Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku

Situace na Blízkém východě se však od jeho odchodu z úřadu v roce 2021 zásadně změnila a regionální aktéři nyní pozorně sledují, jak nový prezident tyto změny zvládne. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil podle CNN na platformě X, že Trumpův návrat do Bílého domu nabízí "nový začátek" pro silné americko-izraelské spojenectví.

Zvolení Trumpa uvítaly i arabské státy Perského zálivu; saúdský král Salman bin Abdulaziz Al Saud a korunní princ Mohammed bin Salman Trumpovi blahopřáli, přičemž Spojené arabské emiráty ocenily trvalé partnerství mezi SAE a USA založené na společných ambicích pro pokrok.

Írán se k výsledkům voleb postavil rezervovaně a zdůraznil, že mezi prezidenty USA není "významný rozdíl". Mluvčí íránské vlády Fatemeh Mohajerani uvedla, že se po volbách "nezmění" základní politika USA ani Íránu.

Analytici očekávají, že Trump se pokusí ukončit konflikty v Gaze a Libanonu a dále integrovat Izrael do regionu. Mustafa Barghouti, vůdce Palestinské národní iniciativy, předpokládá, že Trump bude vůči válkám v regionu tvrdší a nebude tolerovat současnou situaci. Podle bývalého izraelského diplomata Alona Pinkase Trump nechce, aby tyto války byly "hořícím problémem" na jeho stole, až 20. ledna nastoupí do úřadu, a bude Netanjahua tlačit, aby situaci vyřešil.

Během svého prvního funkčního období Trump zrušil americkou podporu pro palestinský stát a učinil řadu kroků ve prospěch Izraele, například uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přiznal Izraeli suverenitu nad Golanskými výšinami, které Izrael získal od Sýrie během války v roce 1967. Přesto, že Trump tvrdí, že je "nejvíce pro-izraelským prezidentem v moderní historii", jeho vztah s Netanjahuem nebyl vždy přátelský – zejména poté, co Netanjahu po volbách v roce 2020 pogratuloval Bidenovi.

Očekává se, že další čtyři roky pod Trumpovým vedením by mohly představovat pro Írán největší zkoušku od jeho založení v roce 1979. Během prvního funkčního období Trump spustil "kampaň maximálního tlaku" s cílem izolovat Írán a omezit jeho vliv na Blízkém východě, když odstoupil od jaderné dohody z roku 2015, obnovil sankce a nařídil zabití íránského generála Kásema Sulejmáního. Írán od Trumpova odchodu z funkce zvýšil obohacování uranu a posílil podporu pro militantní skupiny v regionu, což může vyvolat eskalaci napětí.

Analytik Ali Vaez se domnívá, že Trumpovo zvolení by mohlo Netanjahua povzbudit k vojenskému zásahu proti íránským jaderným zařízením, což by mohlo zvýšit riziko rozsáhlé války na Blízkém východě. Existuje také možnost, že by Trump znovu přistoupil k "maximálnímu tlaku" na Írán, což by mohlo odradit regionální spojence od snahy o normalizaci vztahů s Teheránem.

Trumpovo první funkční období znamenalo zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a USA. Trump jako první prezident navštívil Rijád a postavil se za korunního prince Mohammeda bin Salmana i během krize související s vraždou novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018. Analytik Hasan Alhasan očekává, že státy Perského zálivu budou preferovat vůdce, který má podobné hodnoty a provádí zahraniční politiku prostřednictvím osobních kontaktů, což odpovídá jejich stylu.

V posledních letech se však země jako Saúdská Arábie a SAE začaly více zaměřovat na omezení vojenských intervencí a posilování vztahů s bývalými nepřáteli, jako je Írán. Současně se rozvíjí jejich vztahy s Čínou, což by mohlo pod Trumpovým vedením představovat výzvu, pokud bude vyvíjen tlak na zmenšení čínského vlivu v oblasti.

Trump by také mohl usilovat o další rozšíření Abrahamových dohod, v rámci kterých Izrael normalizoval vztahy se čtyřmi arabskými státy. Otázkou však zůstává, zda Saúdská Arábie bude ochotna normalizovat vztahy s Izraelem, dokud nebude stanoven jasný plán pro palestinský stát.