Dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které by nezahrnovaly úplné obnovení ukrajinských hranic, nemají smysl. Pro server National Interest to uvedl Frederick Starr, předseda Centrálního asijsko-kavkazského institutu a významný členem Eurasijského oddělení Americké rady pro zahraniční politiku (American Foreign Policy Council).
Navzdory těžké situaci na frontě, kterou Rusko i Ukrajina zažívají, by takový kompromis oslabil mezinárodní právo a povzbudil Rusko k dalším agresím. Historie ukazuje, že vojenské porážky Ruska často vedly k reformám, což naznačuje, že jeho selhání na Ukrajině by mohlo mít pozitivní dopady na budoucnost země i regionu.
Představa, že Rusko nelze vojensky porazit, jak tvrdí někteří západní analytici nebo lídři jako kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev, je chybná. Rusko čelí na Ukrajině vysokým ztrátám na životech i vybavení a jeho vojenská výkonnost je slabá. Navíc jeho domácí situace vykazuje známky vážné destabilizace – ekonomické potíže, demografická krize a rostoucí nespokojenost obyvatelstva podkopávají Putinovu vládu.
Rusko již v minulosti čelilo vojenským porážkám, které často vedly k reformám. Prohra v Krymské válce (1853–1856) přispěla ke zrušení nevolnictví a k zavedení samosprávy. Podobně porážka v rusko-japonské válce (1904–1905) vedla k vytvoření první ruské volené parlamentní instituce, Dumy. I když některé z těchto změn byly omezené nebo krátkodobé, ukazují, že vojenský neúspěch může přinést vnitropolitickou transformaci.
Porážka v Afghánistánu (1979–1989) nejen oslabila Sovětský svaz, ale vedla i k jeho rozpadu. Dnešní situace na Ukrajině vykazuje podobné známky: vysoké ztráty, veřejná nespokojenost a klesající vliv ruského režimu.
Spojené státy a jejich evropští spojenci často argumentují třemi klíčovými obavami, které brání podpoře úplné porážky Ruska. Jsou jimi:
1) Hrozba použití jaderných zbraní – Ačkoliv Putin opakovaně varoval před překročením "červených linií", Ukrajina již tyto hranice překročila, aniž by Moskva zareagovala. Analytici tvrdí, že případné použití jaderných zbraní by mělo katastrofální následky pro Rusko samotné.
2) Chybný odhad situace na bojišti – Zatímco ukrajinské ztráty jsou značné, ruská armáda je demoralizovaná, špatně vybavená a čelí logistickým problémům. Přítomnost severokorejských bojovníků jen zdůrazňuje nedostatky ruských sil, zatímco Putinovy finanční rezervy se rychle tenčí.
3) Domácí rozklad v Rusku – Zhoršující se ekonomická situace, ztráty na životech a rostoucí zločinnost mezi válečnými veterány vedou k destabilizaci ruského vnitřního prostředí. Demografická krize a neschopnost režimu čelit těmto výzvám umocňují pocit nevyhnutelného kolapsu.
Dohoda, která by Rusku umožnila udržet okupovaná území, by měla řadu negativních důsledků. Umožnila by Putinovi deklarovat vítězství a upevnit svou moc doma i mezi spojenci, jako jsou Čína, Írán a Severní Korea. Oslabila by důvěru v Západ, který by byl vnímán jako slabý a nerozhodný. A povzbuzovala by další agresory k porušování mezinárodního práva.
Místo toho by Spojené státy a NATO měly nadále podporovat Ukrajinu vojensky i humanitárně, aby dosáhla obnovení svých mezinárodně uznávaných hranic. Pouze úplné vítězství Ukrajiny může zajistit stabilitu regionu a vyslat jasný signál, že agrese nebude tolerována.
Související
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
před 2 hodinami
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
před 3 hodinami
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
před 4 hodinami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 5 hodinami
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 7 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 9 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 10 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 11 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
včera
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
včera
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
včera
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
včera
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.
Zdroj: Libor Novák