Američané plánují stáhnout své vojáky z Iráku do roku 2026. Tento krok by však mohl otevřít dveře většímu vlivu Íránských revolučních gard v regionu, což by mělo vážné důsledky nejen pro Irák, ale i pro bezpečnostní situaci na Blízkém východě, zejména v Izraeli a okolních zemích.
Přítomnost amerických vojáků v Iráku (a obecně na Blízkém východě) je častým předmětem kritiky a spekulací. Jak v pondělí informovaly EuroZprávy.cz, americké jednotky se mají z Iráku stáhnout. Podle plánu, který byl obecně odsouhlasen, ale ještě potřebuje konečné schválení obou vlád, by mělo několik stovek vojáků opustit Irák do září 2025, přičemž zbytek by odešel do konce roku 2026.
Odchod amerických jednotek z Iráku ale nemusí nutně přinést jen pozitivní důsledky. Přítomnost amerických sil v zemi připomínala temnou kapitolu jak irácké, tak americké historie. V roce 2003 tehdejší prezident USA George W. Bush ohlásil invazi do Iráku, jejímž cílem bylo svrhnutí diktátora Saddáma Husajna. Americké jednotky však v zemi zůstaly mnohem déle, než se původně plánovalo – zatímco z Afghánistánu se stáhly v roce 2021, v Iráku jsou přítomny dodnes. Tento fakt se nelíbí irácké vládě, protože Husajnova éra je už více než dvě dekády za námi, ale američtí vojáci zůstávají.
Navzdory napětí pomohly americké síly v Iráku i Sýrii vojensky porazit teroristickou organizaci Islámský stát. I dnes se podílí na různých operacích – například minulý týden při společné protiteroristické akci amerických a iráckých vojáků v západním Iráku bylo zabito nejméně čtrnáct bojovníků ISIS a sedm amerických vojáků bylo zraněno.
Jakmile ale američtí vojáci odejdou, irácká armáda, kterou vycvičili, zůstane na všechno prakticky sama. Podobná situace nastala před třemi lety v Afghánistánu, kdy po odchodu Američanů prakticky okamžitě převzal moc Tálibán – tedy ta teroristická organizace, proti níž Washington původně bojoval.
Blízký východ je dnes pod velkým tlakem. Zatímco Izrael bojuje proti Hamásu v Pásmu Gazy, Írán hrozí totální válkou. Současně dochází k neustálému ostřelování mezi izraelskými silami a libanonským Hizballáhem a krize se dále prohlubuje na Západním břehu Jordánu. Íránské revoluční gardy (IRGC) mají významnou přítomnost v regionu, například v Sýrii, a jemenské Hutíjské milice ohrožují lodě v Rudém moři.
V těchto turbulentních podmínkách se Američané stahují z Iráku – což potěší zejména proíránskou politickou scénu v zemi. IRGC pravděpodobně získají volnější působnost i na iráckém území, protože není jasné, zda zdejší armáda dokáže vzdorovat tlaku nejen revolučních gard, ale také místních politiků. Pokud si IRGC v Iráku upevní svůj vliv, Írán získá přímý pozemní koridor až k izraelským hranicím, což by byla strategická noční můra pro Tel Aviv i Washington.
Íránský vliv, přestože je již nyní značný, je na Blízkém východě do určité míry omezován právě přítomností Američanů. Americká armáda vnímá IRGC jako nepřátelskou sílu, a proto se proti ní důsledně staví. Americké základny v Iráku tak slouží jako „bariéra“ proti šíření íránského vlivu. Pokud však tyto základny zmizí, IRGC dostanou volné pole působnosti. Írán by se mohl v Iráku prosadit bez boje – prostou „rekonstrukcí“ režimu, který by byl silně proislámský.
Teherán tak může dosáhnout svého cíle – islámských revolucí nejen v Iráku a Sýrii, ale potenciálně i v dalších zemích, jako je Libanon nebo Jordánsko. Ne každá země na Blízkém východě je schopna vzdorovat íránskému tlaku – zejména malý a oslabený Libanon. Libanon, který dlouho fungoval na základě konsociační demokracie, je nyní velice zranitelný a jediný impuls ze strany IRGC by mohl vést k jeho přeměně na íránský emirát. Íránská expanze by mohla být daleko brutálnější než Arabské jaro a mnohem cílevědomější.
Írán usiluje o islámskou revoluci v regionu už po dekády – odtud pochází i název „revoluční gardy“ – a nehodlá ze svých cílů ustoupit. Vidí se jako přední mocnost Blízkého východu, proti níž se může postavit maximálně Izrael, Saúdská Arábie, případně Turecko nebo Egypt. Pokud Írán skutečně vyvine jadernou zbraň, jediným státem, který se mu postaví, by mohl být Izrael – pokud Spojené státy nezasáhnou.
Související

"Ukončili jsme jeho mizerný život." Trump oznámil likvidaci jednoho z lídrů IS

Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
Irák , Americká armáda (U.S. ARMY) , komentář
Aktuálně se děje
včera

Extraliga play off 2025: Semifinále nekončí, Sparta v Brně zavřela bránu a srovnala sérii. Game 7 rozhodne v O2 aréně
včera

USA rozjíždí další diplomatický spor. Trump vyhrožuje Mexiku kvůli vodě
včera

USA vyhodily velitelku základny v Grónsku za "podkopávání" Vanceovy autority
včera

Trump má 90 dní na uzavření 150 obchodních dohod. Finanční trhy tomu nevěří
včera

Merze čeká boj. Bez silného a akceschopného Německa je stabilita a bezpečnost Evropy nemožná
včera

Kde je slibovaný Trumpův mír? Rusko připravuje novou ofenzivu, varuje Kyjev
včera

Vlček měsíc po hromadném propouštění navštívil onsemi. Jednal o budoucnosti výroby čipů v Česku
včera

EU prozradila, co udělá, pokud jednání s Trumpem selžou
včera

Střelba ve firmě u Prahy: Muž bojuje o život, policie zadržela jednoho podezřelého
včera

Evropa oznámila nový vojenský balík pro Ukrajinu, Británie zvažuje rozmístění jednotek
včera

Exministr Gazdík po patnácti letech končí ve Sněmovně. Kandidovat už nechce
včera

Witkoff odcestoval do Ruska. S Putinem bude jednat o válce na Ukrajině
včera

Čínský protiúder: Cla vůči USA zvedá na 125 %. Nebojíme se, vzkazuje Si Ťin-pching
včera

Nejistota v obchodní politice otřásá celým světem. Co přijde nyní?
včera

Proč vysoká cla zrovna na auta? Expertka prozradila, o má Trump za problém
včera

CNN: Obchodní válka mezi USA a Čínou může být katastrofální pro celý svět
včera

Počasí bude o víkendu typicky jarní, ukazuje předpověď
10. dubna 2025 22:06

Extraliga play off 2025: Pardubice si znovu vybojovaly postup do finále, Dynamo nedalo Hradci šanci
10. dubna 2025 21:31

Čína je připravena na obchodní válku s USA. Trump si možná neuvědomuje, do čeho se pouští
10. dubna 2025 20:12
Bílý dům zveřejnil skutečnou výši cel pro Čínu. S EU bude Trump jednat jako s celkem
Spojené státy uvalily celková cla ve výši nejméně 145 % na dovoz z Číny, potvrzuje The Guardian s odkazem na nové nařízení prezidenta Donalda Trumpa. Zvýšení zahrnuje i 20% příplatek, který Trump dříve označil za opatření proti pašování fentanylu.
Zdroj: Libor Novák