Jemen třicet let po sjednocení: Rozpadlý a extrémně chudý stát

Země na jižním cípu Arabského poloostrova má ve své historii slavná období plná rozkvětu, ale i časy násilností. S 28 miliony obyvatel a rozlohou asi jako Francie zůstává Jemen, jediná republika na Arabském poloostrově, 30 let po sjednocení 22. května 1990 jedním z nejchudších států světa a de facto rozpadlým státem.

V zemi totiž již pět let zuří občanská válka, ve které zahynulo přes 100.000 lidí. OSN tvrdí, že konflikt vyvolal nejhorší humanitární krizi na světě: z domovů odešly na tři miliony Jemenců, asi polovina obyvatel zápasí s hladem, pomoc potřebuje na 24 milionů Jemenců a boje přispěly také k šíření cholery, jelikož zničily vodovodní systém. Hospodářství nejchudší země Blízkého východu je totálně rozpadlé, stojí produkce ropy i plynu. A nyní se bojí většího rozšíření koronaviru.

V občanské válce proti sobě od března 2015 bojují šíitští povstalci Húsíové podporovaní šíitským Íránem a vládní vojska prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího, jemuž pomáhá arabská koalice v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Do konfliktu jsou zapojeni i jihojemenští separatisté, jemenská pobočka teroristického Islámského státu (IS) či rovněž teroristická Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP).

Húsíové kontrolují rozsáhlé oblasti na severu a západě země a ovládají metropoli Saná. Vládní vojska mají pod kontrolou místa na jihu, ve středu a na východě země, jihojemenští separatisté kontrolují jižní oblasti včetně přístavu Aden, kde letos v dubnu vyhlásili autonomii, a část území ovládají i teroristické skupiny napojené na Al-Káidu či IS. Všechny strany konfliktu se dopustily násilností.

Zlatý věk jemenské minulosti představuje bájná Arabia Felix (šťastná Arábie) s legendární královnou ze Sáby, jejíž ekonomické bohatství plynulo z obchodu s kořením, kadidlem a myrhou a z polohy na průsečíku Asie, Afriky a Evropy. Tato éra ale skončila na přelomu starověku a středověku a sjednocení Jemenu mělo být pokusem o renesanci této šťastné doby.

O sjednocení severního Jemenu, kde byla v září 1962 svržena monarchie a vyhlášena republika (JeAR), a jižního Jemenu, kde byla republika vyhlášena po vyhnání britských kolonistů v listopadu 1967 (od 1970 JLDR), se jednalo více než dvě desetiletí. Na stole byla řešení mírová, ale i násilná a mezi oběma státy vypuklo i několik střetů. Posun nastal až s rozkladem socialistického bloku koncem 80. let, kdy adenská vláda přiznala kolaps socialistické orientace, která JLDR přivedla na práh hospodářského zhroucení a izolace v arabském světě. Severní Jemen se zase potýkal se vzmáhajícím se kmenovým islámským hnutím a sjednocení mělo představovat nové vykročení do budoucí ekonomické prosperity i politického klidu.

Slavnostní sjednocení socialistického jižního Jemenu (Jemenské lidové demokratické republiky, JLDR) s pouhými 2,5 milionu obyvatel a konzervativního severního Jemenu (Jemenské arabské republiky, JeAR; 11 miliónů obyvatel) vyhlásil prezident Alí Abdalláh Sálih vztyčením červenobíločervené vlajky v Adenu 22. května 1990. Jedním státem se Jemen tehdy stal po téměř 150 letech od kolonizování Adenu Brity v roce 1839.

K Jemenu, kde je téměř veškeré obyvatelstvo arabské a muslimského vyznání, patří též ostrovy Perim v Rudém moři a Sokotra. Do vzniku Státu Izrael v roce 1948 žilo na 50.000 Židů, kteří byli v rámci operace "Orlí křídla" (či "Kouzelný koberec") přepraveni do židovského státu.

Jemen, jehož jméno v arabštině znamená "země po pravici", tedy napravo (na východ) od hlavní islámské svatyně kaaby v saúdskoarabské Mekce, si hned v prvním desetiletí po sjednocení prošel dvouměsíční občanskou válkou v roce 1994, v zemi poté bujela korupce a země se též stala pověstnou únosy zahraničních turistů místními kmeny.

Politická krize v zemi pak vypukla v souvislosti v "arabským jarem" v roce 2011, kdy se protestovalo proti chudobě, nezaměstnanosti a korupci. Prezident Sálih v roce 2012 odstoupil, nahradil ho viceprezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí. Slabost centrální vlády během předávání moci spojená s mnoha dalšími problémy pak vedla k občanské válce.

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Izraelci znovu zaútočili. Zasáhli cíle v Jemenu, následovala odveta

Izrael podnikl v regionu další vojenský úder. Konkrétně zaútočil na tři přístavy a elektrárnu v té části Jemenu, kterou ovládají Húsiové. Informovala o tom BBC. Útok potvrdil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle jeho slov byla jedním z cílů komerční loď Galaxy Leader, které se rebelové zmocnili před dvěma lety. 

Více souvisejících

Jemen

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

před 1 hodinou

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

před 2 hodinami

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

před 2 hodinami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 4 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 6 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

včera

včera

včera

včera

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

včera

Fiala píše Ficovi. Slováky v dopise žádá o podporu protiruských sankcí

Premiér Petr Fiala (ODS) v sobotu napsal dopis adresovaný slovenskému protějšku Robertu Ficovi (Smer-SD). Předseda české vlády jej vyzval k podpoře 18. balíčku protiruských sankcí. Fico v posledních dnech naznačil, že Slovensko je připraveno sankce podpořit za určitých podmínek. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy