Dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které by nezahrnovaly úplné obnovení ukrajinských hranic, nemají smysl. Pro server National Interest to uvedl Frederick Starr, předseda Centrálního asijsko-kavkazského institutu a významný členem Eurasijského oddělení Americké rady pro zahraniční politiku (American Foreign Policy Council).
Navzdory těžké situaci na frontě, kterou Rusko i Ukrajina zažívají, by takový kompromis oslabil mezinárodní právo a povzbudil Rusko k dalším agresím. Historie ukazuje, že vojenské porážky Ruska často vedly k reformám, což naznačuje, že jeho selhání na Ukrajině by mohlo mít pozitivní dopady na budoucnost země i regionu.
Představa, že Rusko nelze vojensky porazit, jak tvrdí někteří západní analytici nebo lídři jako kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev, je chybná. Rusko čelí na Ukrajině vysokým ztrátám na životech i vybavení a jeho vojenská výkonnost je slabá. Navíc jeho domácí situace vykazuje známky vážné destabilizace – ekonomické potíže, demografická krize a rostoucí nespokojenost obyvatelstva podkopávají Putinovu vládu.
Rusko již v minulosti čelilo vojenským porážkám, které často vedly k reformám. Prohra v Krymské válce (1853–1856) přispěla ke zrušení nevolnictví a k zavedení samosprávy. Podobně porážka v rusko-japonské válce (1904–1905) vedla k vytvoření první ruské volené parlamentní instituce, Dumy. I když některé z těchto změn byly omezené nebo krátkodobé, ukazují, že vojenský neúspěch může přinést vnitropolitickou transformaci.
Porážka v Afghánistánu (1979–1989) nejen oslabila Sovětský svaz, ale vedla i k jeho rozpadu. Dnešní situace na Ukrajině vykazuje podobné známky: vysoké ztráty, veřejná nespokojenost a klesající vliv ruského režimu.
Spojené státy a jejich evropští spojenci často argumentují třemi klíčovými obavami, které brání podpoře úplné porážky Ruska. Jsou jimi:
1) Hrozba použití jaderných zbraní – Ačkoliv Putin opakovaně varoval před překročením "červených linií", Ukrajina již tyto hranice překročila, aniž by Moskva zareagovala. Analytici tvrdí, že případné použití jaderných zbraní by mělo katastrofální následky pro Rusko samotné.
2) Chybný odhad situace na bojišti – Zatímco ukrajinské ztráty jsou značné, ruská armáda je demoralizovaná, špatně vybavená a čelí logistickým problémům. Přítomnost severokorejských bojovníků jen zdůrazňuje nedostatky ruských sil, zatímco Putinovy finanční rezervy se rychle tenčí.
3) Domácí rozklad v Rusku – Zhoršující se ekonomická situace, ztráty na životech a rostoucí zločinnost mezi válečnými veterány vedou k destabilizaci ruského vnitřního prostředí. Demografická krize a neschopnost režimu čelit těmto výzvám umocňují pocit nevyhnutelného kolapsu.
Dohoda, která by Rusku umožnila udržet okupovaná území, by měla řadu negativních důsledků. Umožnila by Putinovi deklarovat vítězství a upevnit svou moc doma i mezi spojenci, jako jsou Čína, Írán a Severní Korea. Oslabila by důvěru v Západ, který by byl vnímán jako slabý a nerozhodný. A povzbuzovala by další agresory k porušování mezinárodního práva.
Místo toho by Spojené státy a NATO měly nadále podporovat Ukrajinu vojensky i humanitárně, aby dosáhla obnovení svých mezinárodně uznávaných hranic. Pouze úplné vítězství Ukrajiny může zajistit stabilitu regionu a vyslat jasný signál, že agrese nebude tolerována.
Související
Ukrajinská armáda zintenzivnila operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
válka na Ukrajině , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Kongresmani poslali dopis do Británie. Jde o vyšetřování Epsteinových zločinů
před 1 hodinou
Připravuje se úprava valorizace důchodů. Systém nezatíží, tvrdí ministerstvo
před 2 hodinami
Počasí bude proměnlivé. Na horách připadne sníh, na víkend se má oteplit
před 3 hodinami
Po boji a nervech sen o MS stále žije. Češi při Koubkově premiéře porazili Iry na penalty
před 3 hodinami
Už je jich pět. Policie potvrdila zadržení dalších osob kvůli požáru v Pardubicích
před 4 hodinami
Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne
před 4 hodinami
Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu
před 6 hodinami
Inspekce varuje před bramborovým salátem způsobujícím listeriózu. Prodával jej i Globus
před 7 hodinami
Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru
před 7 hodinami
Prezident Pavel udělil čtyři milosti
před 8 hodinami
Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen
před 9 hodinami
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
před 10 hodinami
Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu
před 11 hodinami
Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen
před 11 hodinami
Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili
před 12 hodinami
Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg
před 13 hodinami
Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů
včera
Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje
včera
Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů
včera
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.
Zdroj: Libor Novák