Ani měkký, ani tvrdý brexit. Tuto myšlenku definitivně pohřbí druhé referendum

V posledních dnech to v britské i evropské politice doslova vřelo. Ostrovní stát se ukázal jako neschopný rozhodnout mezi měkčí variantou své existence mezi EU, kterou prosazuje britská premiérka Theresa Mayová, a tvrdším brexitem. Nesmí se však zapomenout, že existuje ještě jedna možnost, a to myšlenku vystoupení z EU definitivně pohřbít. Aby to však nevypadalo jako, že politici odmítají respektovat přání voličů, muselo by být vypsáno druhé referendum o brexitu.

Vzhledem k tomu, že si mnozí, kteří v červnu 2016 hlasovali "leave" možná uvědomili, co to ve skutečnosti přináší, může být výsledek jiný. Ostatně proč si britský europoslanec Nigel Farage (UKIP) obstaral německé občanství? Dvě referenda o stejné otázce se uskutečnila také v sousedním Irsku, kde se hlasovalo o Lisabonské smlouvě, kterou jako poslední ratifikovala ČR po dlouhodobých tlacích na prezidenta Klause.

Jsou naděje na druhé referendum o brexitu utopické? Ano, i ne. Už během vyjednávání se objevovaly tendence na lidové hlasování o finální podobě nových vztahů mezi Londýnem a Bruselem. A když se na to podíváme zcela logicky a racionálně, tak si musíme uvědomit, že jsou skutečně na stole tři varianty - tvrdý brexit, měkký brexit a nové hlasování o členství v EU. Jedna z nich nakonec vyhraje a britští občané, kteří myslí, že je odchod z EU šílenstvím, mají stále naději.

Podívejme se na neschopnost britské vlády najít návrh dohody s EU, který by byl přijatelný pro obě strany. Britská premiérka Theresa Mayová si počíná velice naivně, pokud si skutečně myslí, že by jí Brusel ponechal přístup na jednotný trh zboží bez zachování volného pohybu osob a služeb. Někteří členové by s tím sice souhlasily, ale výměnou za požadavky, které by byly zase naopak nepříznivé pro Velkou Británii. Zůstaly by jí například některé povinnosti vyplývající z členství v EU, včetně povinnosti přispívat do unijního rozpočtu. Když se nad tím pořádně zamyslíme, tak možná bylo lepší to referendum vůbec nevypisovat. Na druhou stranu na něm bývalý britský premiér David Cameron založil svou kampaň.

Kromě obtížného jednání s Bruselem má Mayová problémy také na domácí scéně. Pokud by se domluvila na variantě bez volného pohybu služeb a osob, ztratila by své spojence v řadách proevropského křídla Konzervativní strany. Navíc by hrozilo, že se 80 % britské ekonomiky dostane do útlumu. Euroskeptičtí konzervativci typu bývalého britského ministra zahraničí Borise Johnsona by zase naopak nepřistoupili na kompromis, že se Velká Británie stane jakousi kolonií EU.

Když neexistuje žádný scénář brexitu, na který by kromě Bruselu a Downing Street byl ochoten přistoupit i Westminsterský palác, pak je důležité se ptát, zda nebylo vystoupení z EU už od začátku špatným nápadem. EU tvrdá na tom, aby Británii zůstal přístup na jednotný trh, ale většině toryovců, o něž se Mayová opírá, by nesouhlasilo s volným pohybem osob. Mnoho příznivců brexitu totiž doufá, že Británie získá samostatnost v migrační politice, a že zavede kontroly na hranicích. Jeden čas se dokonce objevovaly myšlenky typu zavedení vízové povinnosti apod. Sice by Británie mohla přistoupit na kanadský model volného pohybu osob, ale s tím by zase nesouhlasila severoirská DUP, která po předčasných volbách spolupracuje s konzervativní vládou Theresy Mayové.