Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku

Soudě podle jeho prvního funkčního období, lze očekávat, že nově zvolený prezident Donald Trump bude na Blízký východ klást velký důraz i tentokrát. Během svého předchozího období si vybral Saúdskou Arábii pro svou první zahraniční cestu, pokusil se o "dohodu století" mezi Izraelem a Palestinci, posílil regionální integraci židovského státu a výrazně zvýšil tlak na Írán.

Situace na Blízkém východě se však od jeho odchodu z úřadu v roce 2021 zásadně změnila a regionální aktéři nyní pozorně sledují, jak nový prezident tyto změny zvládne. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil podle CNN na platformě X, že Trumpův návrat do Bílého domu nabízí "nový začátek" pro silné americko-izraelské spojenectví.

Zvolení Trumpa uvítaly i arabské státy Perského zálivu; saúdský král Salman bin Abdulaziz Al Saud a korunní princ Mohammed bin Salman Trumpovi blahopřáli, přičemž Spojené arabské emiráty ocenily trvalé partnerství mezi SAE a USA založené na společných ambicích pro pokrok.

Írán se k výsledkům voleb postavil rezervovaně a zdůraznil, že mezi prezidenty USA není "významný rozdíl". Mluvčí íránské vlády Fatemeh Mohajerani uvedla, že se po volbách "nezmění" základní politika USA ani Íránu.

Analytici očekávají, že Trump se pokusí ukončit konflikty v Gaze a Libanonu a dále integrovat Izrael do regionu. Mustafa Barghouti, vůdce Palestinské národní iniciativy, předpokládá, že Trump bude vůči válkám v regionu tvrdší a nebude tolerovat současnou situaci. Podle bývalého izraelského diplomata Alona Pinkase Trump nechce, aby tyto války byly "hořícím problémem" na jeho stole, až 20. ledna nastoupí do úřadu, a bude Netanjahua tlačit, aby situaci vyřešil.

Během svého prvního funkčního období Trump zrušil americkou podporu pro palestinský stát a učinil řadu kroků ve prospěch Izraele, například uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přiznal Izraeli suverenitu nad Golanskými výšinami, které Izrael získal od Sýrie během války v roce 1967. Přesto, že Trump tvrdí, že je "nejvíce pro-izraelským prezidentem v moderní historii", jeho vztah s Netanjahuem nebyl vždy přátelský – zejména poté, co Netanjahu po volbách v roce 2020 pogratuloval Bidenovi.

Očekává se, že další čtyři roky pod Trumpovým vedením by mohly představovat pro Írán největší zkoušku od jeho založení v roce 1979. Během prvního funkčního období Trump spustil "kampaň maximálního tlaku" s cílem izolovat Írán a omezit jeho vliv na Blízkém východě, když odstoupil od jaderné dohody z roku 2015, obnovil sankce a nařídil zabití íránského generála Kásema Sulejmáního. Írán od Trumpova odchodu z funkce zvýšil obohacování uranu a posílil podporu pro militantní skupiny v regionu, což může vyvolat eskalaci napětí.

Analytik Ali Vaez se domnívá, že Trumpovo zvolení by mohlo Netanjahua povzbudit k vojenskému zásahu proti íránským jaderným zařízením, což by mohlo zvýšit riziko rozsáhlé války na Blízkém východě. Existuje také možnost, že by Trump znovu přistoupil k "maximálnímu tlaku" na Írán, což by mohlo odradit regionální spojence od snahy o normalizaci vztahů s Teheránem.

Trumpovo první funkční období znamenalo zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a USA. Trump jako první prezident navštívil Rijád a postavil se za korunního prince Mohammeda bin Salmana i během krize související s vraždou novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018. Analytik Hasan Alhasan očekává, že státy Perského zálivu budou preferovat vůdce, který má podobné hodnoty a provádí zahraniční politiku prostřednictvím osobních kontaktů, což odpovídá jejich stylu.

V posledních letech se však země jako Saúdská Arábie a SAE začaly více zaměřovat na omezení vojenských intervencí a posilování vztahů s bývalými nepřáteli, jako je Írán. Současně se rozvíjí jejich vztahy s Čínou, což by mohlo pod Trumpovým vedením představovat výzvu, pokud bude vyvíjen tlak na zmenšení čínského vlivu v oblasti.

Trump by také mohl usilovat o další rozšíření Abrahamových dohod, v rámci kterých Izrael normalizoval vztahy se čtyřmi arabskými státy. Otázkou však zůstává, zda Saúdská Arábie bude ochotna normalizovat vztahy s Izraelem, dokud nebude stanoven jasný plán pro palestinský stát.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.
Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Více souvisejících

Izrael Írán Izraelská armáda Donald Trump

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit

Současný důchodový systém je podle vlády Petra Fialy (ODS) dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem. V Poslanecké sněmovně proto byla při třetím čtení návrhu MPSV schválena důchodová reforma, která byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.

před 32 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

Mario Draghi

Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se otázka evropské ekonomiky stala ještě urgentnější. Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB), který před začátkem neformálního zasedání Evropské rady v Budapešti připomněl potřebu reformy evropské ekonomiky, vyjádřil obavy, že Evropa zaostává za USA v mnoha oblastech, včetně produktivity a hospodářského růstu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Věznice

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku

Soudě podle jeho prvního funkčního období, lze očekávat, že nově zvolený prezident Donald Trump bude na Blízký východ klást velký důraz i tentokrát. Během svého předchozího období si vybral Saúdskou Arábii pro svou první zahraniční cestu, pokusil se o "dohodu století" mezi Izraelem a Palestinci, posílil regionální integraci židovského státu a výrazně zvýšil tlak na Írán.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek má rakovinu

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má rakovinu a vedení úřadu na dva týdny předá do rukou náměstka. Lékaři u Válka během screeningu odhalili nádor prostaty v časné fázi, jak prozradil v pátek. Nyní ho čeká operační zákrok, při němž bude nádor odstraněn. Ministr zároveň vyzval všechny muže, aby se nechali vyšetřit.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Merz řekl, jak může Evropa zapůsobit na Trumpa

Konzervativní kandidát na německého spolkového kancléře Friedrich Merz vyzval Evropu, aby se postavila čelem výzvám, které s sebou může přinést druhé funkční období nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

před 6 hodinami

včera

Marián Bušša

Co může napáchat znovuzvolení Trumpa? Politolog pro EZ prozradil, kdo z něj může těžit

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách vyvolalo širokou diskusi o tom, jakým směrem se Spojené státy budou ubírat na nejbližší čtyři roky. Při této příležitosti EuroZprávy.cz oslovily Mariána Buššu, politologa z univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíne, aby nám přiblížil, jak by mohla vypadat Trumpova repríza v Bílém domě. V rozhovoru jsme se zaměřili na budoucí směřování americké zahraniční politiky vůči Číně a Izraeli, vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií, ale také na to, jak Trumpův návrat ovlivní populistické trendy a politické dění ve střední Evropě. 

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden po volbách v USA promluvil k národu

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ve svém projevu slíbil hladké předání moci vítězi prezidentských voleb Donaldu Trumpovi, které má proběhnout 20. ledna příštího roku.

včera

včera

Frank-Walter Steinmeier

Vládní krize v Německu: Poprvé se k ní vyjádřil prezident

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se ve čtvrtek vyjádřil k politické krizi, která vypukla po rozpadu třístranné koalice v zemi. Podle něj je nezbytné udržet zdravý rozum a odpovědnost, aby Německo bylo schopno čelit globálním otřesům.

včera

Výsledky voleb v USA okomentoval i Hizballáh

Militantní hnutí Hizballáh, které je silně podporováno Íránem a dlouhodobě se angažuje v konfliktu proti Izraeli, a to především na libanonské hranici, neočekává od nového prezidenta USA žádnou změnu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy