Dokážeme odrazit už jen několik dalších ruských útoků, přiznal Kyjev. Zasedne Rada NATO - Ukrajina

Velvyslanci členských států Severoatlantické aliance (NATO) a Ukrajiny se setkají příští středu na žádost Kyjeva v reakci na nedávné ruské útoky na ukrajinská města a civilní oblasti. Oznámil to mluvčí NATO Dylan White. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Ruské síly nedávno provedly jeden z nejintenzivnějších raketových a dronových útoků od začátku invaze v únoru 2022. Při pátečním útoku v Kyjevě zahynulo až 32 lidí, a další oběti a desítky zraněných byly hlášeny v průběhu tohoto týdne.

Velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj uvedl, že Rusko odpálilo na Ukrajinu 99 raket různých typů, přičemž ukrajinské letectvo sestřelilo 72 z nich.

Ukrajinské letectvo na počátku týdne vyhlásilo letecký poplach pro některé oblasti Ukrajiny s ohledem na hrozbu odpálení řízených střel z ruských strategických bombardérů Tu-95MS. Později bylo oznámeno, že Rusové odpalují na Kyjev i hypersonické rakety Kinžal.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí avizoval zintenzivnění úderů na vojenské cíle na Ukrajině jako reakci na víkendový útok na ruské město Belgorod, při kterém podle ruských úřadů zemřelo 24 lidí a přes 100 utrpělo zranění.

NATO v reakci na nedávné raketové útoky na Ukrajinu prohlásilo, že bude nadále podporovat Ukrajinu a bránit "každý centimetr Polska". Polsko v úterý ráno v souvislosti s útoky ruských sil na Ukrajině preventivně vyslalo na ochranu svého vzdušného prostoru čtyři stíhačky F-16, oznámilo Operační velitelství ozbrojených sil Polska (RSZ).

Ukrajinské vzdušné síly varovaly, že 16 ruských strategických bombardérů Tu-95M s raketami směřuje k Ukrajině. V reakci na to Polsko nasadilo stíhačky i tankovací letadlo spojeneckých sil.

"Hlásíme, že byla zaznamenána intenzivní aktivita dálkového letectva Ruské federace, která souvisí se zahájením úderů na území Ukrajiny," uvedlo polské velitelství na sociální síti X.

Podle informací deníku Ukrajinska pravda byl proveden raketový útok pomocí střel Kinžal vypálených z 16 bombardérů Tu-95. Tato akce následovala po ruském nočním útoku na Ukrajinu, během něhož bylo vypuštěno 35 dronů.

Doporučené články

Tisková služba NATO v komentáři pro polskou rozhlasovou stanici RMF FM uvedla, že "NATO důrazně odsuzuje ruské raketové a bezpilotní útoky na ukrajinské civilisty, města a obce. To je další důkaz Putinova pokusu zlomit odolnost Ukrajiny. Nepodaří se mu to," uvedlo velitelství NATO.

"Spojenci již poskytli Ukrajině širokou škálu systémů protivzdušné obrany a jsou odhodláni dále posilovat její obranné schopnosti. NATO je odhodláno podporovat právo Ukrajiny bránit se proti agresivní válce Ruska. Budeme stát při Ukrajině, dokud to bude nutné," dodala aliance.

Představitelé NATO poznamenali, že aliance "zesiluje svou přítomnost a připravenost od Černého moře po Baltské moře, včetně Polska" a že "Polsko již má přes 10 000 spojeneckých vojáků a významný vojenský potenciál Aliance, včetně letadel NATO chránících polské nebe."

Kyjev nyní žádá o rychlé dodání dalších systémů protivzdušné obrany, útočných dronů a raket dlouhého doletu. Vysoce postavený představitel ukrajinské armády Serhij Najev zdůraznil, že Kyjev má dostatek munice do systémů protivzdušné obrany pouze na odražení několika dalších ruských útoků.

Mluvčí NATO uvedl, že zasedání Rady NATO-Ukrajina na úrovni velvyslanců "proběhne na žádost Ukrajiny po nedávných útocích ruských raket a dronů na ukrajinské civilisty, města a obce". Podotkl, že spojenci již poskytli Ukrajině rozsáhlou škálu systémů protivzdušné obrany a jsou odhodláni dále posilovat ukrajinskou obranu.

Napětí však panuje ohledně budoucí dodávky vojenské pomoci Kyjevu kvůli patové situaci v americkém Kongresu. Prezident USA Joe Biden považuje podporu Ukrajiny za prioritu, ale pravicoví republikáni brání novému rozpočtu, dokud demokraté nepodpoří přísnější opatření proti nelegální migraci na hranici USA s Mexikem.

Související

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

před 6 hodinami

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

před 7 hodinami

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

před 8 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

Zdroj: Zuzana Zídková

Další zprávy