Mayová připustila odklad brexitu. Opozice se na ni sesypala v parlamentu

Britská premiérka Theresa Mayová dnes poprvé připustila, že Británie může požádat o odklad březnového termínu pro odchod z Evropské unie. Poslancům v parlamentu ale řekla, že vláda Brusel o jednorázový a krátkodobý odklad požádá jen v případě, že zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit jí vyjednanou dohodu o odchodu z unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli předchozí dohody.

Mayová v Dolní sněmovně promluvila po dopoledním bouřlivém jednání kabinetu, při kterém svůj plán dalšího postupu představila. Dříve premiérka odklad termínu vystoupení země z EU odmítala a k ústupku ji donutila hrozící revolta uvnitř kabinetu. Někteří jeho členové dali najevo, že pokud premiérka nevyloučí možnost vystoupení Británie z unie bez dohody, podpoří ve středu v parlamentu návrh, který by umožnil poslancům hlasovat o alternativním plánu pro brexitový proces.

Ministerská předsedkyně vyjmenovala poslancům tři závazky, které ohledně dalšího postupu kolem brexitu přijala s ohledem na jejich "nelíčené obavy" vyvolané současnou nejistotou a jejími dopady na ekonomiku. Slíbila, že do 12. března předloží parlamentu vyjednanou dohodu s EU k novému hlasování. Pokud pro tuto dohodu nezíská dostatečnou podporu, nechá poslance 13. března hlasovat o tom, zda si přejí, aby Británie vystoupila z EU bez dohody. Pokud takový scénář poslanci odmítnou, nechá je pak 14. března hlasovat o tom, zda podpoří odklad termínu vystoupení země z EU.

Agentura Reuters po vystoupení Mayové s odvoláním na trojici unijních činitelů napsala, že EU by byla připravena odsouhlasit krátký odklad brexitu potřebný pro ratifikaci dohodnutých podmínek v britském parlamentu. Britští a unijní představitelé dnes pokračují v Bruselu v rozhovorech o zárukách, které by mohly rozptýlit obavy některých britských poslanců spojené s důsledky "rozvodové dohody".

Odklad by podle Mayové sice poskytnul vládě více času na vyjednávání případných změn v brexitové dohodě, premiérka však zdůraznila, že varianty, které před poslanci leží, jsou stále stejné. Musí se podle ní rozhodnout, zda má Británie opustit EU s dohodou, bez ní nebo v EU zůstat.

"Chci zcela jednoznačně říci, že sama o prodloužení lhůty stanovené v článku 50 (Lisabonské smlouvy) nestojím. Naším jediným zájmem by mělo být vyjednání dohody a odchod 29. března," řekla premiérka. Zdůraznila také, že pokud by byl nový termín stanoven později, než koncem června, znamenalo by to, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu. "Jaký vzkaz bychom tím vyslali 17 milionům lidí, kteří téměř před třemi lety hlasovali pro odchod z EU?" uvedla premiérka.

Její nový plán pro postupu v Dolní sněmovně do značné míry kopíruje opoziční iniciativu vedenou labouristkou Yvette Cooperovou, která chce ve snaze odvrátit brexit bez dohody vynutit hlasování o svém "alternativním zákonu" stanovujícím okolnosti odchodu z Unie. Plán Cooperové má podporu i v řadách konzervativců a nyní je sporné, zda se poslanci spokojí s přísliby premiérky, nebo budou ve středu požadovat hlasování o svém návrhu.

Lídr opozičních labouristů označil dnes předložený plán šéfky vlády za cynický a bezohledný. Labouristický poslanec Hillary Benn se Mayové zeptal, k čemu případný odklad brexitu využije, nedostal ale odpověď. Stejně tak Mayová neodpověděla na to, zda bude vláda po případném dalším odmítnutí své dohody prosazovat neřízený brexit, nebo odklad vystoupení z EU. Jasná reakce nezazněla ani na otázku, co by následovalo, kdyby se poslanci v polovině března postavili jak proti brexitu bez dohody, tak proti odkladu.

The Prime Minister has finally - and ever so reluctantly - had to concede that there is no majority in the House of Commons for a no deal Brexit, but the question now is what will she use an extension to Article 50 for? There was no answer to that question today.

— Hilary Benn (@hilarybennmp) 26. února 2019

Parlament již jednou dohodu s Bruselem odmítl. Kontroverzní částí je takzvaná irská pojistka, která má zabránit klasickým hraničním kontrolám mezi Irskem a Severním Irskem a kterou část britských poslanců považuje za riziko, že země i po brexitu zůstane připoutána k unijním strukturám. Mayová se nyní snaží s EU dojednat změny, Brusel ale text dohody měnit nehodlá.

V Dolní sněmovně dnes premiérka slíbila, že i při živelném odchodu z EU by práva osob z členských zemí žijících v Británii zůstala zachována. Mnozí britští politici považují hrozící scénář bez dohody za katastrofu, Mayová ale uvedla, že "pokud budeme muset, nakonec i brexit bez dohody proměníme v úspěch". Průzkumy agentury Opinium ukazují, že tuto variantu by volila přibližně stejná část Britů jako "prodloužení článku 50 a lidové hlasování o dalších krocích".

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

před 10 hodinami

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

před 11 hodinami

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

před 14 hodinami

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

včera

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy