Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Zatímco Spojené království tento plán podporuje, velké členské státy EU, jako Německo a Itálie, jsou proti přímému zabavení těchto aktiv. Plán přitom přichází v klíčovém okamžiku, kdy Západ v čele s USA jedná s Kremlem o třicetidenním příměří, které by mohlo vést k mírovým rozhovorům. Mnozí doufají, že vypracování mechanismu pro zabavení ruských státních prostředků by mohlo Moskvu přinutit k respektování případných dohod.

Francie dříve naznačila, že pouhá hrozba převedení aktiv na Ukrajinu může sloužit jako silný donucovací nástroj. Ovšem Spojené království má aktuálně jen minimální vliv na rozhodování, protože většina aktiv je oficiálně vedena pod belgickým depozitářem Euroclear, který podléhá evropským pravidlům.

Britská vláda přiznala, že na jejím území se nachází zhruba 25 miliard liber ruských státních a soukromých prostředků. Převedení těchto peněz do tzv. "special purpose vehicle" – zvláštního fondu, který by formálně uznával britské zájmy – by mohlo Londýnu umožnit aktivnější roli a současně rozptýlit rizika spojená s případným zabavením.

Nejmenovaný diplomat EU pro Politico uvedl: „Velká Británie se může zapojit, ale podle našich pravidel. Nemohou jednat v rozporu s rozhodnutími Evropy.“

Belgická otázka je přitom klíčová. Vzhledem k tomu, že Euroclear sídlí právě v Belgii, nese tato země přímou odpovědnost za případné právní či finanční důsledky jakéhokoli zabavení. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot proto v rozhovoru pro média uvedl, že Belgie nebude schopna jednat sama a že je nutné sdílení rizik s dalšími státy.

Obavy navíc panují kolem Maďarska, které je považováno za proruské a může na konci července zablokovat prodloužení evropských sankcí. Takový krok by potenciálně otevřel cestu k navrácení zmrazených prostředků zpět Moskvě.

Převedení fondů z Euroclearu do zvláštního fondu by tak mohlo ochránit před touto hrozbou. Otázkou však zůstává, zda by takové opatření obstálo po právní stránce. Euroclear navíc usiluje o jasné vyjádření EU ohledně dalšího postupu pro případ, že by sankce nebyly obnoveny. Právní nejistota totiž může poškodit jeho pověst a vést k nárokům na odškodnění.

Další motivací pro vytvoření nového investičního fondu je i snaha zvýšit výnos z těchto aktiv. Euroclear je totiž povinen investovat zmrazené prostředky u belgické centrální banky, která poskytuje nejnižší možný bezrizikový výnos. V roce 2024 tak sice z těchto investic vznikl zisk 4 miliardy eur, ale mnozí tvrdí, že to nebude stačit pro dlouhodobou podporu ukrajinské ekonomiky.

EU se chystá do konce roku vyčerpat celý svůj příspěvek ve výši 18 miliard eur na společný půjčkový balík G7 pro Ukrajinu. To vyvolává otázky, jak bude financování pokračovat dále. Právě převedení prostředků do fondu s vyšším investičním potenciálem se proto jeví jako logický krok.

Zastánci nové struktury tvrdí, že pokud se mírová jednání s Ruskem budou nadále táhnout, každým dnem nečinnosti přichází Ukrajina i Západ o potenciální výnosy. „Otázka zní: Můžeme přes ten fond vydělat více?“ uvedl jeden z úředníků obeznámených s jednáními.

Zatímco někteří varují před unáhleným zabavením ruských aktiv, jiní tvrdí, že přílišné otálení představuje geopolitické i finanční riziko. Jisté je, že boj o osud stovek miliard eur v ruských aktivech bude v nadcházejících měsících jedním z nejvýbušnějších témat evropské politiky.