Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat

Blížící se druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi imigranty v USA, jejich zaměstnavateli a podpůrnými organizacemi rostoucí obavy a mobilizaci. Trump slíbil, že se zaměří na deportaci milionů nelegálních přistěhovalců, což podle CNN budí obavy o osudy rodin a komunit napříč Spojenými státy.

Jedním z klíčových bodů jeho plánu je kontrola hranice mezi USA a Mexikem, přičemž očekávaným prvním krokem jsou deportace těch, kteří se dopustili trestných činů. Mnoho obhájců práv imigrantů se však obává, že se tato opatření brzy rozšíří na širší část populace a zasáhnou i ty, kdo mají podle nich právo v USA zůstat.

Například Liga občanů Spojených států hispánského původu (LULAC) už nyní mobilizuje finanční prostředky a právníky, aby bojovala proti potenciálně „krutým“ imigračním politikám Trumpovy administrativy. Generální ředitel LULAC Juan Proaño varoval, že masové deportace by negativně ovlivnily nejen rodiny imigrantů, ale celou americkou společnost a ekonomiku. Podle právníků z organizací, jako je Americká unie pro občanské svobody (ACLU) nebo Národní centrum pro spravedlnost imigrantů (NIJC), se už nyní připravují právní kroky proti případným extrémním opatřením, včetně plánů na nasazení armády, které jsou podle nich nelegální.

Ve městech jako Houston se šíří obavy mezi hispánskou komunitou. Cesar Espinosa, který působí jako lídr v houstonské komunitě a je sám držitelem zelené karty, uvedl, že mnozí členové „smíšených rodin“ — složených z občanů USA i nelegálních imigrantů — se obávají, že jejich blízcí budou deportováni. Espinosa také uvedl, že některé prvky machismu mohly vést k podpoře Trumpa i mezi latinskoamerickými muži.

Někteří podnikatelé z hispánské komunity, jako například Jorge Rivas, který provozuje Sammy's Mexican Grill v Arizoně, podporují Trumpovu politiku deportací zločinců. Rivas, sám imigrant, je přesvědčen, že deportace kriminálních imigrantů může zemi prospět, pokud se zaměří pouze na zločince a nebudou postihovat zákona dbalé rodiny.

Mezitím se v Kalifornii, kde je zemědělství silně závislé na pracovní síle migrantů, ozývají hlasy za imigrační reformu, která by umožnila přístup do USA na dočasnou práci a legalizovala stávající pracovní sílu. Předsedkyně kalifornského zemědělského sdružení Shannon Douglass uvedla, že stát by měl odstranit překážky zaměstnávání migrantů a řešit chronický nedostatek pracovníků.

V New Yorku se církevní organizace, které se již dlouhodobě věnují poskytování pomoci imigrantům, připravují na možnost, že budou muset svou činnost rozšířit na podporu ohrožených komunit v případě deportací. Rev. Chloe Breyerová, výkonná ředitelka Mezinárodního centra v New Yorku, řekla, že církevní síť, která nyní zajišťuje potraviny a ubytování, by mohla být snadno mobilizována, pokud bude nutné reagovat na rozsáhlejší deportace.

New Yorkské úřady také ujišťují imigranty, že město bude nadále dodržovat své zákony o „azylovém městě“, které brání spolupráci místních orgánů s federálními imigračními úřady. Komisař pro záležitosti imigrantů, Manuel Castro, uvedl, že strach mezi imigranty je často důsledkem dezinformací a nenávistných útoků. Předseda koalice New York Immigration Coalition, Murad Awawdeh, však připomněl, že tyto zákony nebrání federálním agenturám ve vlastních akcích a neposkytují tak úplnou ochranu.

Na federální úrovni se orgány, jako je Celní a hraniční ochrana USA (CBP) a Imigrační a celní správa (ICE), k plánům nové administrativy zatím nevyjádřily. Hranice s Mexikem zažívají v současnosti nižší počet zatčení než v předchozím roce, ale podle údajů CBP došlo v některých obdobích v roce 2023 k více než 10 000 zadržení denně.

V San Diegu se očekává podpora posílení hraniční kontroly, zatímco v Los Angeles starostka Karen Bassová prohlásila, že město bude stát za imigranty a nadále podporovat politiky na ochranu přistěhovalců. Losangelská školní čtvrť, druhá největší v USA, uvedla, že nebude spolupracovat s federálními úřady na vymáhání imigračních zákonů, pokud to zákon přímo nevyžaduje.

Na mexické straně hranice se nacházejí tisíce migrantů, kteří čekají na legální vstup do USA přes aplikaci CBP ONE. Obavy z možného omezení těchto přístupů rostou, přičemž někteří migranti mohou kvůli nejistotě raději volit nelegální vstup. 

Související

Pete Hegseth

Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News

Budoucí americký prezident Donald Trump jmenoval ministrem obrany svého oblíbence Peta Hegsetha. Opozice má z jeho přístupu obavy, neboť existuje riziko, že se pokusí tradičně neutrální armádu politizovat a dostat na svou stranu tak, ať mu pomáhá s likvidací seznamu nepřátel. Lidé z Trumpova okolí jsou k jeho výběru údajně rovněž skeptičtí.  

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) uprchlíci imigrace

Aktuálně se děje

před 10 minutami

COP29

COP29: Na boj s extrémním počasím potřebujeme obrovské finanční prostředky, shodli se lídři

Koalice světových lídrů, zahrnující představitele průmyslových zemí i států ohrožených klimatickými změnami, na konferenci OSN o změně klimatu (COP29) v Baku vyzvala k významnému navýšení finanční podpory pro klimatická opatření. Jak informovala agentura DPA, v prohlášení koalice se zdůrazňuje naléhavá potřeba mobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s klimatickou krizí.

před 12 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy

Prezident hostitelské země COP29 Ázerbájdžánu sdělil na konferenci OSN o klimatu, že ropa a plyn jsou „Božím darem“. Ilham Alijev kritizoval „falešné zprávy“ Západu o emisích své země a prohlásil, že národy „by neměly být obviňovány“ za své zásoby fosilních paliv. Ázerbájdžán plánuje v příštím desetiletí zvýšit produkci plynu až o třetinu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Pete Hegseth

Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News

Budoucí americký prezident Donald Trump jmenoval ministrem obrany svého oblíbence Peta Hegsetha. Opozice má z jeho přístupu obavy, neboť existuje riziko, že se pokusí tradičně neutrální armádu politizovat a dostat na svou stranu tak, ať mu pomáhá s likvidací seznamu nepřátel. Lidé z Trumpova okolí jsou k jeho výběru údajně rovněž skeptičtí.  

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí

Českou fotbalovou reprezentaci čekají v listopadu další dva zápasy v Lize národů, přičemž tentokrát se představí nejprve v Albánii a pak doma s Gruzií. Není proto divu, že se kouč národního týmu Ivan Hašek musel opět rozhodnout, které hráče nominuje na tato utkání. Z nominace, kterou zveřejnil v pátek, vyplývá, že její součástí je poprvé pouze záložník ostravského Baníku Matěj Šín a také to, že i tentokrát mezi pětadvaceti nominovanými chybí kanonýr Patrik Schick, který ještě není zdravotně stoprocentně fit. Kouč Hašek už musel učinit změny v nominaci po omluvenkách několika hráčů.

před 6 hodinami

Elon Musk

Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan

Zvolený americký prezident Donald Trump má oficiální roli pro miliardáře Elona Muska. Boháč bude stát v čele úřadu, který hodlá posuzovat vládní efektivitu, uvedla stanice NBC News. Pomáhat mu bude Vivek Ramaswamy, Trumpův soupeř z republikánských primárek. Trump tak naplní slib z kampaně, že Musk bude mít dohled nad vládním utrácením.

před 7 hodinami

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Británií otřásá skandál. Král přijal rezignaci arcibiskupa z Canterbury

Velkou Británií otřásá velký skandál uvnitř anglikánské církve, kde mělo docházet k týrání a sexuálnímu zneužívání. Canterburský arcibiskup Justin Welby dnes oznámil rezignaci, protože nezajistil řádné vyšetření zmíněných činů. Welby odstupuje se svolením britského krále Karla III.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy