Třetí největší turecká strana, opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), nepostaví do květnových prezidentských voleb vlastního kandidáta. Oznámila to dnes spolupředsedkyně této druhé největší opoziční strany Pervin Buldanová. Podle agentury AFP tento krok zřejmě oslabí šance na znovuzvolení prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Buldanová při dnešním oznámení kritizovala Erdoganovu vlády, ale neřekla, zda její strana podpoří hlavního opozičního kandidáta Kemala Kiliçdaroglua. Ten je předsedou největší opoziční strany - Lidové republikánské strany (CHP) a jako společného prezidentského kandidáta si ho vybralo šest stran sdružených v takzvané Národní alianci.
Podpora voličů levicové HDP, která se snaží hájit práva národnostních menšin či komunity LGBT+ a bojuje za genderovou rovnost, bude podle mnohých analytiků klíčová pro výsledek voleb. Podle agentury Bianet totiž zatím nemá v prvním kole voleb jasné vítězství ani Kiliçdaroglu, ani Erdogan, který bude kandidovat za takzvanou Lidovou alianci, v níž má hlavní slovo jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Pokud v prvním kole žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent, bude se konat 28. května druhé kolo. Průzkumy, v nichž respondenti volili jen mezi těmito dvěma kandidáty, ukazují většinou na vítězství Kiliçdaroglua.
Čtyřiasedmdesátiletý ekonom a sociálně demokratický politik Kiliçdaroglu se snaží získat podporu strany HDP, a v pondělí se proto setkal s jejími dvěma předsedy Mithatem Sancarem a Pervin Buldanovou. Po jednání podle AFP sdělil, že bude řešit kurdský problém, jakmile se stane prezidentem. Kritizoval diskriminaci Kurdů, například omezení kurdskojazyčných médií, a také pronásledování kurdských a prokurdských politiků Erdoganovým režimem. Ve vězení je i bývalý předseda HDP Selahattin Demirtaş, odsouzený za urážku prezidenta a prokurátora.
Straně HDP také hrozí zákaz, protože vláda ji viní z vazeb na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), považovanou za teroristickou Ankarou, EU i USA. HDP vazby na PKK odmítá. Podle agentury Bianet dnes ústavní soud odmítl žádost HDP posunout další jednání z 11. dubna na dobu po volbách. Pokud soud stranu zakáže, pro což se musí vyslovit dvě třetiny jeho členů, strana zvažuje postavit kandidáty pod hlavičkou Strany zelené levice (Yeşil Sol Parti). Ta už loni v říjnu změnila své logo tak, aby bylo podobné logu HDP.
Kurdové tvoří kolem 20 procent z asi 85 milionů obyvatel, a jsou tak v Turecku důležitými voliči. Provládní deník Daily Sabah dnes napsal, že vládní Lidová aliance se snaží získat podporu dalších stran, včetně malé kurdské strany Hür Dava Partisi (HÜDA PAR), která ale nemá ani zastoupení v parlamentu.
Politické strany mají čas do čtvrtka 17:00 místního času (15:00 SEČ) na podání kandidatur do prezidentských voleb. Nezávislí kandidáti, kteří musí mít podporu více než 100.000 lidí, se museli registrovat v pondělí. Schválené kandidatury budou zveřejněny 31. března a pak má oficiálně začít kampaň. Parlamentní a prezidentské volby se konají 14. května od 8:00 do 17:00 místního času, už od 27. dubna do 9. května mohou volit Turci v zahraničí.
Související
Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan
Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák