Konec amerického angažmá na Blízkém východě? Profesor očekává velké změny

NÁZOR - Za předpokladu, že novým americkým ministrem obrany bude potvrzen Lloyd Austin a další pozice v Pentagonu obsadí Kathleen Hicksová a Colin Kahl, se bezpečnostní tým zvoleného prezidenta USA Joe Bidena bude musel dlouze a bedlivě zamyslet nad americkými prioritami na Blízkém východě a přístupem k regionu. V komentáři pro server National Interest to tvrdí profesor politologie Nikolas Gvosdev z U.S. Naval War College, přičemž odkazuje na blízkovýchodní zkušenosti Austina a Kahla.

Zásadní změna situace

S ohledem na mimořádnou důležitost tzv. Centrálního velitelství (CENTRCOM), tedy geografické vojenské velící struktury pokrývající Blízkých východ a severní Afriku, pro americkou bezpečnostní politiku v posledních dvou dekádách jsou Gvosdevovi studenti často překvapeni, že orgán byl vytvořen relativně nedávno, v roce 1983.

Došlo k tomu s prudkým rozvojem sil rychlé reakce v 80. letech během prezidentství Ronalda Reagana, nastiňuje profesor. Vysvětluje, že do té doby spadal Blízký východ mezi kompetence zaběhnutých amerických velitelství pro Evropu a Pacifik, přičemž změnu podnítilo vyhlášení tzv. Carterovy doktríny - a její následné Reaganovy verze -, která povýšila obranu Blízkého východu a především tamních energetických zdrojů a transportních tras na stejnou úroveň jako obranu americké pevniny.    

"Vzhledem k situaci v 80. letech, v neposlední řadě studené války se SSSR, to dávalo strategický smysl," pokračuje odborník. Soudí však, že ekonomické, technologické a geopolitické změny posledních let oslabily strategické základy tohoto uspořádání natolik, že americký prezident Donald Trump loni v lednu naznačil, že za těchto posunů již Carterova doktrína nemusí platit.

Na první pohled se by dalo předpokládat, že Bidenův bezpečnostní tým automaticky zvrátí veškeré Trumpovy odchylky od statutu quo v bezpečnostní politice Spojených států, připouští Gvosdev. Očekává však, že během Bidenova prezidentství se prohloubí tři trendy, které dále zpochybní užitečnost Carterovy doktríny.

Nové výzvy, nové regiony

Za první označuje autor komentáře dlouhodobý dopad tzv. abrahámských dohod, jelikož normalizace vztahů mezi Spojenými arabskými emiráty a Izraelem vytváří základ pro budování nové energetické infrastruktury a ekonomických koridorů mezi Arabským poloostrovem a Středozemním mořem.

V kombinaci s objevem nových surovinových ložisek ve východním Středomoří bude možné pokrýt větší část energetických potřeb Evropy přes Středozemní moře, poukazuje politolog. Míní, že to rozšiřuje i stávající plány na větší export iráckých energií na Západ skrze depoty ve Středomoří.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Souběžně s tím zkoumá Írán cesty, jak by dodával své energie na trh jak skrze Kaspické moře, tak - a to je důležitější - napojením na čínský uzel v Gwádaru v Pákistánu," píše Gvosdev. Vysvětluje, že Čína si uvědomuje svou Achillovu patu, která spočívá v nutnosti dovážet klíčové energie po moři, přičemž v případě střetu se Spojenými státy mohou být tyto cesty narušeny. To je ostatně základem rusko-čínského energetického partnerství, ale jak Peking prohlubuje spolupráci s Teheránem hledá i jiné bezpečnější cesty, tvrdí profesor.  

Do roku 2030 bude narůstat poměr energetických zdrojů z Perského zálivu, které nebudou z oblasti transportovány po moři, domnívá se expert. Konstatuje, že zabezpečení zálivu pro otevřenou plavbu zůstane sice důležitým zájmem, ale jeho význam poklesne a Spojené státy naopak budou muset věnovat větší pozornost zajištění stabilní rovnováhy ve východním Středomoří, především zabezpečení energetických nalezišť a zásobovacích linií v kyperských vodách.    

Spojeným státům a Evropské unii zazvonil v tomto směru důležitý budíček uplynulý podzim, kdy se spory ve východním Středomoří - především mezi Řeckem, Tureckem a Kyprem - vyostřily, připomíná politolog. Věří, že udržování tohoto regionu v pozadí a soustředění se na jiné části Blízkého východu nemusí být v nadcházejících letech udržitelné, nemá-li energetická bezpečnost euroatlantického prostoru záviset na komplikovaném hledání rovnováhy mezi Egyptem, Izraelem, Libanonem, Kyprem, Tureckem a Řeckem, nehledě na proklamovaný americký cíl snížit energetickou závislost Evropy na Rusku.

Druhou změnou je podle profesora pravděpodobný tlak Bidenovy administrativy na další ústup od uhlíkové energetiky, kdy se nová administrativa přinejmenším verbálně hlásí k vizi, kterou před patnácti lety nastínil někdejší Reaganův bezpečnostní poradce Robert McFarlane, tedy dvacetiletém horizontu pro změnu energetických zdrojů. V rámci "rozchodu s benzínem", o kterém McFarlane hovoří, se bude strategická priorita přesouvat od Blízkého východu k jiným regionům, očekává autor komentáře.

Třetím faktorem je probíhající transformace extremistických hnutí od geograficky ukotvených organizací s fyzickou přítomností v konkrétních zemích k rozptýleným kybernetickým sítím, které si poskytují výcvik a instrukce bez fyzického setkávání, upozorňuje Gvosdev. Dodává, že pokračující posun k "al-Káidě 2.0" a "kyberchalífátům" znamená, že část protiteroristických operací řízených CENTCOM bude postupně předávána jiným institucím.

"Pochopitelně, máme také vysoký stupeň rýsující se kontinuity s Obamovým bezpečnostním týmem, který se pokoušel 'přenést' americké národně-bezpečnostní priority z Blízkého východu do vod Pacifiku," připomíná autor komentáře. Výše uvedené podle něj naznačuje, že Bidenova administrativa bude muset začít přemýšlet o tom, jak chce zakotvit Spojené státy na Blízkém východě a zda dřívější předpoklady budou funkční také v budoucnu.

Související

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.
Donald Trump Komentář

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ropa Terorismus Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

před 1 hodinou

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

před 1 hodinou

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

před 3 hodinami

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

před 4 hodinami

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

před 5 hodinami

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

před 5 hodinami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 7 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 8 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 9 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

včera

Není to výjimka. Otce olympijského šampiona odsoudili za týraní potomků

Gjert Ingebrigtsen, otec norského dvojnásobného olympijského šampiona Jakoba Ingebrigtsena, byl zproštěn obvinění ze zneužívání syna, ale shledán vinným z násilného jednání vůči dceři. Nejedná se ovšem o výjimku.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy