobí rozšíření íránského vlivu

Američané plánují stáhnout své vojáky z Iráku do roku 2026. Tento krok by však mohl otevřít dveře většímu vlivu Íránských revolučních gard v regionu, což by mělo vážné důsledky nejen pro Irák, ale i pro bezpečnostní situaci na Blízkém východě, zejména v Izraeli a okolních zemích.

Přítomnost amerických vojáků v Iráku (a obecně na Blízkém východě) je častým předmětem kritiky a spekulací. Jak v pondělí informovaly EuroZprávy.cz, americké jednotky se mají z Iráku stáhnout. Podle plánu, který byl obecně odsouhlasen, ale ještě potřebuje konečné schválení obou vlád, by mělo několik stovek vojáků opustit Irák do září 2025, přičemž zbytek by odešel do konce roku 2026.

Odchod amerických jednotek z Iráku ale nemusí nutně přinést jen pozitivní důsledky. Přítomnost amerických sil v zemi připomínala temnou kapitolu jak irácké, tak americké historie. V roce 2003 tehdejší prezident USA George W. Bush ohlásil invazi do Iráku, jejímž cílem bylo svrhnutí diktátora Saddáma Husajna. Americké jednotky však v zemi zůstaly mnohem déle, než se původně plánovalo – zatímco z Afghánistánu se stáhly v roce 2021, v Iráku jsou přítomny dodnes. Tento fakt se nelíbí irácké vládě, protože Husajnova éra je už více než dvě dekády za námi, ale američtí vojáci zůstávají.

Navzdory napětí pomohly americké síly v Iráku i Sýrii vojensky porazit teroristickou organizaci Islámský stát. I dnes se podílí na různých operacích – například minulý týden při společné protiteroristické akci amerických a iráckých vojáků v západním Iráku bylo zabito nejméně čtrnáct bojovníků ISIS a sedm amerických vojáků bylo zraněno.

Jakmile ale američtí vojáci odejdou, irácká armáda, kterou vycvičili, zůstane na všechno prakticky sama. Podobná situace nastala před třemi lety v Afghánistánu, kdy po odchodu Američanů prakticky okamžitě převzal moc Tálibán – tedy ta teroristická organizace, proti níž Washington původně bojoval.

Blízký východ je dnes pod velkým tlakem. Zatímco Izrael bojuje proti Hamásu v Pásmu Gazy, Írán hrozí totální válkou. Současně dochází k neustálému ostřelování mezi izraelskými silami a libanonským Hizballáhem a krize se dále prohlubuje na Západním břehu Jordánu. Íránské revoluční gardy (IRGC) mají významnou přítomnost v regionu, například v Sýrii, a jemenské Hutíjské milice ohrožují lodě v Rudém moři.

V těchto turbulentních podmínkách se Američané stahují z Iráku – což potěší zejména proíránskou politickou scénu v zemi. IRGC pravděpodobně získají volnější působnost i na iráckém území, protože není jasné, zda zdejší armáda dokáže vzdorovat tlaku nejen revolučních gard, ale také místních politiků. Pokud si IRGC v Iráku upevní svůj vliv, Írán získá přímý pozemní koridor až k izraelským hranicím, což by byla strategická noční můra pro Tel Aviv i Washington.

Íránský vliv, přestože je již nyní značný, je na Blízkém východě do určité míry omezován právě přítomností Američanů. Americká armáda vnímá IRGC jako nepřátelskou sílu, a proto se proti ní důsledně staví. Americké základny v Iráku tak slouží jako „bariéra“ proti šíření íránského vlivu. Pokud však tyto základny zmizí, IRGC dostanou volné pole působnosti. Írán by se mohl v Iráku prosadit bez boje – prostou „rekonstrukcí“ režimu, který by byl silně proislámský.

Teherán tak může dosáhnout svého cíle – islámských revolucí nejen v Iráku a Sýrii, ale potenciálně i v dalších zemích, jako je Libanon nebo Jordánsko. Ne každá země na Blízkém východě je schopna vzdorovat íránskému tlaku – zejména malý a oslabený Libanon. Libanon, který dlouho fungoval na základě konsociační demokracie, je nyní velice zranitelný a jediný impuls ze strany IRGC by mohl vést k jeho přeměně na íránský emirát. Íránská expanze by mohla být daleko brutálnější než Arabské jaro a mnohem cílevědomější.

Írán usiluje o islámskou revoluci v regionu už po dekády – odtud pochází i název „revoluční gardy“ – a nehodlá ze svých cílů ustoupit. Vidí se jako přední mocnost Blízkého východu, proti níž se může postavit maximálně Izrael, Saúdská Arábie, případně Turecko nebo Egypt. Pokud Írán skutečně vyvine jadernou zbraň, jediným státem, který se mu postaví, by mohl být Izrael – pokud Spojené státy nezasáhnou.

Související

Více souvisejících

Irák Americká armáda (U.S. ARMY) komentář

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Obchody se na den uzavřou i v květnu. Zákon mluví jasně

Květnové svátky jsou za rohem. Až skončí víkend, čekají nás poslední tři dubnové dny. Půjde zároveň poslední dny před dalším volnem. Dva následující čtvrtky jsou totiž vyhrazeny státním svátkům. A zákon stanovuje, že obchody budou během jednoho z těchto svátků mimo provoz.

včera

Princ Louis na nové fotografii.

Nová fotka prince Louise k narozeninám. Za objektivem nebyla Kate

Nejmladší z osob v přímé následnické linii britského trůnu v týdnu oslavila narozeniny. Princi Louisovi, mladšímu synovi prince Williama a vnukovi krále Karla III., je od středy sedm let. Britové se při té příležitosti dočkali nejnovějšího snímku malého prince a jistě je všechny zaujalo, jak vypadá jeho chrup. 

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

včera

včera

včera

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

26. dubna 2025 21:56

Los Angeles

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry

Mezi nejsilnějšími ekonomikami světa tradičně figurují Spojené státy, Čína, Německo, Indie či Japonsko. Avšak mezi tyto velikány se nenápadně proplížil jeden neobvyklý účastník – Kalifornie. Stát, který není suverénním členem OSN, ale součástí Spojených států, se nachází na nečekaném místě v žebříčku zemí podle HDP. Kalifornie totiž překonala Japonsko a zařadila se na čtvrté místo. 

26. dubna 2025 20:27

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Jako každý rok se u příležitosti Pochodu pro život střetli v ulicích v centru Prahy příznivci a odpůrci potratů. V akci tak byla i policie. Dnešní demonstrace také ochromily městskou hromadnou dopravu, několik tramvajových linek muselo jezdit odklonem. 

26. dubna 2025 19:41

Otevíral i srdce nevěřících, řekl Fiala o papeži Františkovi

Česko reprezentoval na sobotním posledním rozloučení s papežem Františkem ve Vatikánu premiér Petr Fiala (ODS). Podle předsedy vlády šlo o hluboký duchovní zážitek. Fiala ocenil papeže za budování mostů a péči o lidi na okraji společnosti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy