Pět let od brexitu: Jak odchod z EU změnil Velkou Británii?

Pět let po brexitu se Spojené království potýká s dopady odchodu z Evropské unie. Zatímco obchod a migrace prošly zásadními změnami, cestování se pro Brity zkomplikovalo a snaha právní suverenitu přinesla úpravy legislativy. Finanční úspory z neplacení příspěvků EU jsou spojené s ukončením příjmu dotací. Britská stanice BBC shrnula, jak se brexit na Spojeném království podepsal.

Zvýšení byrokracie v obchodu

Odchod Spojeného království z jednotného trhu a celní unie EU k 1. lednu 2021 měl podle ekonomů a analytiků převážně negativní dopad na obchod se zbožím. Ačkoli se Británii podařilo vyjednat dohodu o volném obchodu s EU a vyhnout se tarifním překážkám, obchodní vztahy výrazně komplikují administrativní náklady. Podniky nyní čelí zdlouhavé a složité byrokracii spojené s dovozem i vývozem, což zpomaluje a prodražuje obchodní procesy.

Na rozsahu negativního dopadu brexitu na britský obchod nepanuje jednoznačná shoda. Zatímco některé studie odhadují, že vývoz zboží je až o 30 % nižší, než by byl bez brexitu, jiné naznačují pokles pouze o 6 %. Co je však zřejmé, je výraznější zasažení malých podniků, které se hůře vyrovnávají s novými administrativními a celními překážkami. Na druhé straně vývoz služeb, zejména v oblasti reklamy a manažerského poradenství, vykázal nečekaně pozitivní vývoj.

Změny v imigrační politice

Brexit zásadně ovlivnil migraci do Spojeného království. Ukončení svobody pohybu mezi Británií a EU vedlo k výraznému poklesu přistěhovalectví z evropských zemí, zejména po roce 2020. Naopak imigrace ze zemí mimo EU výrazně vzrostla, především díky pracovní migraci v odvětvích zdravotnictví a sociální péče. Dalším faktorem byl rostoucí počet zahraničních studentů, kteří do Británie přicházeli za vzděláním, často motivováni příznivějšími podmínkami pro studium a pobyt.

Od roku 2021 podléhá zaměstnávání cizinců ve Spojeném království novému imigračnímu systému, podle něhož musí občané EU i třetích zemí žádat o pracovní víza. Britské univerzity se v reakci na zhoršující se financování začaly více zaměřovat na studenty ze zemí mimo EU, čímž kompenzovaly úbytek evropských uchazečů. Následné konzervativní vlády však postupně zpřísnily pravidla pro přivádění rodinných příslušníků zahraničních pracovníků a studentů, čímž omezily možnosti migrace do země.

Britům se hůře cestuje

Ukončení svobody pohybu po brexitu výrazně ovlivnilo cestování mezi Spojeným královstvím a EU. Držitelé britských pasů již nemohou využívat rychlé pruhy na hraničních přechodech v EU a jejich bezvízový pobyt je omezen na maximálně 90 dní v jakémkoli 180denním období. Naopak občané EU mohou v Británii nadále pobývat bez víza až šest měsíců, což jim poskytuje o něco větší flexibilitu při cestování.

Od roku 2025 plánuje EU zavést nový elektronický systém vstupu a výstupu (EES), který bude zaznamenávat biometrické údaje cestujících ze zemí mimo EU. Tento systém nahradí manuální razítkování pasů a může vést k delším čekacím dobám na hraničních přechodech. Kromě toho bude zaveden i Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), jehož získání bude stát 7 eur a bude nutné pro vstup do EU.

Británie stále přijímá zákony EU

Jedním z klíčových argumentů pro brexit byla otázka právní suverenity. Po odchodu z EU Spojené království začlenilo tisíce evropských zákonů do svého právního systému, avšak postupně začalo některé upravovat nebo rušit. V roce 2023 britská vláda zrušila 600 právních předpisů pocházejících z EU a další stovky čekají na postupné odstranění. 

Brexit umožnil Spojenému království větší flexibilitu při úpravě domácích zákonů. Země například zakázala vývoz živých zvířat k porážce a upravila legislativu týkající se geneticky modifikovaných plodin. Další změny se týkaly daňové politiky – Británie například zavedla nulovou sazbu DPH na hygienické výrobky, což by v rámci pravidel EU dříve nebylo možné. 

Konec financování EU, ale i dotací

Jedním z hlavních bodů kampaně za brexit byly finanční příspěvky Spojeného království do rozpočtu EU. Do roku 2020 Británie každoročně odváděla přibližně 18,3 miliardy liber, tedy zhruba 352 milionů liber týdně. Po brexitu tyto platby skončily, avšak část prostředků, které se Británii vracely formou zemědělských dotací a rozvojových fondů, musela být nahrazena z domácího rozpočtu. 

Podle britského ministerstva financí přináší ukončení plateb do rozpočtu EU čistý fiskální přínos přibližně 9 miliard liber ročně. Spojené království však nadále splácí finanční závazky vyplývající z dohody o vystoupení, které celkově dosahují 21,3 miliardy liber. Kromě toho se Británie znovu připojila k vědeckému programu Horizont, do něhož každoročně přispívá přibližně 2 miliardy liber.

Související

Brexit

Británie chce po brexitu obnovit vztahy s EU

Británie se pokouší znovu "resetovat svůj brexitový reset". Nový britský premiér Keir Starmer se od nástupu do funkce snaží zlepšit vztahy Spojeného království s Evropskou unií. Jak ale ukazuje začátek roku 2025, tento úkol je mnohem složitější, než očekával. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) migrace cestování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 3 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy