Pět let od brexitu: Jak odchod z EU změnil Velkou Británii?

Pět let po brexitu se Spojené království potýká s dopady odchodu z Evropské unie. Zatímco obchod a migrace prošly zásadními změnami, cestování se pro Brity zkomplikovalo a snaha právní suverenitu přinesla úpravy legislativy. Finanční úspory z neplacení příspěvků EU jsou spojené s ukončením příjmu dotací. Britská stanice BBC shrnula, jak se brexit na Spojeném království podepsal.

Zvýšení byrokracie v obchodu

Odchod Spojeného království z jednotného trhu a celní unie EU k 1. lednu 2021 měl podle ekonomů a analytiků převážně negativní dopad na obchod se zbožím. Ačkoli se Británii podařilo vyjednat dohodu o volném obchodu s EU a vyhnout se tarifním překážkám, obchodní vztahy výrazně komplikují administrativní náklady. Podniky nyní čelí zdlouhavé a složité byrokracii spojené s dovozem i vývozem, což zpomaluje a prodražuje obchodní procesy.

Na rozsahu negativního dopadu brexitu na britský obchod nepanuje jednoznačná shoda. Zatímco některé studie odhadují, že vývoz zboží je až o 30 % nižší, než by byl bez brexitu, jiné naznačují pokles pouze o 6 %. Co je však zřejmé, je výraznější zasažení malých podniků, které se hůře vyrovnávají s novými administrativními a celními překážkami. Na druhé straně vývoz služeb, zejména v oblasti reklamy a manažerského poradenství, vykázal nečekaně pozitivní vývoj.

Změny v imigrační politice

Brexit zásadně ovlivnil migraci do Spojeného království. Ukončení svobody pohybu mezi Británií a EU vedlo k výraznému poklesu přistěhovalectví z evropských zemí, zejména po roce 2020. Naopak imigrace ze zemí mimo EU výrazně vzrostla, především díky pracovní migraci v odvětvích zdravotnictví a sociální péče. Dalším faktorem byl rostoucí počet zahraničních studentů, kteří do Británie přicházeli za vzděláním, často motivováni příznivějšími podmínkami pro studium a pobyt.

Od roku 2021 podléhá zaměstnávání cizinců ve Spojeném království novému imigračnímu systému, podle něhož musí občané EU i třetích zemí žádat o pracovní víza. Britské univerzity se v reakci na zhoršující se financování začaly více zaměřovat na studenty ze zemí mimo EU, čímž kompenzovaly úbytek evropských uchazečů. Následné konzervativní vlády však postupně zpřísnily pravidla pro přivádění rodinných příslušníků zahraničních pracovníků a studentů, čímž omezily možnosti migrace do země.

Britům se hůře cestuje

Ukončení svobody pohybu po brexitu výrazně ovlivnilo cestování mezi Spojeným královstvím a EU. Držitelé britských pasů již nemohou využívat rychlé pruhy na hraničních přechodech v EU a jejich bezvízový pobyt je omezen na maximálně 90 dní v jakémkoli 180denním období. Naopak občané EU mohou v Británii nadále pobývat bez víza až šest měsíců, což jim poskytuje o něco větší flexibilitu při cestování.

Od roku 2025 plánuje EU zavést nový elektronický systém vstupu a výstupu (EES), který bude zaznamenávat biometrické údaje cestujících ze zemí mimo EU. Tento systém nahradí manuální razítkování pasů a může vést k delším čekacím dobám na hraničních přechodech. Kromě toho bude zaveden i Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), jehož získání bude stát 7 eur a bude nutné pro vstup do EU.

Británie stále přijímá zákony EU

Jedním z klíčových argumentů pro brexit byla otázka právní suverenity. Po odchodu z EU Spojené království začlenilo tisíce evropských zákonů do svého právního systému, avšak postupně začalo některé upravovat nebo rušit. V roce 2023 britská vláda zrušila 600 právních předpisů pocházejících z EU a další stovky čekají na postupné odstranění. 

Brexit umožnil Spojenému království větší flexibilitu při úpravě domácích zákonů. Země například zakázala vývoz živých zvířat k porážce a upravila legislativu týkající se geneticky modifikovaných plodin. Další změny se týkaly daňové politiky – Británie například zavedla nulovou sazbu DPH na hygienické výrobky, což by v rámci pravidel EU dříve nebylo možné. 

Konec financování EU, ale i dotací

Jedním z hlavních bodů kampaně za brexit byly finanční příspěvky Spojeného království do rozpočtu EU. Do roku 2020 Británie každoročně odváděla přibližně 18,3 miliardy liber, tedy zhruba 352 milionů liber týdně. Po brexitu tyto platby skončily, avšak část prostředků, které se Británii vracely formou zemědělských dotací a rozvojových fondů, musela být nahrazena z domácího rozpočtu. 

Podle britského ministerstva financí přináší ukončení plateb do rozpočtu EU čistý fiskální přínos přibližně 9 miliard liber ročně. Spojené království však nadále splácí finanční závazky vyplývající z dohody o vystoupení, které celkově dosahují 21,3 miliardy liber. Kromě toho se Británie znovu připojila k vědeckému programu Horizont, do něhož každoročně přispívá přibližně 2 miliardy liber.

Související

Brexit

Británie chce po brexitu obnovit vztahy s EU

Británie se pokouší znovu "resetovat svůj brexitový reset". Nový britský premiér Keir Starmer se od nástupu do funkce snaží zlepšit vztahy Spojeného království s Evropskou unií. Jak ale ukazuje začátek roku 2025, tento úkol je mnohem složitější, než očekával. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) migrace cestování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro

Trend počasí se nezmění ani o víkendu, ukazuje předpověď

V Česku včera poprvé během letošního roku stouply teploty nad 20 °C. Příjemný charakter počasí vydrží i o víkendu, který se nezastavitelně blíží. Maxima se opět přiblíží ke dvacítce, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Aktualizováno včera

včera

Josef Zíma, český herec, zpěvák a moderátor, manžel herečky Evy Klepáčové. Kromě pop music je známý jako zpěvák české dechovky. Často bývá označován jako nekorunovaný král české dechovky.

Zemřel legendární zpěvák Josef Zíma

Českou hudební scénu zasáhla ve čtvrtek večer smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřel legendární zpěvák Josef Zíma, který se v poslední době potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Tenis, ilustrační fotografie

Macháč se v mexickém Acapulcu dočkal prvního triumfu na okruhu ATP

První velký úspěch v kariéře si připsal český tenista Tomáš Macháč. V mexickém Acapulcu se mu totiž podařilo vyhrát celý turnaj ATP a získat tak svůj vůbec premiérový titul na okruhu. Stalo se tak poté, co ve finále dokázal porazit Španěla Alejandra Davidoviche 7:6 a 6:2. Po hodině a 38 minutách tak mohl rodák z Berouna zvednout se sombrerem na hlavě trofej nad hlavu.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj ocenil evropské snahy ohledně Ukrajiny. Řekl, jak pokračují jednání s USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti dnešního summitu lídrů zemí Evropské unie, kam byl přizván, ocenil nedávné evropské snahy ohledně konfliktu na Ukrajině. Těší ho i iniciativa, jejíž snahou je řádné a moderní vyzbrojení evropských armád. Zelenskyj také naznačil, kdy by mohlo dojít k dalšímu jednání Ukrajinců s Američany. 

včera

včera

včera

Bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Rusko se snaží revidovat světový řád a Spojené státy ho definitivně ničí

Bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny ve Spojeném království Valerij Zalužnyj dnes vystoupil na konferenci organizované think-tankem Chatham House, kde ostře kritizoval současný přístup Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj USA „ničí“ světový řád, který už dlouho zpochybňují Rusko a další aktéři.

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové

Klíčový den pro budoucnost: Zelenskyj dorazil na summit EU. Musíme vyzbrojit Evropu a nemáme čas, říkají lídři

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa zdůraznil, že evropští vůdci musí „učinit rozhodnutí a splnit“ své sliby, protože čelí závažnosti situace. „Jsme zde, abychom podpořili Ukrajinu při dosahování komplexního, spravedlivého a trvalého míru,“ řekl.

včera

včera

Mette Frederiksen

Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy

Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.

včera

Viktor Orbán s lídry EU

Summit EU: Orbán odmítnul společnou obranu, Macron se sešel se Zelenským

Maďarský premiér Viktor Orbán, který před summitem EU pobýval v Paříži, znovu zdůraznil svou vizi obranné politiky Evropy. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že posilování obrany evropských států by mělo být v rukou jednotlivých národů, nikoliv evropských institucí. Orbán se v Paříži setkal s prezidentem Emmanuelem Macronem, bývalou kandidátkou na prezidenta Marine Le Pen a exprezidentem Nicolasem Sarkozym. Po setkání s Le Pen dokonce naznačil, že ji považuje za budoucí hlavu Francie.

včera

Donald Trump

Čtvrt milionu Ukrajinců přijde v USA o azyl. Trump je nechá vyhodit ze země

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa plánuje zrušit dočasný azyl pro 240 000 ukrajinských uprchlíků, kteří po ruské invazi našli útočiště ve Spojených státech. Opatření, které by mohlo vést k jejich deportaci, by podle agentury Reuters mělo být oznámeno již v dubnu. Tento krok je součástí širšího plánu na zrušení právního statusu více než 1,8 milionu lidí, kteří v USA pobývají z humanitárních důvodů.

včera

včera

Petr Porošenko, ukrajinský exprezident

"Ve volbách by prohrál." USA tlačí na Kyjev, aby vyměnil Zelenského. Diktátor není, volby nebudou, vzkazuje opozice

Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to poté, co se v médiích objevily zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a v návaznosti na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.

včera

včera

Slovensko a Maďarsko. Černí koně Evropské unie, kteří se vzdalují západní demokracii

Maďarsko a Slovensko se v posledních týdnech stále více staví proti další pomoci Ukrajině a jejich postoje se stávají klíčovým tématem evropských jednání, píše The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy