Pět let od brexitu: Jak odchod z EU změnil Velkou Británii?

Zvýšení byrokracie v obchodu

Odchod Spojeného království z jednotného trhu a celní unie EU k 1. lednu 2021 měl podle ekonomů a analytiků převážně negativní dopad na obchod se zbožím. Ačkoli se Británii podařilo vyjednat dohodu o volném obchodu s EU a vyhnout se tarifním překážkám, obchodní vztahy výrazně komplikují administrativní náklady. Podniky nyní čelí zdlouhavé a složité byrokracii spojené s dovozem i vývozem, což zpomaluje a prodražuje obchodní procesy.

Na rozsahu negativního dopadu brexitu na britský obchod nepanuje jednoznačná shoda. Zatímco některé studie odhadují, že vývoz zboží je až o 30 % nižší, než by byl bez brexitu, jiné naznačují pokles pouze o 6 %. Co je však zřejmé, je výraznější zasažení malých podniků, které se hůře vyrovnávají s novými administrativními a celními překážkami. Na druhé straně vývoz služeb, zejména v oblasti reklamy a manažerského poradenství, vykázal nečekaně pozitivní vývoj.

Změny v imigrační politice

Brexit zásadně ovlivnil migraci do Spojeného království. Ukončení svobody pohybu mezi Británií a EU vedlo k výraznému poklesu přistěhovalectví z evropských zemí, zejména po roce 2020. Naopak imigrace ze zemí mimo EU výrazně vzrostla, především díky pracovní migraci v odvětvích zdravotnictví a sociální péče. Dalším faktorem byl rostoucí počet zahraničních studentů, kteří do Británie přicházeli za vzděláním, často motivováni příznivějšími podmínkami pro studium a pobyt.

Od roku 2021 podléhá zaměstnávání cizinců ve Spojeném království novému imigračnímu systému, podle něhož musí občané EU i třetích zemí žádat o pracovní víza. Britské univerzity se v reakci na zhoršující se financování začaly více zaměřovat na studenty ze zemí mimo EU, čímž kompenzovaly úbytek evropských uchazečů. Následné konzervativní vlády však postupně zpřísnily pravidla pro přivádění rodinných příslušníků zahraničních pracovníků a studentů, čímž omezily možnosti migrace do země.

Britům se hůře cestuje

Ukončení svobody pohybu po brexitu výrazně ovlivnilo cestování mezi Spojeným královstvím a EU. Držitelé britských pasů již nemohou využívat rychlé pruhy na hraničních přechodech v EU a jejich bezvízový pobyt je omezen na maximálně 90 dní v jakémkoli 180denním období. Naopak občané EU mohou v Británii nadále pobývat bez víza až šest měsíců, což jim poskytuje o něco větší flexibilitu při cestování.

Od roku 2025 plánuje EU zavést nový elektronický systém vstupu a výstupu (EES), který bude zaznamenávat biometrické údaje cestujících ze zemí mimo EU. Tento systém nahradí manuální razítkování pasů a může vést k delším čekacím dobám na hraničních přechodech. Kromě toho bude zaveden i Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), jehož získání bude stát 7 eur a bude nutné pro vstup do EU.

Británie stále přijímá zákony EU

Jedním z klíčových argumentů pro brexit byla otázka právní suverenity. Po odchodu z EU Spojené království začlenilo tisíce evropských zákonů do svého právního systému, avšak postupně začalo některé upravovat nebo rušit. V roce 2023 britská vláda zrušila 600 právních předpisů pocházejících z EU a další stovky čekají na postupné odstranění. 

Brexit umožnil Spojenému království větší flexibilitu při úpravě domácích zákonů. Země například zakázala vývoz živých zvířat k porážce a upravila legislativu týkající se geneticky modifikovaných plodin. Další změny se týkaly daňové politiky – Británie například zavedla nulovou sazbu DPH na hygienické výrobky, což by v rámci pravidel EU dříve nebylo možné. 

Konec financování EU, ale i dotací

Jedním z hlavních bodů kampaně za brexit byly finanční příspěvky Spojeného království do rozpočtu EU. Do roku 2020 Británie každoročně odváděla přibližně 18,3 miliardy liber, tedy zhruba 352 milionů liber týdně. Po brexitu tyto platby skončily, avšak část prostředků, které se Británii vracely formou zemědělských dotací a rozvojových fondů, musela být nahrazena z domácího rozpočtu. 

Podle britského ministerstva financí přináší ukončení plateb do rozpočtu EU čistý fiskální přínos přibližně 9 miliard liber ročně. Spojené království však nadále splácí finanční závazky vyplývající z dohody o vystoupení, které celkově dosahují 21,3 miliardy liber. Kromě toho se Británie znovu připojila k vědeckému programu Horizont, do něhož každoročně přispívá přibližně 2 miliardy liber.