Prezident EU důrazně: Pryč s populismem, přistěhovalectví je znakem...

"Populismus a nacionalismus nemohou dát odpovědi na výzvy naší doby," řekl Van Rompuy v projevu předneseném v Berlíně. "Musí se vrátit (hospodářský) růst, musejí vzniknout nová pracovní místa." A toho podle něj nemůže dosáhnout žádná země sama.

Prezident EU kritizoval hesla jako "chudinská turistika" nebo "sociální dumping". I když se musí potírat zneužívání (sociální pomoci), není nakonec podle něj mobilita osob v unii příliš velká, nýbrž naopak příliš malá. O tom prý svědčí miliony volných pracovních míst, která nejsou obsazena navzdory vysoké míře nezaměstnanosti.

Ke kritickým postojům například vůči přistěhovalectví Rumunů a Bulharů Van Rompuy uvedl, že svoboda pohybu osob v Evropě je "znakem civilizace". V souvislosti s ilegálním přistěhovalectvím z mimoevropských zemí ale hájil restriktivní kurz EU. Aby se zabránilo katastrofám jako (říjnové potopení přetíženého plavidla s africkými uprchlíky) u ostrova Lampedusa, je podle něj nezbytné bojovat i proti příčinám v zemích původu a tranzitu běženců.

Češi a EU?

Velkým handicapem je relativně nízká informovanost české společnosti o podrobnějších aspektech činnosti a fungování EU jako celku a jejích jednotlivých institucí. Nízká informovanost o nařízeních, směrnicích a rozhodnutích, která EU produkuje, a která regulují nebo upravují nejrůznější stránky každodenního života, je reflektována v následující statistice.

Zatímco v roce 2003 77 % Čechů toužilo vstoupit do EU, v roce 2012 si 74 % z nich nemyslelo, že EU přijímá rozhodnutí, která jsou v jejich zájmu. Statistika je na první pohled zarážející, jenže při bližším pohledu do historie narazíme na zajímavý fakt, který je samotným kořenem problematického vztahu české veřejnosti k Evropské unii.

Jen o několik měsíců po zásadním referendu, odpovědělo 65 % Čechů, že opatření EU neprospívají jejich potřebám. Od té doby údaj nikdy neklesl pod 59 % a dostal se až k letošním 74 %. Nadšení pro vstup do EU tedy zřejmě bylo především reflexí touhy české společnosti definitivně se zapojit do západních struktur. Prosazování a udržování zásad demokracie a principů solidarity také Češi vnímají jako největší přednost EU. Souhlas s unijním přístupem k těmto hodnotám mírně klesá, nicméně pohybuje se dlouhodobě okolo 70 %, respektive 60 %.

Názorová protichůdnost v době vstupu do EU, je zřejmá na první pohled. Spolu se zájmem o udržování demokratických principů v Unii je viditelné, že Češi vnímali vstup především jako poslední krok v cestě na Západ. Protože připojení k základnímu pilíři evropské demokratické struktury znamenalo cíl samo o sobě, své působení v jeho rámci Češi mnohdy vnímají kriticky, napsal server euractiv.cz.