Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku

Soudě podle jeho prvního funkčního období, lze očekávat, že nově zvolený prezident Donald Trump bude na Blízký východ klást velký důraz i tentokrát. Během svého předchozího období si vybral Saúdskou Arábii pro svou první zahraniční cestu, pokusil se o "dohodu století" mezi Izraelem a Palestinci, posílil regionální integraci židovského státu a výrazně zvýšil tlak na Írán.

Situace na Blízkém východě se však od jeho odchodu z úřadu v roce 2021 zásadně změnila a regionální aktéři nyní pozorně sledují, jak nový prezident tyto změny zvládne. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil podle CNN na platformě X, že Trumpův návrat do Bílého domu nabízí "nový začátek" pro silné americko-izraelské spojenectví.

Zvolení Trumpa uvítaly i arabské státy Perského zálivu; saúdský král Salman bin Abdulaziz Al Saud a korunní princ Mohammed bin Salman Trumpovi blahopřáli, přičemž Spojené arabské emiráty ocenily trvalé partnerství mezi SAE a USA založené na společných ambicích pro pokrok.

Írán se k výsledkům voleb postavil rezervovaně a zdůraznil, že mezi prezidenty USA není "významný rozdíl". Mluvčí íránské vlády Fatemeh Mohajerani uvedla, že se po volbách "nezmění" základní politika USA ani Íránu.

Analytici očekávají, že Trump se pokusí ukončit konflikty v Gaze a Libanonu a dále integrovat Izrael do regionu. Mustafa Barghouti, vůdce Palestinské národní iniciativy, předpokládá, že Trump bude vůči válkám v regionu tvrdší a nebude tolerovat současnou situaci. Podle bývalého izraelského diplomata Alona Pinkase Trump nechce, aby tyto války byly "hořícím problémem" na jeho stole, až 20. ledna nastoupí do úřadu, a bude Netanjahua tlačit, aby situaci vyřešil.

Během svého prvního funkčního období Trump zrušil americkou podporu pro palestinský stát a učinil řadu kroků ve prospěch Izraele, například uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přiznal Izraeli suverenitu nad Golanskými výšinami, které Izrael získal od Sýrie během války v roce 1967. Přesto, že Trump tvrdí, že je "nejvíce pro-izraelským prezidentem v moderní historii", jeho vztah s Netanjahuem nebyl vždy přátelský – zejména poté, co Netanjahu po volbách v roce 2020 pogratuloval Bidenovi.

Očekává se, že další čtyři roky pod Trumpovým vedením by mohly představovat pro Írán největší zkoušku od jeho založení v roce 1979. Během prvního funkčního období Trump spustil "kampaň maximálního tlaku" s cílem izolovat Írán a omezit jeho vliv na Blízkém východě, když odstoupil od jaderné dohody z roku 2015, obnovil sankce a nařídil zabití íránského generála Kásema Sulejmáního. Írán od Trumpova odchodu z funkce zvýšil obohacování uranu a posílil podporu pro militantní skupiny v regionu, což může vyvolat eskalaci napětí.

Analytik Ali Vaez se domnívá, že Trumpovo zvolení by mohlo Netanjahua povzbudit k vojenskému zásahu proti íránským jaderným zařízením, což by mohlo zvýšit riziko rozsáhlé války na Blízkém východě. Existuje také možnost, že by Trump znovu přistoupil k "maximálnímu tlaku" na Írán, což by mohlo odradit regionální spojence od snahy o normalizaci vztahů s Teheránem.

Trumpovo první funkční období znamenalo zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a USA. Trump jako první prezident navštívil Rijád a postavil se za korunního prince Mohammeda bin Salmana i během krize související s vraždou novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018. Analytik Hasan Alhasan očekává, že státy Perského zálivu budou preferovat vůdce, který má podobné hodnoty a provádí zahraniční politiku prostřednictvím osobních kontaktů, což odpovídá jejich stylu.

V posledních letech se však země jako Saúdská Arábie a SAE začaly více zaměřovat na omezení vojenských intervencí a posilování vztahů s bývalými nepřáteli, jako je Írán. Současně se rozvíjí jejich vztahy s Čínou, což by mohlo pod Trumpovým vedením představovat výzvu, pokud bude vyvíjen tlak na zmenšení čínského vlivu v oblasti.

Trump by také mohl usilovat o další rozšíření Abrahamových dohod, v rámci kterých Izrael normalizoval vztahy se čtyřmi arabskými státy. Otázkou však zůstává, zda Saúdská Arábie bude ochotna normalizovat vztahy s Izraelem, dokud nebude stanoven jasný plán pro palestinský stát.

Související

Izraelská armáda Analýza

Postupná okupace Gazy pokračuje. Izrael zaútočil na poslední plně funkční nemocnici

Izrael pokračuje ve vojenských operacích v Pásmu Gazy i přes rostoucí mezinárodní kritiku a rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře. Mezi nejnovější cíle patřila nemocnice Al-Ahlí, poslední zdravotnické zařízení, které na území zasaženém boji ještě naplno fungovalo. Nedělní nálet si podle dostupných informací nevyžádal přímé oběti, avšak jeho dopady na dostupnost zdravotní péče v oblasti jsou podle humanitárních organizací zásadní.
Izraelské ozbrojené složky

Izraelci zadrželi dvě britské poslankyně. Vyhodili je ze země

Napětí mezi britskou a izraelskou politikou eskalovalo poté, co byly dvě labouristické poslankyně – Yuan Yang a Abtisam Mohamed – zadrženy po příletu do Izraele a následně deportovány. Izrael je obvinil z plánů „šířit protiizraelskou nenávist“ a zpochybnil oficiální charakter jejich návštěvy. Incident vyvolal ostré reakce mezi britskými politiky, včetně ministra zahraničí Davida Lammyho, který krok izraelských úřadů označil za „nepřijatelný a kontraproduktivní“.

Více souvisejících

Izrael Írán Izraelská armáda Donald Trump

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Ruské drony zaútočily na Dnipro. (16.4.2025) Prohlédněte si galerii

Další bezohledný ruský útok. Dron v Dnipru zabil několik civilistů, mezi oběťmi i dítě

Ruský dronový útok na město Dnipro si ve čtvrtek v noci vyžádal tři mrtvé, včetně dítěte, a desítky zraněných. Útočníci zasáhli obytné domy, školní budovy i potravinářský závod. Incident se odehrál jen několik dní po podobně brutálních útocích balistickými raketami na Sumy a Kryvyj Rih, kde zemřely desítky civilistů včetně dětí.

před 3 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Soud si došlápl na Trumpa: Chce ho dohnat k odpovědnosti za pohrdání soudem

Americký federální soudce James Boasberg varoval, že by mohl pohnat administrativu prezidenta Donalda Trumpa k odpovědnosti za pohrdání soudem. Důvodem je „úmyslné nerespektování“ soudního příkazu, který měl dočasně zastavit deportace více než 200 osob do Salvadoru. Tyto deportace přesto proběhly, a to navzdory jasnému rozhodnutí soudu.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Oblíbený ruský generál se vrací na frontu. Má to ale háček

Ruský generálmajor Ivan Popov se po měsících v nemilosti vrací na ukrajinskou frontu. Respektovaný velitel 58. kombinované armády, která operovala na jihu Ukrajiny, se v minulosti těšil uznání, dokud nezaslal kolegům hlasovou zprávu, v níž ostře kritizoval vedení ruského ministerstva obrany. Podle jeho slov byl odvolán poté, co si „dovolil stěžovat“.

včera

včera

Donald Trump

Trump otevřel Číně cestu, na které ji Američané nechtějí vidět

Donald Trump vybral Spojeným státům velice nepříjemného nepřítele. Nejenže se postavil Číně v obchodní válce, která ochromila vztahy mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, ale zároveň tím urychlil proměnu globálního řádu. Čína dnes expanduje nejen v Asii, ale i v Africe a Latinské Americe – buduje infrastrukturu, investuje do těžby strategických surovin a nenápadně upevňuje svůj geopolitický vliv. Zatímco Spojené státy se stáhly z některých klíčových pozic, Peking do nich vstoupil s nabídkou úvěrů, železnic a nových spojenectví. Svět se mění – a Čína je připravena určovat jeho tempo.

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

včera

Donald Trump

Nikdy v životě jsem se o budoucnost Ameriky nebál víc, píše Friedman. Svět vidí Trumpovy USA jako darebácký stát

Komentátor deníku New York Times Thomas L. Friedman se ve svém nejnovějším sloupku ostře pustil do způsobu, jakým prezident Donald Trump řídí domácí politiku. Vyjádřil zmatek nad tím, že hlava státu uprostřed vyhrocené obchodní války podepsala exekutivní příkaz na podporu těžby uhlí. „Svět nyní vidí Trumpovu Ameriku přesně takovou, jakou se stává: darebácký stát vedený impulzivním silákem odtrženým od právního státu a dalších ústavních amerických principů a hodnot,“ varoval.

včera

Donald Trump

Trump zavádí 245% clo na čínské zboží

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa opět přitvrzují vůči Číně. Bílý dům oznámil, že Peking nyní čelí až 245procentnímu clu na dovoz do USA, což je výrazné navýšení oproti dříve uváděné sazbě 145 %. Důvodem jsou podle americké administrativy čínské odvetné kroky a rostoucí obavy o národní bezpečnost, uvedl server Newsweek.

včera

včera

Dálnice D1

Řidiče opět čeká dopravní peklo. Kde budou letos silničáři opravovat silnice a dálnice?

Dopravní situace na českých dálnicích se v letošním roce výrazně komplikuje. Řidiči musí počítat s řadou oprav, které se týkají nejen tunelů na dálnici D8 u hranic s Německem, ale i úseků na dalších hlavních tazích, jako jsou D1, D5, D11 či D35. V mnoha případech půjde o práce trvající celé měsíce, které přinesou částečné či úplné uzavírky a provoz vedený v omezeném režimu.

včera

včera

Patrik Šváb

Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko

Obchodní válka není řešením, upozorňuje Patrik Šváb z Katedry mezinárodních ekonomických vztahů Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak a proč jsou cla vyhlášená ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa motivována domácí politikou, jak by měla reagovat Evropská unie i Česká republika a proč mohou panika či odveta nadělat více škody než užitku.

včera

včera

Italská premiérka má před sebou nadlidský úkol. Letí do Washingtonu přesvědčit Trumpa

Italská premiérka Giorgia Meloni se tento týden vydává do Washingtonu s nelehkým úkolem – přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neudělil nová cla na evropské zboží. Pro Itálii, jejíž ekonomika je silně závislá na exportu, by americká obchodní opatření mohla být drtivá, pro Evropskou unii pak potenciálně katastrofální, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy