Mayová připustila odklad brexitu. Opozice se na ni sesypala v parlamentu

Britská premiérka Theresa Mayová dnes poprvé připustila, že Británie může požádat o odklad březnového termínu pro odchod z Evropské unie. Poslancům v parlamentu ale řekla, že vláda Brusel o jednorázový a krátkodobý odklad požádá jen v případě, že zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit jí vyjednanou dohodu o odchodu z unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli předchozí dohody.

Mayová v Dolní sněmovně promluvila po dopoledním bouřlivém jednání kabinetu, při kterém svůj plán dalšího postupu představila. Dříve premiérka odklad termínu vystoupení země z EU odmítala a k ústupku ji donutila hrozící revolta uvnitř kabinetu. Někteří jeho členové dali najevo, že pokud premiérka nevyloučí možnost vystoupení Británie z unie bez dohody, podpoří ve středu v parlamentu návrh, který by umožnil poslancům hlasovat o alternativním plánu pro brexitový proces.

Ministerská předsedkyně vyjmenovala poslancům tři závazky, které ohledně dalšího postupu kolem brexitu přijala s ohledem na jejich "nelíčené obavy" vyvolané současnou nejistotou a jejími dopady na ekonomiku. Slíbila, že do 12. března předloží parlamentu vyjednanou dohodu s EU k novému hlasování. Pokud pro tuto dohodu nezíská dostatečnou podporu, nechá poslance 13. března hlasovat o tom, zda si přejí, aby Británie vystoupila z EU bez dohody. Pokud takový scénář poslanci odmítnou, nechá je pak 14. března hlasovat o tom, zda podpoří odklad termínu vystoupení země z EU.

Agentura Reuters po vystoupení Mayové s odvoláním na trojici unijních činitelů napsala, že EU by byla připravena odsouhlasit krátký odklad brexitu potřebný pro ratifikaci dohodnutých podmínek v britském parlamentu. Britští a unijní představitelé dnes pokračují v Bruselu v rozhovorech o zárukách, které by mohly rozptýlit obavy některých britských poslanců spojené s důsledky "rozvodové dohody".

Odklad by podle Mayové sice poskytnul vládě více času na vyjednávání případných změn v brexitové dohodě, premiérka však zdůraznila, že varianty, které před poslanci leží, jsou stále stejné. Musí se podle ní rozhodnout, zda má Británie opustit EU s dohodou, bez ní nebo v EU zůstat.

"Chci zcela jednoznačně říci, že sama o prodloužení lhůty stanovené v článku 50 (Lisabonské smlouvy) nestojím. Naším jediným zájmem by mělo být vyjednání dohody a odchod 29. března," řekla premiérka. Zdůraznila také, že pokud by byl nový termín stanoven později, než koncem června, znamenalo by to, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu. "Jaký vzkaz bychom tím vyslali 17 milionům lidí, kteří téměř před třemi lety hlasovali pro odchod z EU?" uvedla premiérka.

Její nový plán pro postupu v Dolní sněmovně do značné míry kopíruje opoziční iniciativu vedenou labouristkou Yvette Cooperovou, která chce ve snaze odvrátit brexit bez dohody vynutit hlasování o svém "alternativním zákonu" stanovujícím okolnosti odchodu z Unie. Plán Cooperové má podporu i v řadách konzervativců a nyní je sporné, zda se poslanci spokojí s přísliby premiérky, nebo budou ve středu požadovat hlasování o svém návrhu.

Lídr opozičních labouristů označil dnes předložený plán šéfky vlády za cynický a bezohledný. Labouristický poslanec Hillary Benn se Mayové zeptal, k čemu případný odklad brexitu využije, nedostal ale odpověď. Stejně tak Mayová neodpověděla na to, zda bude vláda po případném dalším odmítnutí své dohody prosazovat neřízený brexit, nebo odklad vystoupení z EU. Jasná reakce nezazněla ani na otázku, co by následovalo, kdyby se poslanci v polovině března postavili jak proti brexitu bez dohody, tak proti odkladu.

The Prime Minister has finally - and ever so reluctantly - had to concede that there is no majority in the House of Commons for a no deal Brexit, but the question now is what will she use an extension to Article 50 for? There was no answer to that question today.

— Hilary Benn (@hilarybennmp) 26. února 2019

Parlament již jednou dohodu s Bruselem odmítl. Kontroverzní částí je takzvaná irská pojistka, která má zabránit klasickým hraničním kontrolám mezi Irskem a Severním Irskem a kterou část britských poslanců považuje za riziko, že země i po brexitu zůstane připoutána k unijním strukturám. Mayová se nyní snaží s EU dojednat změny, Brusel ale text dohody měnit nehodlá.

V Dolní sněmovně dnes premiérka slíbila, že i při živelném odchodu z EU by práva osob z členských zemí žijících v Británii zůstala zachována. Mnozí britští politici považují hrozící scénář bez dohody za katastrofu, Mayová ale uvedla, že "pokud budeme muset, nakonec i brexit bez dohody proměníme v úspěch". Průzkumy agentury Opinium ukazují, že tuto variantu by volila přibližně stejná část Britů jako "prodloužení článku 50 a lidové hlasování o dalších krocích".

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 4 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 6 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 6 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 9 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy