Američané plánují stáhnout své vojáky z Iráku do roku 2026. Tento krok by však mohl otevřít dveře většímu vlivu Íránských revolučních gard v regionu, což by mělo vážné důsledky nejen pro Irák, ale i pro bezpečnostní situaci na Blízkém východě, zejména v Izraeli a okolních zemích.
Přítomnost amerických vojáků v Iráku (a obecně na Blízkém východě) je častým předmětem kritiky a spekulací. Jak v pondělí informovaly EuroZprávy.cz, americké jednotky se mají z Iráku stáhnout. Podle plánu, který byl obecně odsouhlasen, ale ještě potřebuje konečné schválení obou vlád, by mělo několik stovek vojáků opustit Irák do září 2025, přičemž zbytek by odešel do konce roku 2026.
Odchod amerických jednotek z Iráku ale nemusí nutně přinést jen pozitivní důsledky. Přítomnost amerických sil v zemi připomínala temnou kapitolu jak irácké, tak americké historie. V roce 2003 tehdejší prezident USA George W. Bush ohlásil invazi do Iráku, jejímž cílem bylo svrhnutí diktátora Saddáma Husajna. Americké jednotky však v zemi zůstaly mnohem déle, než se původně plánovalo – zatímco z Afghánistánu se stáhly v roce 2021, v Iráku jsou přítomny dodnes. Tento fakt se nelíbí irácké vládě, protože Husajnova éra je už více než dvě dekády za námi, ale američtí vojáci zůstávají.
Navzdory napětí pomohly americké síly v Iráku i Sýrii vojensky porazit teroristickou organizaci Islámský stát. I dnes se podílí na různých operacích – například minulý týden při společné protiteroristické akci amerických a iráckých vojáků v západním Iráku bylo zabito nejméně čtrnáct bojovníků ISIS a sedm amerických vojáků bylo zraněno.
Jakmile ale američtí vojáci odejdou, irácká armáda, kterou vycvičili, zůstane na všechno prakticky sama. Podobná situace nastala před třemi lety v Afghánistánu, kdy po odchodu Američanů prakticky okamžitě převzal moc Tálibán – tedy ta teroristická organizace, proti níž Washington původně bojoval.
Blízký východ je dnes pod velkým tlakem. Zatímco Izrael bojuje proti Hamásu v Pásmu Gazy, Írán hrozí totální válkou. Současně dochází k neustálému ostřelování mezi izraelskými silami a libanonským Hizballáhem a krize se dále prohlubuje na Západním břehu Jordánu. Íránské revoluční gardy (IRGC) mají významnou přítomnost v regionu, například v Sýrii, a jemenské Hutíjské milice ohrožují lodě v Rudém moři.
V těchto turbulentních podmínkách se Američané stahují z Iráku – což potěší zejména proíránskou politickou scénu v zemi. IRGC pravděpodobně získají volnější působnost i na iráckém území, protože není jasné, zda zdejší armáda dokáže vzdorovat tlaku nejen revolučních gard, ale také místních politiků. Pokud si IRGC v Iráku upevní svůj vliv, Írán získá přímý pozemní koridor až k izraelským hranicím, což by byla strategická noční můra pro Tel Aviv i Washington.
Íránský vliv, přestože je již nyní značný, je na Blízkém východě do určité míry omezován právě přítomností Američanů. Americká armáda vnímá IRGC jako nepřátelskou sílu, a proto se proti ní důsledně staví. Americké základny v Iráku tak slouží jako „bariéra“ proti šíření íránského vlivu. Pokud však tyto základny zmizí, IRGC dostanou volné pole působnosti. Írán by se mohl v Iráku prosadit bez boje – prostou „rekonstrukcí“ režimu, který by byl silně proislámský.
Teherán tak může dosáhnout svého cíle – islámských revolucí nejen v Iráku a Sýrii, ale potenciálně i v dalších zemích, jako je Libanon nebo Jordánsko. Ne každá země na Blízkém východě je schopna vzdorovat íránskému tlaku – zejména malý a oslabený Libanon. Libanon, který dlouho fungoval na základě konsociační demokracie, je nyní velice zranitelný a jediný impuls ze strany IRGC by mohl vést k jeho přeměně na íránský emirát. Íránská expanze by mohla být daleko brutálnější než Arabské jaro a mnohem cílevědomější.
Írán usiluje o islámskou revoluci v regionu už po dekády – odtud pochází i název „revoluční gardy“ – a nehodlá ze svých cílů ustoupit. Vidí se jako přední mocnost Blízkého východu, proti níž se může postavit maximálně Izrael, Saúdská Arábie, případně Turecko nebo Egypt. Pokud Írán skutečně vyvine jadernou zbraň, jediným státem, který se mu postaví, by mohl být Izrael – pokud Spojené státy nezasáhnou.
19. prosince 2024 15:10
Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové
Související
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
Pokud se válka rozšíří, bude to katastrofa. Hrozí masový exodus do Evropy, varuje Irák
Irák , Americká armáda (U.S. ARMY) , komentář
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 5 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
včera
Zlatý měsíc českých dálnic završen. Otevřelo se 28 nových kilometrů na D3
včera
Pavel kondoloval Steinmeierovi. Připomněl tragickou střelbu na FF UK
včera
Fico tvrdí, že mu Zelenskyj nabídl půlmiliardu eur za souhlas s Ukrajinou v NATO
včera
Z mírumilovného trhu se stalo místo hrůzného činu. Scholz promluvil v Magdeburgu
včera
Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení
včera
Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu
včera
Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé
včera
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
včera
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
včera
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
20. prosince 2024 22:32
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
20. prosince 2024 21:43
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
20. prosince 2024 20:03
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
20. prosince 2024 18:39
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
Konec epidemie marburského viru ve Rwandě, jak oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) a rwandská vláda, představuje důležitý milník v boji proti této smrtící infekci.
Zdroj: Libor Novák