Dlouhé čekání na pohotovosti v Británii asi přispělo k 23.000 úmrtí nad průměr

Dlouhé čekací doby na pohotovostech v Británii mohly v loňském roce přispět k přibližně 23.000 úmrtí nad dlouhodobý průměr. Uvedl to dnes server ITV News s odvoláním na nezávislou profesní asociaci lékařů urgentní medicíny ve Spojeném království The Royal College of Emergency Medicine (RCEM).

Jen v loňském roce podle organizace čekalo v Anglii přibližně 1,6 milionu lidí na ošetření na pohotovosti více než 12 hodin. Mluvčí NHS i britského ministerstva zdravotnictví uvedli, že za vysokým počtem nadúmrtí může stát celá řada příčin.

Lékařská profesní asociace zaslala žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím a od státního zdravotnického systému (NHS) si vyžádala data o počtu pacientů, kteří čekali déle než 12 hodin od příjezdu na pohotovost. Zjistila, že v roce 2022 čekalo v Anglii 1,656.206 pacientů nejméně 12 hodin na přijetí, převoz nebo propuštění.

Asociace poté v souvislosti s dlouhým čekáním spočítala standardizovanou úmrtnost, která popisuje, zda je u určité populace větší, menší nebo stejně velká pravděpodobnost úmrtí ve srovnání s obecnou populací. RCEM provedl tuto analýzu na základě údajů z předchozí studie z roku 2021, která spojovala nadměrnou úmrtnost s dlouhým čekáním na pohotovosti v Anglii v letech 2016 až 2018.

Studie dospěla k závěru, že na každých 72 pacientů, kteří stráví na pohotovosti osm až 12 hodin, připadá jedno úmrtí navíc. Na základě těchto údajů její autoři odhadli, že v roce 2022 bylo v Anglii 23.003 nadbytečných úmrtí pacientů spojeno s dlouhým pobytem na pohotovosti. Výzkum však analyzoval údaje z let 2016-18, takže údaje nemusí být srovnatelné s čekáním na pohotovosti v roce 2022.

"Tyto údaje jsou sice šokující, ale nejsou překvapivé," uvedl předseda profesní asociace Adrian Boyle. "Dlouhé čekací doby jsou spojeny s vážným poškozením zdraví pacientů a jejich úmrtím - rozsah, který je zde uveden pro rok 2022, je hluboce znepokojující," dodal.

Britské zdravotnictví se potýká s krizí, podle expertů je státní zdravotnický systém chronicky podfinancovaný a trpí nedostatkem personálu. Záchranné služby NHS po celé zemi v prosinci několikrát vyhlásily stav nouze kvůli nedostatku personálu a významným zpožděním ambulancí, které vyjížděly k pacientům.

V Anglii a Walesu v prosinci, lednu a únoru také kvůli sporům o platy opakovaně stávkovaly desítky tisíc pracovníků záchranné služby, včetně záchranářů a operátorů, či zdravotní sestry. NHS loni uvedla, že na běžnou léčbu v nemocnici čeká více než sedm milionů lidí.

Zhoršování kvality lékařské péče se v Británii odehrává také v souvislosti s brexitem, po němž v zemi ubyly tisíce lékařů. Odborná společnost Nuffield Trust koncem listopadu uvedla, že Británie v důsledku brexitu přišla o zhruba 4000 lékařů.

Související

Koncertní síň u Moskvy v plamenech po teroristickém útoku. (22.3.2024)

Rusové už s terorem u Moskvy spojují i Američany a Brity

Navzdory slovům prezidenta Vladimira Putina, že páteční teroristický útok v koncertní síni u Moskvy spáchali islamisté, z Ruska nadále znějí hlasy o roli Ukrajiny v rámci celé tragédie. Podle ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova stojí za útokem kromě Kyjeva také Spojené státy americké a Velká Británie. 

Více souvisejících

Velká Británie nemocnice

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 34 minutami

před 54 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy