KOMENTÁŘ | Stažení amerických vojáků z Iráku způsobí rozšíření íránského vlivu

Američané plánují stáhnout své vojáky z Iráku do roku 2026. Tento krok by však mohl otevřít dveře většímu vlivu Íránských revolučních gard v regionu, což by mělo vážné důsledky nejen pro Irák, ale i pro bezpečnostní situaci na Blízkém východě, zejména v Izraeli a okolních zemích.

Přítomnost amerických vojáků v Iráku (a obecně na Blízkém východě) je častým předmětem kritiky a spekulací. Jak v pondělí informovaly EuroZprávy.cz, americké jednotky se mají z Iráku stáhnout. Podle plánu, který byl obecně odsouhlasen, ale ještě potřebuje konečné schválení obou vlád, by mělo několik stovek vojáků opustit Irák do září 2025, přičemž zbytek by odešel do konce roku 2026.

Odchod amerických jednotek z Iráku ale nemusí nutně přinést jen pozitivní důsledky. Přítomnost amerických sil v zemi připomínala temnou kapitolu jak irácké, tak americké historie. V roce 2003 tehdejší prezident USA George W. Bush ohlásil invazi do Iráku, jejímž cílem bylo svrhnutí diktátora Saddáma Husajna. Americké jednotky však v zemi zůstaly mnohem déle, než se původně plánovalo – zatímco z Afghánistánu se stáhly v roce 2021, v Iráku jsou přítomny dodnes. Tento fakt se nelíbí irácké vládě, protože Husajnova éra je už více než dvě dekády za námi, ale američtí vojáci zůstávají.

Navzdory napětí pomohly americké síly v Iráku i Sýrii vojensky porazit teroristickou organizaci Islámský stát. I dnes se podílí na různých operacích – například minulý týden při společné protiteroristické akci amerických a iráckých vojáků v západním Iráku bylo zabito nejméně čtrnáct bojovníků ISIS a sedm amerických vojáků bylo zraněno.

Jakmile ale američtí vojáci odejdou, irácká armáda, kterou vycvičili, zůstane na všechno prakticky sama. Podobná situace nastala před třemi lety v Afghánistánu, kdy po odchodu Američanů prakticky okamžitě převzal moc Tálibán – tedy ta teroristická organizace, proti níž Washington původně bojoval.

Blízký východ je dnes pod velkým tlakem. Zatímco Izrael bojuje proti Hamásu v Pásmu Gazy, Írán hrozí totální válkou. Současně dochází k neustálému ostřelování mezi izraelskými silami a libanonským Hizballáhem a krize se dále prohlubuje na Západním břehu Jordánu. Íránské revoluční gardy (IRGC) mají významnou přítomnost v regionu, například v Sýrii, a jemenské Hutíjské milice ohrožují lodě v Rudém moři.

V těchto turbulentních podmínkách se Američané stahují z Iráku – což potěší zejména proíránskou politickou scénu v zemi. IRGC pravděpodobně získají volnější působnost i na iráckém území, protože není jasné, zda zdejší armáda dokáže vzdorovat tlaku nejen revolučních gard, ale také místních politiků. Pokud si IRGC v Iráku upevní svůj vliv, Írán získá přímý pozemní koridor až k izraelským hranicím, což by byla strategická noční můra pro Tel Aviv i Washington.

Íránský vliv, přestože je již nyní značný, je na Blízkém východě do určité míry omezován právě přítomností Američanů. Americká armáda vnímá IRGC jako nepřátelskou sílu, a proto se proti ní důsledně staví. Americké základny v Iráku tak slouží jako „bariéra“ proti šíření íránského vlivu. Pokud však tyto základny zmizí, IRGC dostanou volné pole působnosti. Írán by se mohl v Iráku prosadit bez boje – prostou „rekonstrukcí“ režimu, který by byl silně proislámský.

Teherán tak může dosáhnout svého cíle – islámských revolucí nejen v Iráku a Sýrii, ale potenciálně i v dalších zemích, jako je Libanon nebo Jordánsko. Ne každá země na Blízkém východě je schopna vzdorovat íránskému tlaku – zejména malý a oslabený Libanon. Libanon, který dlouho fungoval na základě konsociační demokracie, je nyní velice zranitelný a jediný impuls ze strany IRGC by mohl vést k jeho přeměně na íránský emirát. Íránská expanze by mohla být daleko brutálnější než Arabské jaro a mnohem cílevědomější.

Írán usiluje o islámskou revoluci v regionu už po dekády – odtud pochází i název „revoluční gardy“ – a nehodlá ze svých cílů ustoupit. Vidí se jako přední mocnost Blízkého východu, proti níž se může postavit maximálně Izrael, Saúdská Arábie, případně Turecko nebo Egypt. Pokud Írán skutečně vyvine jadernou zbraň, jediným státem, který se mu postaví, by mohl být Izrael – pokud Spojené státy nezasáhnou.

Související

Více souvisejících

Irák Americká armáda (U.S. ARMY) komentář

Aktuálně se děje

včera

včera

Donald Trump

USA rozjíždí další diplomatický spor. Trump vyhrožuje Mexiku kvůli vodě

Mexiko se rozhodlo okamžitě doručit vodu texaským farmářům, aby kompenzovalo nedodržení staré 81leté smlouvy o sdílení vody s USA, která vyvolala diplomatické napětí a vyhrožování Donaldem Trumpem zavedením cel. Prezidentka Mexika, Claudia Sheinbaum, uvedla v pátek, že země hledá alternativy, jak vyhovět této smlouvě. Návrh již byl odeslán americkým představitelům.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

USA vyhodily velitelku základny v Grónsku za "podkopávání" Vanceovy autority

Spojené státy odvolaly vedoucí americké vojenské základny v Grónsku poté, co údajně rozeslala interní e-mail, v němž se distancovala od výroků viceprezidenta JD Vance vůči Dánsku. Podle velení vesmírných operací americké armády byla plukovnice Susannah Meyersová odvolána z velení základny Pituffik kvůli "ztrátě důvěry v její schopnost vést".

včera

Donald Trump

Trump má 90 dní na uzavření 150 obchodních dohod. Finanční trhy tomu nevěří

Americký prezident Donald Trump a jeho poradci tvrdí, že jejich strategie byla od začátku jasná – vyvolat strach prostřednictvím vysokých cel a donutit svět k vyjednávání. S výjimkou Číny pak podle tohoto scénáře USA ustoupí od nejtvrdších tarifních opatření a dohodnou nové obchodní smlouvy se zeměmi po celém světě.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merze čeká boj. Bez silného a akceschopného Německa je stabilita a bezpečnost Evropy nemožná

Německo stojí na prahu zásadní proměny. Nová vláda přebírá odpovědnost ve chvíli, kdy je třeba čelit zpomalující ekonomice a zároveň výrazně posílit obranyschopnost země. Budoucnost evropské stability závisí na tom, zda Německo zvládne svou roli nejen hospodářské, ale i bezpečnostní opory kontinentu. Friedrich Merz mezitím představil koaliční smlouvu se sociálními demokraty.

včera

včera

Lukáš Vlček

Vlček měsíc po hromadném propouštění navštívil onsemi. Jednal o budoucnosti výroby čipů v Česku

Zatímco v rožnovském závodě onsemi došlo koncem března k výraznému propouštění zaměstnanců, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček na místo vyrazil jednat o strategické podpoře výroby čipů. Redakce EuroZprávy.cz proto zjišťovala, zda byl ministr o rozsahu propouštění před svou návštěvou informován, a jestli má aktuální situace vliv na vyjednávání mezi státem a americkou firmou.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU prozradila, co udělá, pokud jednání s Trumpem selžou

Evropská unie zvažuje uvalení nových daní na americké technologické firmy, pokud se nepodaří dosáhnout dohody se Spojenými státy o zrušení cel na evropské zboží. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro britský deník Financial Times. Unie je podle jejích slov připravena na odvetná opatření, která by mohla citelně zasáhnout například společnosti jako Meta, Google či Facebook.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Střelba ve firmě u Prahy: Muž bojuje o život, policie zadržela jednoho podezřelého

V pátek krátce po poledni došlo v Jílovišti u Prahy k vážnému incidentu, při kterém byl ve firemním areálu postřelen muž. Ten utrpěl velmi vážná zranění a záchranáři ho letecky transportovali do pražské motolské nemocnice. Během převozu zůstával v kritickém stavu, lékaři ho museli resuscitovat a připojit na umělou plicní ventilaci.

včera

Evropská unie

Evropa oznámila nový vojenský balík pro Ukrajinu, Británie zvažuje rozmístění jednotek

Evropští spojenci oznámili zásadní navýšení vojenské pomoci Ukrajině v době, kdy se v Bruselu koná obranný summit NATO. Británie představila balík pomoci v hodnotě 450 milionů liber (580 milionů dolarů), přičemž hlavní část financí – 350 milionů – bude uvolněna ještě letos. Cílem je nejen posílení obrany Ukrajiny, ale i zajištění výhodnější vyjednávací pozice při případném mírovém urovnání s Ruskem.

včera

Petr Gazdík (STAN)

Exministr Gazdík po patnácti letech končí ve Sněmovně. Kandidovat už nechce

Po patnácti letech opouští Poslaneckou sněmovnu jeden z nejviditelnějších politiků hnutí STAN a bývalý ministr školství Petr Gazdík. Na páteční krajské konferenci Starostů a nezávislých ve Zlínském kraji oznámil, že se již nebude ucházet o místo na podzimní kandidátce. Tím de facto opouští vrcholnou politiku. I nadále však zůstává aktivní jako zastupitel v Suché Lozi na Uherskohradišťsku.

včera

včera

včera

Čína, ilustrační foto

Nejistota v obchodní politice otřásá celým světem. Co přijde nyní?

Obchodní spory, celní opatření a rostoucí geopolitické napětí postupně mění strukturu globální ekonomiky. Zatímco důvěra v předvídatelnost Spojených států oslabuje, Čína rozšiřuje svůj vliv v Asii, Africe i Latinské Americe. Svět se posouvá směrem k více rozdělenému a konkurenčnímu uspořádání.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

CNN: Obchodní válka mezi USA a Čínou může být katastrofální pro celý svět

Rychle eskalující obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, dvěma největšími geopolitickými mocnostmi světa, hrozí těžkými dopady nejen na jejich vlastní ekonomiky, ale i na globální trhy. Prezident Donald Trump, který tuto krizi rozpoutal, zatím nenabízí jasnou strategii a jeho kroky působí spíše jako improvizace než promyšlený plán. Vyplývá to z analýzy serveru CNN.

včera

10. dubna 2025 22:06

10. dubna 2025 21:31

10. dubna 2025 20:12

Bílý dům zveřejnil skutečnou výši cel pro Čínu. S EU bude Trump jednat jako s celkem

Spojené státy uvalily celková cla ve výši nejméně 145 % na dovoz z Číny, potvrzuje The Guardian s odkazem na nové nařízení prezidenta Donalda Trumpa. Zvýšení zahrnuje i 20% příplatek, který Trump dříve označil za opatření proti pašování fentanylu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy