Trump opět zahýbal ekonomikou. Chce mít ceny léků jako zbytek světa

Prezident nařídil ministru zdravotnictví Robertu Kennedymu, aby během 30 dnů předložil farmaceutickému průmyslu cílové ceny a zahájil jednání o snížení aktuálních cen. Pokud jednání selžou, má Kennedy přejít na model „nejvýhodnějšího národa“ – tedy omezit americké ceny na úroveň nejnižších sazeb v ostatních vyspělých státech. Trump uvedl, že by šlo o pokles cen mezi 59 % a 90 %.

Na rozdíl od jeho pokusu v předchozím funkčním období, který se týkal jen systému Medicare, má nynější plán zasáhnout i Medicaid a také léky hrazené ze soukromého pojištění. Podle představitelů administrativy se nová politika bude vztahovat i na populární léky na hubnutí typu GLP-1 jako Wegovy, Ozempic a Zepbound. Trump konkrétně zmínil „tlustou injekci“ a dodal, že ho zarazil cenový rozdíl – zatímco známý koupil Ozempic za 88 dolarů v Londýně, v New Yorku za něj platil 1 300 dolarů.

Ano. V posledních měsících svého prvního funkčního období Trump zavedl podobný model „nejvýhodnějšího národa“ pro 50 léků v rámci Medicare. Federální soud ho ale zablokoval, protože vláda neumožnila veřejnosti vyjádřit se v připomínkovém řízení. Bidenova administrativa návrh později stáhla pod tlakem nemocnic a farmaceutických firem. Zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act) ale umožnil Medicare začít poprvé vyjednávat o cenách.

Detailů zatím není mnoho. Není jasné, jak by se nová pravidla promítla do cen pro miliony Američanů se soukromým pojištěním. Největší vliv má federální vláda na léky hrazené z Medicare a Medicaid.

Politika má také vyvinout tlak na tzv. pharmacy benefit managers (PBMs) – prostředníky jako Cigna, CVS nebo UnitedHealth, kteří vyjednávají ceny mezi výrobci a pojišťovnami. Bílý dům chce, aby farmaceutické firmy prodávaly více léků přímo pacientům.

Farmaceutická lobbistická skupina PhRMA tvrdí, že v USA si prostředníci, pojišťovny a nemocnice nechávají až 50 centů z každého dolaru utraceného za léky – více než v Evropě. Přímá distribuce pacientům by podle nich mohla dramaticky snížit ceny.

Tvrdá. KFF, výzkumná organizace pro zdravotní politiku, předpokládá, že se farmaceutický průmysl bude snažit Trumpův plán napadnout všemi dostupnými právními prostředky. Přesto společnosti AstraZeneca a Novo Nordisk (výrobce Wegovy a Ozempic) vyjádřily ochotu spolupracovat s vládou.

Programy Medicare a Medicaid tvoří dohromady dvě pětiny amerického trhu s léky. Podle odhadů UBS by mohly evropské farmaceutické firmy přijít v průměru o 6 % zisků, pokud se ceny 50 nejprodávanějších léků přizpůsobí zahraničním. Americké firmy by čelily až 10% poklesu.

Mezi nejvíce ohrožené patří Bristol Myers Squibb a Pfizer, nejméně by byl zasažen Eli Lilly. V Evropě by největší dopad pocítily AstraZeneca a Novo Nordisk, naopak GSK a Sanofi méně.

PhRMA varovala, že navrhované změny ohrožují „stovky miliard dolarů“, které členové organizace plánují investovat v USA. Zisky z amerického trhu jsou dlouhodobě hlavním zdrojem financování vývoje nových léků pro celý svět.

Zdá se, že odvětví uniklo zavedení specifických cel. Produkty farmaceutického průmyslu byly ušetřeny 25% tarifů, které se dotkly například oceli, hliníku či automobilů. Trump už dříve naznačil, že firmy dostanou „hodně času“ na přesun výroby do USA dříve, než bude uplatněna „celní zeď“.

V EU, Velké Británii a dalších zemích určují ceny přímo vlády na základě vyjednávání s výrobci. Ceny bývají nižší a liší se podle kupní síly dané země. Například Wegovy stojí v USA 1 349 dolarů měsíčně, v Británii od 130 liber a v Německu mezi 170 až 300 eury.

Studie z roku 2021 zjistila, že ceny léků v USA jsou o 256 % vyšší než průměr 32 dalších zemí. Demokratický senátor Bernie Sanders tehdy označil USA za „dojnou krávu Novo Nordisku“.

Trumpova nová iniciativa tak může významně změnit pravidla amerického farmaceutického trhu – ovšem pouze v případě, že se jí podaří přežít právní a politické nástrahy.