Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku

Soudě podle jeho prvního funkčního období, lze očekávat, že nově zvolený prezident Donald Trump bude na Blízký východ klást velký důraz i tentokrát. Během svého předchozího období si vybral Saúdskou Arábii pro svou první zahraniční cestu, pokusil se o "dohodu století" mezi Izraelem a Palestinci, posílil regionální integraci židovského státu a výrazně zvýšil tlak na Írán.

Situace na Blízkém východě se však od jeho odchodu z úřadu v roce 2021 zásadně změnila a regionální aktéři nyní pozorně sledují, jak nový prezident tyto změny zvládne. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil podle CNN na platformě X, že Trumpův návrat do Bílého domu nabízí "nový začátek" pro silné americko-izraelské spojenectví.

Zvolení Trumpa uvítaly i arabské státy Perského zálivu; saúdský král Salman bin Abdulaziz Al Saud a korunní princ Mohammed bin Salman Trumpovi blahopřáli, přičemž Spojené arabské emiráty ocenily trvalé partnerství mezi SAE a USA založené na společných ambicích pro pokrok.

Írán se k výsledkům voleb postavil rezervovaně a zdůraznil, že mezi prezidenty USA není "významný rozdíl". Mluvčí íránské vlády Fatemeh Mohajerani uvedla, že se po volbách "nezmění" základní politika USA ani Íránu.

Analytici očekávají, že Trump se pokusí ukončit konflikty v Gaze a Libanonu a dále integrovat Izrael do regionu. Mustafa Barghouti, vůdce Palestinské národní iniciativy, předpokládá, že Trump bude vůči válkám v regionu tvrdší a nebude tolerovat současnou situaci. Podle bývalého izraelského diplomata Alona Pinkase Trump nechce, aby tyto války byly "hořícím problémem" na jeho stole, až 20. ledna nastoupí do úřadu, a bude Netanjahua tlačit, aby situaci vyřešil.

Během svého prvního funkčního období Trump zrušil americkou podporu pro palestinský stát a učinil řadu kroků ve prospěch Izraele, například uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přiznal Izraeli suverenitu nad Golanskými výšinami, které Izrael získal od Sýrie během války v roce 1967. Přesto, že Trump tvrdí, že je "nejvíce pro-izraelským prezidentem v moderní historii", jeho vztah s Netanjahuem nebyl vždy přátelský – zejména poté, co Netanjahu po volbách v roce 2020 pogratuloval Bidenovi.

Očekává se, že další čtyři roky pod Trumpovým vedením by mohly představovat pro Írán největší zkoušku od jeho založení v roce 1979. Během prvního funkčního období Trump spustil "kampaň maximálního tlaku" s cílem izolovat Írán a omezit jeho vliv na Blízkém východě, když odstoupil od jaderné dohody z roku 2015, obnovil sankce a nařídil zabití íránského generála Kásema Sulejmáního. Írán od Trumpova odchodu z funkce zvýšil obohacování uranu a posílil podporu pro militantní skupiny v regionu, což může vyvolat eskalaci napětí.

Analytik Ali Vaez se domnívá, že Trumpovo zvolení by mohlo Netanjahua povzbudit k vojenskému zásahu proti íránským jaderným zařízením, což by mohlo zvýšit riziko rozsáhlé války na Blízkém východě. Existuje také možnost, že by Trump znovu přistoupil k "maximálnímu tlaku" na Írán, což by mohlo odradit regionální spojence od snahy o normalizaci vztahů s Teheránem.

Trumpovo první funkční období znamenalo zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a USA. Trump jako první prezident navštívil Rijád a postavil se za korunního prince Mohammeda bin Salmana i během krize související s vraždou novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018. Analytik Hasan Alhasan očekává, že státy Perského zálivu budou preferovat vůdce, který má podobné hodnoty a provádí zahraniční politiku prostřednictvím osobních kontaktů, což odpovídá jejich stylu.

V posledních letech se však země jako Saúdská Arábie a SAE začaly více zaměřovat na omezení vojenských intervencí a posilování vztahů s bývalými nepřáteli, jako je Írán. Současně se rozvíjí jejich vztahy s Čínou, což by mohlo pod Trumpovým vedením představovat výzvu, pokud bude vyvíjen tlak na zmenšení čínského vlivu v oblasti.

Trump by také mohl usilovat o další rozšíření Abrahamových dohod, v rámci kterých Izrael normalizoval vztahy se čtyřmi arabskými státy. Otázkou však zůstává, zda Saúdská Arábie bude ochotna normalizovat vztahy s Izraelem, dokud nebude stanoven jasný plán pro palestinský stát.

Související

Více souvisejících

Izrael Írán Izraelská armáda Donald Trump

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační obrázek.

Jak přežít krizi? Praktický manuál pro Čechy, kteří postrádají oficiální příručku od státu

Oficiálních návodů, jak přežít krizovou situaci, existuje pro české občany stále žalostně málo. Zatímco například Švédsko, Finsko nebo Rakousko už dlouhodobě vydávají srozumitelné příručky pro domácnosti, v Česku podobné materiály chybí nebo zůstávají málo dostupné veřejnosti. Právě proto pro vás redakce EuroZprávy.cz připravila podrobný a praktický manuál, jak se zachovat v krizových situacích – od přírodních katastrof po jadernou havárii.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenskem otřásá smrt prokurátora. Našli ho zastřeleného

Slovensko řeší případ podezřelého úmrtí krajského prokurátora v Banské Bystrici. Jessyho Hassana našli v sobotu večer zastřeleného, o jeho úmrtí informoval i generální prokurátor. Policie pracuje s verzí, že Hassan mohl spáchat sebevraždu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Elon Musk

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě

Elon Musk, miliardář se značným vlivem na současnou administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámil nečekaný krok. Sociální síť X (dříve Twitter) prodal za 33 miliard dolarů společnosti xAI, kterou také vlastní. Jde o firmu věnující se oblasti umělé inteligence. 

včera

Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností.

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností

Do široké distribuce se po bohaté festivalové štaci dostává celovečerní debut dokumentaristiky Marie-Magdaleny Kochové. Ta druhá zaostřuje na osmnáctiletou protagonistku, která je takzvaným „skleněným dítětem“. Film však ústřední problematiku přesahuje a nabízí mnohem víc. Jde o jeden z emočně nejsilnějších zážitků roku.

včera

včera

včera

včera

Změna času na letní

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?

Každé jaro a podzim se musíme přizpůsobit změně času – jednou posouváme hodiny vpřed, podruhé zpět. Letní čas, který začíná právě dnes v noci, nám sice přináší delší světlé večery, ale zároveň ubírá hodinu spánku. Jaké důvody stojí za touto změnou? Jak ovlivňuje naše zdraví a který čas by nám prospíval nejvíce?

včera

V Amsterdamu útočil Ukrajinec. Lidé děkují Britovi, který se mu postavil

Podezřelým ze čtvrtečního útoku nožem v Amsterdamu, při kterém utrpělo zranění pět lidí, je ukrajinský občan. Toho zastavil britský turista, jemuž poděkovali policisté i zástupci nizozemského města. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy