Lhala Mayová o brexitu? Z Británie zní závažné obvinění

Britská premiérka Theresa Mayová nebyla upřímná ohledně dohody o brexitu, kterou dojednala s EU, zdůrazňuje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník v něm připomíná, že Mayová mnohokrát opakovala, že jde o jedinou dohodu, která je na stole, zatímco nyní přiznává, že tomu tak není.

Rozhodnout musejí poslanci

Mayová tuto skutečnost přiznala po tlaku poslanců ze své vlastní strany i zástupců EU, poukazuje renomovaný deník. Kritizuje, že kabinet Mayové se rozhádal s evropskými lídry, navíc je terčem posměchu britské veřejnosti.

„Konzervativní poslanci otevřeně říkají, že je čas, aby Mayová odešla,“ pokračuje editorial. Za mimořádnou označuje skutečnost, že vlastní strana premiérky tvrdí, že jiný předseda vlády má větší šanci obnovit důvěru, na které závisí budoucnost vlády i celé země.

Ještě mimořádnější je situace, kdy zastánci brexitu naznačují, že premiér z Labouristické strany by mohl být lepší než stávající konzervativní premiérka, konstatuje britský server. Deklaruje, že strůjcem svého neštěstí je ovšem sama Mayová, která tlačila hranice politického ponížení na neúnosnou mez.

Doslova apoštolský přístup Mayové k brexitu může vysvětlovat fakt, že současná premiérka podporovala setrvání země v EU a nyní musela projevit horlivost konvertity, aby přesvědčila zastánce brexitu, nastiňuje The Guardian. Dodává, že politička ovšem nedokázala pochopit, že premiér musí dokázat přetáhnout ostatní na svou stranu, činit kompromisy a vystupovat jako lídr.

Mayová proti tomu nekomunikovala, neodpovídala na otázku a nečinila rozhodnutí na základě získané zpětné vazby, vysvětluje prestižní server. Podotýká, že v momentě, kdy s takovým hodnocením přicházejí poslanci z její vlastní strany, není problém pouze v politickém kurzu, ale též v neprostupných osobních bariérách.

„Jediná cestou, jak nyní postupovat, je nechat zákonodárce odhalit a projevit názor parlamentu,“ píše respektovaný deník. Britští poslanci podle něj musejí převzít iniciativu a rozhodnout, co se v dolní komoře parlamentu bude odehrávat a v jakém časovém rámci.

V takovém případě zřejmě dojde k sérií hlasování o kompromisních možnostech brexitu, očekává The Guardian. Konstatuje, že čím dříve se většina poslanců přikloní k alternativě vůči opuštění EU bez dohody, tím lépe.

Stále silnější polarizace

Polarizován ovšem není pouze britský parlament, ale celá země a voliči drží zákonodárce v nejistotě, poukazuje prestižní server. Varuje, že nelze podceňovat možné otřesy vyplývající z takové situace, kterou ilustruje i prohlášení ministra financí Philipa Hammond jdoucí proti oficiální vládní politice, podle něhož si možnost vypsání druhého referenda o brexitu zaslouží zvážení.

Skutečnost, že Hammond nebyl za svou poznámku odvolán, ukazuje podle editorialu abnormálnost situace. „Pokud parlament převezme kontrolu nad vývojem, pak otevře cestu k možnému stranickému přeskupení,“ soudí britský deník. Vysvětluje, že dohoda o brexitu, která by prošla parlamentem pouze díky hlasům opozice, by vytvořila novou parlamentní většímu, což je důvod, proč ministr pro brexit Stephen Barclay varuje, že daný scénář by vedl k předčasným volbám.

Nové volby by mohl uvítat lídr opoziční labouristů Jeremy Corbyn, který se domnívá, že země je připravena na nejlevicovějšího premiéra ve své historii, připouští The Guardian. Zdůrazňuje však, že zatímco konzervativci jsou stranou za brexit, kterou vede osoba preferující setrvání v EU, labouristé jsou stranou stoupenců členství v unii, kterou vede někdejší zastánce brexitu.

Pokřik „Kde je Jeremy Corbyn?“, který zněl na sobotní masivní demonstraci proti brexitu by měl lídra labouristů přimět k přemýšlení o další strategii, nabádá renomovaný server. Naznačuje, že volby by patrně nevedly k opětovnému nastolení jednobarevné vlády, přestože britský volební systém nadále vytváří iluzi, že dokáže generovat jasnou parlamentní většinu.

Velké britské strany jsou však vnitřně rozdělené a brexit přináší ještě polarizovanější bipartijní systém a polarizovanější elektorát, když oslabuje tradiční pravo-levé dělení, vysvětluje editorial. Připomíná, že v minulosti byly velké strany v Británii schopné oslovit pravici i levici, když sestavovaly koalice ovládané centristy jednotlivých stran.

Centristé v Konzervativní straně jsou však oslabováni bezhlavou populistickou politikou, a tak Mayová mimo jiné nezpochybnila odchod z EU jako takový, jelikož by se její strana mohla přiklonit k tvrdému brexitu, konstatuje The Guardian. Považuje to za důkaz, že hlavní britské politické strany jsou rozdělené a nedokážou se vypořádat s ničivými následky brexitu, což by mělo znepokojovat všechny Brity.

Související

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.
Princ Andrew

Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

Více souvisejících

Velká Británie Brexit Theresa Mayová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy