Budou Rusové grilovat Putina? Pětinu lidí zajímá, kdy skončí válka proti Ukrajině

Zjištění ukázala, že 21 procent dotázaných by chtělo prezidentovi položit otázku spojenou s ukončením války proti Ukrajině, a to v různých formulacích, jako například: Kdy bude mír? Kdy skončí speciální vojenská operace? Kdy vyhrajeme? Co dělá režim pro ukončení operace? Kdy skončí mobilizace?

Tato otázka o ukončení války převažovala nad ostatními zájmy. Například pouze osm procent respondentů projevilo zájem o otázky spojené s penzemi, výší důchodů, životní úrovní penzistů, sociálními programy, dostupným bydlením, nízkou kvalitou služeb ve zdravotnictví a školství.

Sedm procent dotázaných by se zajímalo o nízké platy a životní úroveň, zatímco šest procent by chtělo zeptat Putina na odchod z moci a jeho vizi budoucnosti Ruska, nebo na rostoucí ceny. Tři procenta by byla zvědavá na budoucí rozvoj, a dvě procenta by chtěla od hlavy státu rady ohledně řešení místních problémů. Stejné procento se obávalo zahraniční politiky, migrace nebo korupce úředníků.

Desetina Rusů by se prezidenta na nic neptala a nebude sledovat jeho představení v televizi, kdy bude 14. prosince odpovídat na otázky vybraných novinářů a veřejnosti v přímém přenosu. Asi pětina účastníků průzkumu nebyla schopna formulovat otázku, kterou by chtěla položit hlavě státu.

Několikahodinová akce bude kombinací odpovědí na otázky domácích a zahraničních novinářů a tzv. Přímé linky, v rámci které se mohou na Putina obrátit se svými dotazy i občané Ruska.

Tiskovou konferenci budou vysílat státní televizní stanice po roční pauze. Loni se poprvé za uplynulých deset let nekonala.

V minulém roce byla tisková konference zrušena, poprvé za poslední poslední desetiletí. Důvodem byla pravděpodobně snaha vyhnout se otázkám zahraničních novinářů, zejména kvůli porážkám, které ruská armáda utrpěla ve válce na Ukrajině.

Vladimir Putin se stále častěji objevuje v médiích a odpovídá na otázky novinářů, kteří jsou loajální k jeho stranické linii, a provázejí ho na cestách nebo se s ním setkávají v Kremlu. Naopak nezávislým médiím je často odepřen přístup k takovým setkáním. 

Několikahodinová mediální akce byla naplánována před nadcházejícími prezidentskými volbami, ve kterých se Vladimir Putin bude ucházet o znovuzvolení. Očekává se tedy, že Putin v prosinci oficiálně oznámí, zda bude kandidovat v prezidentských volbách vypsaných na březen 2024.

Šest zdrojů začátkem listopadu agentuře Reuters potvrdilo, že Putin se rozhodl kandidovat. V případě vítězství by zůstal u moci minimálně do roku 2030.

Zdroje, které se pro Reuters vyjadřovaly pod podmínkou anonymity, uvedly, že Putin se rozhodl opět kandidovat a že jeho poradci se již připravují na kampaň a volby. Kampaň je přitom jen formalitou, stejně jako samotné volby. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se v Rusku těší podpoře 80 procent voličů.

S podporou ruského státu a jeho médií a při absenci veřejně známých soupeřů téměř jistě zvítězí, píše Reuters. "Svět, na který se díváme, je velmi nebezpečný," citovala agentura jeden z nejmenovaných zdrojů, obeznámených s děním v Kremlu.

Zahraniční diplomatický zdroj, který také trval na anonymitě, uvedl, že Putin k tomuto rozhodnutí dospěl teprve nedávno a že brzy přijde i jeho oficiální prohlášení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to ale odmítl komentovat.

Už dříve se ale vyjádřil ve smyslu, že o volbách rozhoduje prezident země. "Ruský prezident Vladimir Putin se může rozhodnout, že příští rok nebude pořádat prezidentské volby, protože zřejmě vyhraje," připustil.

Vítězstvím Putina si je jistý. "Ačkoli jsou volby požadavkem demokracie a Putin se sám rozhodl je uspořádat, teoreticky je možné je neuskutečnit, protože už teď je zřejmé, že Putin bude zvolen. Jde o naprosto osobní názor,“ dodal Peskov. „O tom, že Putin bude zvolen, jsem osobně přesvědčen na základě úrovně konsolidace společnosti kolem Putina," uvedl.

Roku 2020, dva roky po minulých volbách, proběhla novela ústavy, která umožnila hlavě státu vykonávat funkci po dvě volební období. Zároveň tato novela stanovila "nulové funkční období" pro stávající hlavu státu a jeho předchůdce. To znamená, že veškerá dosud podstoupená funkční období jsou anulována – jako by nikdy neproběhla. Celková doba prezidentství byla prodloužena na šest let.

Ruské parlamentní strany nyní zvažují, koho postavit do volebního klání. Hlavní slovo má ale Kreml, který preferuje kandidáty ze tří stran, u kterých má Putin podporu. S poměrně významnými zisky mezi nimi dlouhodobě figurují i komunisté. 

Při posledních volbách do Státní Dumy získala strana Jednotné Rusko podporující Putina 50,88 procent hlasů, komunisté (KPRF) vedení Gennadijem Zjuganovem 19,33 procent, Spravedlivé Rusko pod vedením Sergeje Mironova 7,71 procent a Liberálně-demokratická strana Ruska (LDPR) 7,62 procent. Strana Noví lidé se ještě přehoupla přes pět procent. Následovaly strany Rodina, Strana růstu a Občanská platforma – žádná z nich nedosáhla jednoho procenta. 

Politický blok prezidentské administrativy v čele se Sergejem Kirijenkem už o Putinových protikandidátech rozhodl, píše nezávislý server Meduza působící z lotyšského exilu. Jako hlavní kritérium údajně vnímali věk kandidáta, který nesměl být nižší než padesát let. 

Lídr Spravedlivého Ruska Mironov oznámil, že se jeho strana voleb přímo nezúčastní a podpoří Putina. Pro Kreml tak zbývají kandidáti ze stran, které jej podporují – KPRF, LDPR a Noví lidé. 

Komunisté zřejmě postaví Gennadije Zjuganova. Kandidátem LDPR by měl být Leonid Sluckij. U strany Noví lidé je dle dostupných informací situace komplikovanější, protože nemá jednoznačně nejsilnější osobnost. Kreml si údajně přeje podnikatele Alexeje Něčajeva.

Ve volbách sice Putin nebude čelit žádnému reálnému soupeři, bývalý agent KGB má však před sebou největší výzvy, jakým šéf Kremlu čelil od rozpadu Sovětského svazu před více než 30 lety. Válka na Ukrajině totiž vyvolala nejhorší konfrontaci s Západem od kubánské raketové krize z roku 1962.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj tvrdí, že Putin nasměroval Rusko do slepé uličky vedoucí k záhubě a že vybudoval křehký systém zkorumpovaných posluhovačů, kteří v konečném důsledku vytvářejí spíše chaos než stabilitu.

"Rusko jde směrem dozadu," řekl v červenci pro Reuters Oleg Orlov, jeden z nejuznávanějších bojovníků za lidská práva v Rusku. "Opustili jsme komunistickou totalitu, ale teď jsme se vrátili k jinému druhu totality," dodal.