Dohoda s Putinem o Ukrajině? Expert vysvětlil, proč je to absolutní nesmysl

Dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které by nezahrnovaly úplné obnovení ukrajinských hranic, nemají smysl. Pro server National Interest to uvedl Frederick Starr, předseda Centrálního asijsko-kavkazského institutu a významný členem Eurasijského oddělení Americké rady pro zahraniční politiku (American Foreign Policy Council). 

Navzdory těžké situaci na frontě, kterou Rusko i Ukrajina zažívají, by takový kompromis oslabil mezinárodní právo a povzbudil Rusko k dalším agresím. Historie ukazuje, že vojenské porážky Ruska často vedly k reformám, což naznačuje, že jeho selhání na Ukrajině by mohlo mít pozitivní dopady na budoucnost země i regionu.

Představa, že Rusko nelze vojensky porazit, jak tvrdí někteří západní analytici nebo lídři jako kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev, je chybná. Rusko čelí na Ukrajině vysokým ztrátám na životech i vybavení a jeho vojenská výkonnost je slabá. Navíc jeho domácí situace vykazuje známky vážné destabilizace – ekonomické potíže, demografická krize a rostoucí nespokojenost obyvatelstva podkopávají Putinovu vládu.

Rusko již v minulosti čelilo vojenským porážkám, které často vedly k reformám. Prohra v Krymské válce (1853–1856) přispěla ke zrušení nevolnictví a k zavedení samosprávy. Podobně porážka v rusko-japonské válce (1904–1905) vedla k vytvoření první ruské volené parlamentní instituce, Dumy. I když některé z těchto změn byly omezené nebo krátkodobé, ukazují, že vojenský neúspěch může přinést vnitropolitickou transformaci.

Porážka v Afghánistánu (1979–1989) nejen oslabila Sovětský svaz, ale vedla i k jeho rozpadu. Dnešní situace na Ukrajině vykazuje podobné známky: vysoké ztráty, veřejná nespokojenost a klesající vliv ruského režimu.

Spojené státy a jejich evropští spojenci často argumentují třemi klíčovými obavami, které brání podpoře úplné porážky Ruska. Jsou jimi:

1) Hrozba použití jaderných zbraní – Ačkoliv Putin opakovaně varoval před překročením "červených linií", Ukrajina již tyto hranice překročila, aniž by Moskva zareagovala. Analytici tvrdí, že případné použití jaderných zbraní by mělo katastrofální následky pro Rusko samotné.

2) Chybný odhad situace na bojišti – Zatímco ukrajinské ztráty jsou značné, ruská armáda je demoralizovaná, špatně vybavená a čelí logistickým problémům. Přítomnost severokorejských bojovníků jen zdůrazňuje nedostatky ruských sil, zatímco Putinovy finanční rezervy se rychle tenčí.

3) Domácí rozklad v Rusku – Zhoršující se ekonomická situace, ztráty na životech a rostoucí zločinnost mezi válečnými veterány vedou k destabilizaci ruského vnitřního prostředí. Demografická krize a neschopnost režimu čelit těmto výzvám umocňují pocit nevyhnutelného kolapsu.

Dohoda, která by Rusku umožnila udržet okupovaná území, by měla řadu negativních důsledků. Umožnila by Putinovi deklarovat vítězství a upevnit svou moc doma i mezi spojenci, jako jsou Čína, Írán a Severní Korea. Oslabila by důvěru v Západ, který by byl vnímán jako slabý a nerozhodný. A povzbuzovala by další agresory k porušování mezinárodního práva.

Místo toho by Spojené státy a NATO měly nadále podporovat Ukrajinu vojensky i humanitárně, aby dosáhla obnovení svých mezinárodně uznávaných hranic. Pouze úplné vítězství Ukrajiny může zajistit stabilitu regionu a vyslat jasný signál, že agrese nebude tolerována.

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajina je připravena na příměří, tvrdí Kellogg. Kreml reaguje

Ukrajina souhlasí s příměřím na úrovni současné frontové linie, nastínil americký zmocněnec Keith Kellogg v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. Kyjev nicméně trvá na vytvoření demilitarizované zóny na své i ruské straně. Kreml o takovém návrhu zatím neví. 
Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

včera

včera

včera

včera

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou

Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy