Dánsko hledalo radu, jak jednat s Trumpem. Odpověď našlo na místě, kde by nikdo nehledal

Když Trump v minulosti prohlásil, že by mohl uvalit cla na Dánsko, pokud Kodaň nepřenechá Spojeným státům kontrolu nad Grónskem, dánská premiérka Mette Frederiksen se obrátila na skupinu předních podnikatelů a ekonomů, aby s nimi situaci konzultovala. Jedním z nich byl právě Jørgensen, výkonný ředitel Novo Nordisk, společnosti, která stojí za světově proslulými léky Ozempic a Wegovy.

Jørgensen je tichý, zdvořilý a nenápadný muž, který však vyvolává strach u gigantů rychlého občerstvení – právě jeho farmaceutické výrobky totiž dramaticky změnily trh s dietními produkty a léčbou obezity. Přestože sám sebe popisuje jako introverta, stal se klíčovou osobností nejen v dánském hospodářství, ale také v mezinárodních diplomatických kruzích.

Jørgensenova cesta na vrchol nebyla předem plánovaná. Po ukončení studií se ucházel o práci u čtyř firem a přijal první nabídku, kterou dostal – v roce 1991 nastoupil do Novo Nordisk jako ekonom. Neměl žádné velké ambice, ani si neuvědomoval, že jednou povede společnost, která se stane ekonomickou páteří Dánska.

„V prvních letech jsem se o svém původu moc nebavil. Vyrostl jsem na farmě, byl jsem první v rodině, kdo dokončil střední i vysokou školu. Ostatní pocházeli z akademických rodin a já jsem měl pocit, že jsou lepší než já,“ přiznal Jørgensen. Až mnohem později si uvědomil, že jeho skromné kořeny jsou spíše výhodou než nevýhodou.

Postupně se ve firmě dostával na vyšší pozice a učil se přizpůsobovat nečekaným výzvám. „Házeli mě do situací, o kterých jsem nic nevěděl. Musel jsem se naučit rychle rozpoznat podstatu problému a najít řešení,“ vzpomíná.

Skutečnou sebedůvěru získal až v roce 2017, kdy byl jmenován generálním ředitelem. Právě v této roli se poprvé ocitl ve středu pozornosti – a také v situaci, kdy musel radit premiérce, jak jednat s Trumpem.

Novo Nordisk se pod Jørgensenovým vedením stal jednou z nejúspěšnějších evropských firem. Společnost dosáhla v roce 2024 obratu 38,9 miliardy eur, z čehož 13,5 miliardy činil čistý zisk. Firma zajišťuje téměř polovinu růstu dánského HDP a její produkty – zejména léky na cukrovku a obezitu – jsou fenoménem na globálním trhu.

Ozempic a Wegovy, založené na účinné látce semaglutidu, způsobily revoluci v léčbě obezity. Zatímco Ozempic se původně používal k léčbě diabetu, jeho vedlejší účinek – výrazná redukce hmotnosti – vedl k vývoji Wegovy, který je dnes předepisován právě pro snižování váhy.

Tyto léky ovládly nejen medicínu, ale také popkulturu. O jejich účincích hovořili Elon Musk, Oprah Winfrey či Bernie Sanders, který dokonce prohlásil, že semaglutid „může být jedním z nejprodávanějších farmaceutických výrobků v historii lidstva“. V USA už jeden z osmi lidí užil Ozempic, Wegovy nebo jejich konkurenty.

Dánsko se pod tlakem Trumpových výroků o Grónsku ocitlo v diplomaticky nepříjemné situaci. Prezident hrozil nejen ekonomickými, ale i vojenskými kroky, pokud Kodaň odmítne jednat o prodeji strategicky důležitého arktického území.

Frederiksen proto svolala přední dánské podnikatele, aby jí pomohli formulovat odpověď. Lars Jørgensen se na této schůzce ukázal jako klíčový poradce, nejen díky ekonomické síle své firmy, ale i díky svému klidnému a analytickému přístupu.

Podle dánských diplomatů jeho styl perfektně odpovídá místnímu pojetí vyjednávání: žádné hlasité spory, žádné teatrální projevy, ale racionální a promyšlená komunikace. „Nestavíme se do ostrých konfrontací. Nejsme okázalí, nevystavujeme svou sílu na odiv,“ uvedl Lars Sandahl Sørensen, šéf Konfederace dánského průmyslu.

Pro Novo Nordisk by Trumpovy hrozby o clech na dánské zboží mohly být vážným problémem – 58 % tržeb společnosti pochází z USA. Pokud by cla na léky skutečně byla uvalena, mohlo by to znamenat miliardové ztráty.

Jørgensen však na únorové tiskové konferenci uvedl, že firma je na možné změny v americké politice připravena. „Nejsme imunní vůči rizikům, ale jsme v dobré pozici, abychom se přizpůsobili novým podmínkám,“ prohlásil.

Stejně pragmaticky přistupoval i k pandemii covidu-19. Když bylo třeba reagovat na narušené dodavatelské řetězce, neváhal přenechat rozhodování krizovému týmu. „Pokud bych měl já osobně řešit všechny problémy, byl by to problém,“ řekl loni agentuře Bloomberg.

Navzdory své globální roli Jørgensen nepatří mezi politiky nebo lobbisty, kteří by se snažili prosazovat své zájmy agresivně. Dokonce ani v rámci své funkce prezidenta Evropské federace farmaceutického průmyslu EFPIA nenavštěvuje Brusel častěji než dvakrát až třikrát ročně.

Přesto má jeho společnost obrovský vliv – Dánsko je v Evropské unii jedním z největších zastánců farmaceutického sektoru a v jednáních o reformě lékového trhu neustále hájí zájmy Novo Nordisk.

Jeho styl vedení, založený na pečlivém naslouchání a budování konsenzu, je typickým příkladem dánského přístupu k byznysu i diplomacii. „Rádi pracujeme s fakty, jsme poctiví a důvěryhodní,“ shrnul Sørensen.

A tento styl bude možná tím, co nakonec pomůže Dánsku ustát další možné střety s Trumpem – prezidentem, který sám sebe nazývá „nejčestnějším člověkem, jakého Bůh kdy stvořil“.