Muž, který mohl porazit Adolfa Hitlera? Svět na něj úplně zapomněl

Berlín - V neděli 1. dubna oslavoval milion křesťanů z celého světa Velikonoce, přičemž ale nezval na vědomí, že o 19 dní později, tj. 20. dubna bylo úplně jiné výročí, a to narození Adolfa Hitlera. Tomu by dnes bylo 129 let, kdyby ještě žil. Server Foxnews.com proto při této příležitosti informoval o dávno zapomenuté osobnosti křesťanského hnutí proti nacismu Dietrichu Bonhoefferovi stojícím v čele Vyznávající církve odmítající nacistickou ideologii.

Dietrich Bonhoeffer byl německým pastorem, teologem, špiónem a hlavně příslušníkem protinacistického odboje, který se angažoval ve Vyznávající církvi, což bylo označení pro hnutí uprostřed luteránské církve požadující sekulární stát a hlavně distanc křesťanů od nacismu a ideje árijské rasy, kterou prosazoval Adolf Hitler. 

Bonhoeffer se narodil ve slezské Vratislavi do vysoce postavené rodiny s osmi dětmi. On a jeho sestra dvojče byli šestým a sedmým porodem své matky. Dietrichův otec Karl Bonhoeffer pracoval jako neurolog a psychiatr a matka Paula Bonhoefferová jako učitelka.

Možná právě díky rodinné minulosti své matky, vnučky evangelického teologa, se Bonhoefferovi dostalo podpory při studiu teologie na Berlínské univerzitě, na níž získal doktorát. Část svého studentského života strávil také v New Yorku na Union Theological Seminary.

Do Německa se Bonhoeffer vrátil v roce 1931, kdy se Adolf Hitler pomalu a jistě dostával k moci. Už tehdy se společně se svými soukmenovci Martinem Niemöllerem, Karlem Barthem a dalšími vymezovali vůči nacismu, zejména po vítězství NSDAP ve volbách do říšského sněmu. V letech 1933-1935 došlo k založení Vyznávající církve.

Po krátkém působení ve funkci pastora se Bonhoeffer vrátil do Německa, kde založil nelegální seminář pastorů Vyznávající církve, první působící ve Finkenwalde, a posléze také v Gross Schlönwitz, kde jej později ale zničila probíhající válka. Bonhoefferova činnost byla trnem v oku tajné policie Gestapo, která mu zakazovala jakékoli duchovní působení, a proto se spolu s dalšími odpůrci režimu Adolfa Hitlera musel skrývat. 

V roce 1939 se Bonhoeffer přihlásil do vojenské rozvědky a kontrarozvědky Abwehr, v níž se spolu s dalšími příslušníky snažil o svržení nacistického režimu spácháním atentátu na Hitlera. V dubnu 1943 byl zadržen poté, co pomáhal Židům utíkat do neutrálního Švýcarska. Později jej obvinili ze spiknutí proti režimu a uvěznili. Po dlouhém a neúspěšném vyšetřování byli nalezeni a dopadeni někteří Bonhoefferovi spojenci. Spolu s nimi byl pak 9. dubna 1945 popraven.

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler Německo historie Dietrich Bonhoeffer II. světová válka

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 45 minutami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 15 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu

V Česku jsou bezpečnostní opatření na vánočních trzích dostatečná a bezprostřední riziko nehrozí, uvedli policisté a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na páteční útok v německém Magdeburgu. Muž tam najel autem do lidí, přičemž dva zabil a desítky jich zranil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy