Dohoda s Putinem o Ukrajině? Expert vysvětlil, proč je to absolutní nesmysl

Dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které by nezahrnovaly úplné obnovení ukrajinských hranic, nemají smysl. Pro server National Interest to uvedl Frederick Starr, předseda Centrálního asijsko-kavkazského institutu a významný členem Eurasijského oddělení Americké rady pro zahraniční politiku (American Foreign Policy Council). 

Navzdory těžké situaci na frontě, kterou Rusko i Ukrajina zažívají, by takový kompromis oslabil mezinárodní právo a povzbudil Rusko k dalším agresím. Historie ukazuje, že vojenské porážky Ruska často vedly k reformám, což naznačuje, že jeho selhání na Ukrajině by mohlo mít pozitivní dopady na budoucnost země i regionu.

Představa, že Rusko nelze vojensky porazit, jak tvrdí někteří západní analytici nebo lídři jako kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev, je chybná. Rusko čelí na Ukrajině vysokým ztrátám na životech i vybavení a jeho vojenská výkonnost je slabá. Navíc jeho domácí situace vykazuje známky vážné destabilizace – ekonomické potíže, demografická krize a rostoucí nespokojenost obyvatelstva podkopávají Putinovu vládu.

Rusko již v minulosti čelilo vojenským porážkám, které často vedly k reformám. Prohra v Krymské válce (1853–1856) přispěla ke zrušení nevolnictví a k zavedení samosprávy. Podobně porážka v rusko-japonské válce (1904–1905) vedla k vytvoření první ruské volené parlamentní instituce, Dumy. I když některé z těchto změn byly omezené nebo krátkodobé, ukazují, že vojenský neúspěch může přinést vnitropolitickou transformaci.

Porážka v Afghánistánu (1979–1989) nejen oslabila Sovětský svaz, ale vedla i k jeho rozpadu. Dnešní situace na Ukrajině vykazuje podobné známky: vysoké ztráty, veřejná nespokojenost a klesající vliv ruského režimu.

Spojené státy a jejich evropští spojenci často argumentují třemi klíčovými obavami, které brání podpoře úplné porážky Ruska. Jsou jimi:

1) Hrozba použití jaderných zbraní – Ačkoliv Putin opakovaně varoval před překročením "červených linií", Ukrajina již tyto hranice překročila, aniž by Moskva zareagovala. Analytici tvrdí, že případné použití jaderných zbraní by mělo katastrofální následky pro Rusko samotné.

2) Chybný odhad situace na bojišti – Zatímco ukrajinské ztráty jsou značné, ruská armáda je demoralizovaná, špatně vybavená a čelí logistickým problémům. Přítomnost severokorejských bojovníků jen zdůrazňuje nedostatky ruských sil, zatímco Putinovy finanční rezervy se rychle tenčí.

3) Domácí rozklad v Rusku – Zhoršující se ekonomická situace, ztráty na životech a rostoucí zločinnost mezi válečnými veterány vedou k destabilizaci ruského vnitřního prostředí. Demografická krize a neschopnost režimu čelit těmto výzvám umocňují pocit nevyhnutelného kolapsu.

Dohoda, která by Rusku umožnila udržet okupovaná území, by měla řadu negativních důsledků. Umožnila by Putinovi deklarovat vítězství a upevnit svou moc doma i mezi spojenci, jako jsou Čína, Írán a Severní Korea. Oslabila by důvěru v Západ, který by byl vnímán jako slabý a nerozhodný. A povzbuzovala by další agresory k porušování mezinárodního práva.

Místo toho by Spojené státy a NATO měly nadále podporovat Ukrajinu vojensky i humanitárně, aby dosáhla obnovení svých mezinárodně uznávaných hranic. Pouze úplné vítězství Ukrajiny může zajistit stabilitu regionu a vyslat jasný signál, že agrese nebude tolerována.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Donald Trump

Čína dělá chybu, reaguje Trump na odvetná cla Pekingu

Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Akciové trhy po recipročních clech Pekingu krvácí. Čína hraje špatně, to si nemůže dovolit, reaguje Trump

Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Veronika Nálepová

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

před 7 hodinami

film Operace Black Bag

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

před 7 hodinami

Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

před 8 hodinami

Kanada

Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump si může dovolit všechno, chová se jako král. Proč ho nikdo nezastaví, ptají se Američané

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Pomohla vůbec někomu Trumpova cla? První země se z nich opatrně raduje

Kostarický kávový institut oznámil, že pozorně sleduje nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení celních sazeb, přičemž nevylučuje, že by z nich Kostarika mohla profitovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy