Brusel - Členské země EU by měly v pondělí na schůzce ministrů vnitra dát najevo, že předběžně podporují nové návrhy k řešení migrační krize a budou se jimi dál zabývat. Česko se zavázalo k převzetí 1100 osob. Jednat se bude jen o občany Sýrie, Iráku a Eritreje, protože je u nich vysoká pravděpodobnost, že jejich žádost o azyl bude vyřízena kladně.
Definitivní podporu plánu, včetně návrhu na krizové přerozdělení 120.000 uprchlíků, by pak měly státy osmadvacítky potvrdit na další ministerské schůzce svolané na 8. října.
Plán, který představil ve středu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v europarlamentu, má několik částí. Kontroverzní jsou především dvě z nich: návrh na krizové přerozdělení 120.000 žadatelů o azyl z Řecka, Maďarska a Itálie mezi migrací méně zasažené členské země unie a představa legislativy, která by podobné přerozdělení umožnila automaticky spouštět v budoucích krizích. Oba kroky nyní počítají s "povinnými kvótami na uprchlíky", které velmi hlasitě odmítají středoevropské státy visegrádské skupiny (V4).
"Jsme optimističtí a stále si myslíme, že v pondělí bude možné dosáhnout předběžné dohody na základě návrhů komise," prohlásil dnes jeden z diplomatů, kteří o věci nyní intenzivně v Bruselu vyjednávají. Otázka, zda převzetí uprchlíků z nejpostiženějších států má být dobrovolné či povinné, přitom podle něj "nemusí být zásadní věcí".
Politický postoj členských zemí by Lucembursko rádo vidělo jednomyslný, nebude to však mít jednoduché. Se svými požadavky totiž přišly i další země, například Rumunsko se údajně snaží svou podporu plánu komise spojit se svým vstupem do schengenského prostoru.
Ministři vnitra by v pondělí také měli dát definitivní zelenou už dohodnutému plánu na dobrovolné přemístění 40.000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka mezi ostatní státy EU. Země unie s tím souhlasily již před prázdninami; věc nyní mohou formálně spustit poté, co se k ní ve středu vyjádřil i europarlament.
Související
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
uprchlíci , EU (Evropská unie) , Lucembursko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
před 2 hodinami
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
před 2 hodinami
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
před 3 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
před 4 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 5 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 6 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 7 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 8 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák