Američané plánují stáhnout své vojáky z Iráku do roku 2026. Tento krok by však mohl otevřít dveře většímu vlivu Íránských revolučních gard v regionu, což by mělo vážné důsledky nejen pro Irák, ale i pro bezpečnostní situaci na Blízkém východě, zejména v Izraeli a okolních zemích.
Přítomnost amerických vojáků v Iráku (a obecně na Blízkém východě) je častým předmětem kritiky a spekulací. Jak v pondělí informovaly EuroZprávy.cz, americké jednotky se mají z Iráku stáhnout. Podle plánu, který byl obecně odsouhlasen, ale ještě potřebuje konečné schválení obou vlád, by mělo několik stovek vojáků opustit Irák do září 2025, přičemž zbytek by odešel do konce roku 2026.
Odchod amerických jednotek z Iráku ale nemusí nutně přinést jen pozitivní důsledky. Přítomnost amerických sil v zemi připomínala temnou kapitolu jak irácké, tak americké historie. V roce 2003 tehdejší prezident USA George W. Bush ohlásil invazi do Iráku, jejímž cílem bylo svrhnutí diktátora Saddáma Husajna. Americké jednotky však v zemi zůstaly mnohem déle, než se původně plánovalo – zatímco z Afghánistánu se stáhly v roce 2021, v Iráku jsou přítomny dodnes. Tento fakt se nelíbí irácké vládě, protože Husajnova éra je už více než dvě dekády za námi, ale američtí vojáci zůstávají.
Navzdory napětí pomohly americké síly v Iráku i Sýrii vojensky porazit teroristickou organizaci Islámský stát. I dnes se podílí na různých operacích – například minulý týden při společné protiteroristické akci amerických a iráckých vojáků v západním Iráku bylo zabito nejméně čtrnáct bojovníků ISIS a sedm amerických vojáků bylo zraněno.
Jakmile ale američtí vojáci odejdou, irácká armáda, kterou vycvičili, zůstane na všechno prakticky sama. Podobná situace nastala před třemi lety v Afghánistánu, kdy po odchodu Američanů prakticky okamžitě převzal moc Tálibán – tedy ta teroristická organizace, proti níž Washington původně bojoval.
Blízký východ je dnes pod velkým tlakem. Zatímco Izrael bojuje proti Hamásu v Pásmu Gazy, Írán hrozí totální válkou. Současně dochází k neustálému ostřelování mezi izraelskými silami a libanonským Hizballáhem a krize se dále prohlubuje na Západním břehu Jordánu. Íránské revoluční gardy (IRGC) mají významnou přítomnost v regionu, například v Sýrii, a jemenské Hutíjské milice ohrožují lodě v Rudém moři.
V těchto turbulentních podmínkách se Američané stahují z Iráku – což potěší zejména proíránskou politickou scénu v zemi. IRGC pravděpodobně získají volnější působnost i na iráckém území, protože není jasné, zda zdejší armáda dokáže vzdorovat tlaku nejen revolučních gard, ale také místních politiků. Pokud si IRGC v Iráku upevní svůj vliv, Írán získá přímý pozemní koridor až k izraelským hranicím, což by byla strategická noční můra pro Tel Aviv i Washington.
Íránský vliv, přestože je již nyní značný, je na Blízkém východě do určité míry omezován právě přítomností Američanů. Americká armáda vnímá IRGC jako nepřátelskou sílu, a proto se proti ní důsledně staví. Americké základny v Iráku tak slouží jako „bariéra“ proti šíření íránského vlivu. Pokud však tyto základny zmizí, IRGC dostanou volné pole působnosti. Írán by se mohl v Iráku prosadit bez boje – prostou „rekonstrukcí“ režimu, který by byl silně proislámský.
Teherán tak může dosáhnout svého cíle – islámských revolucí nejen v Iráku a Sýrii, ale potenciálně i v dalších zemích, jako je Libanon nebo Jordánsko. Ne každá země na Blízkém východě je schopna vzdorovat íránskému tlaku – zejména malý a oslabený Libanon. Libanon, který dlouho fungoval na základě konsociační demokracie, je nyní velice zranitelný a jediný impuls ze strany IRGC by mohl vést k jeho přeměně na íránský emirát. Íránská expanze by mohla být daleko brutálnější než Arabské jaro a mnohem cílevědomější.
Írán usiluje o islámskou revoluci v regionu už po dekády – odtud pochází i název „revoluční gardy“ – a nehodlá ze svých cílů ustoupit. Vidí se jako přední mocnost Blízkého východu, proti níž se může postavit maximálně Izrael, Saúdská Arábie, případně Turecko nebo Egypt. Pokud Írán skutečně vyvine jadernou zbraň, jediným státem, který se mu postaví, by mohl být Izrael – pokud Spojené státy nezasáhnou.
Související
Turecké letectvo zaútočilo na severu Iráku
Americká armáda se definitivně stáhne z Iráku
Irák , Americká armáda (U.S. ARMY) , komentář
Aktuálně se děje
včera
Povodně vytopily i známé české firmy. Pod vodou je i továrna Kofoly, píše zahraniční tisk
včera
Vláda schválila nasazení vojáků k likvidaci následků povodní
včera
Pavel vyzval k odložení voleb, pokud nebude možné zajistit jejich regulérnost
včera
OBRAZEM: Sedm klíčníků otevřelo Korunní komoru s korunovačními klenoty
včera
Povodně mají na svědomí už tři lidské životy
včera
Volby by se rušit neměly. Vláda si může zachránit krk před opoziční demagogií
včera
Moravskoslezský kraj pod vodou: Ruší se sportovní akce, policie řeší první případy rabování
včera
Politické násilí jako nová norma v USA. Trump začal s provokacemi už před mnoha lety
včera
Průzkum: Volby do vyhrálo hnutí ANO. TOP 09 a komunisté mimo Sněmovnu, uspěli by Motoristé
včera
Zákaz telefonů ve školách: Nizozemí není první. Průkopníci si opatření pochvalují
včera
Ještě nenastal čas vyčíslovat škody způsobené povodněmi, řekl Fiala. Určil priority pro nacházející dny
včera
REPORTÁŽ: Olomouc v ohrožení. Voda se vylila na zahrádky v Chomoutově, platí třetí stupeň
včera
Evakuace Ostravy: Hasiči zachraňují desítky osob, evidují tisíce výjezdů
včera
Třetí stupeň povodňové aktivity zůstává na desítkách míst. Obce budou postupovat jako po tornádu
včera
Počet obětí záplav v Rakousku roste. Polsko kvůli záplavám vyhlásí stav živelné pohromy
včera
Co kdyby námi poskytnuté zbraně zabíjely v Rusku? Západ řeší dilema a ví, že Putin je nevyzpytatelný
včera
Primátor Opavy vyzve vládu k odložení krajských a senátních voleb
Aktualizováno včera
U povodní zasahuje i armáda. Počet evakuovaných překročil 12 tisíc, policie našla v řece na Jesenicku auto
včera
Rusko zkouší trpělivost NATO. Tlak na obranu ukrajinského nebe roste
včera
V Ostravě se protrhla hráz. Probíhá evakuace
V ostravské části Přívoz probíhá evakuace. Do 10:30 bylo z této oblasti zachráněno asi 70 lidí, včetně dětí, kteří budou převezeni do evakuačního centra na Černé louce. U soutoku řek Opavy a Odry se na pravém břehu Odry objevily dvě trhliny v hrázi, každá o délce přibližně 50 metrů, což vedlo k rozlití vody v Přívoze.
Zdroj: Karolína Svobodová