Ukrajina míří do EU: Část asociační dohody byla podepsána

Podpis částí dokumentu týkajících se politického dialogu, spolupráce v obranné a bezpečnostní politice či podpory při reformách je výrazem unijního zájmu spolupracovat s nynější přechodnou vládou v Kyjevě, neuznávanou Moskvou. "Symbolizuje význam, který obě strany přikládají těmto vztahům, a uznává touhu ukrajinského lidu žít v zemi, které vládnou hodnoty, demokracie a vláda práva," konstatoval Van Rompuy.

Jaceňuk spolu s Van Rompuyem, předsedou Evropské komise Josém Barrosem a šéfy států a vlád evropské osmadvacítky, mezi nimiž byl i český premiér Bohuslav Sobotka, stvrdili preambuli, první, druhou a sedmou hlavu smlouvy a také závěrečný protokol, odsouhlasený v pondělí ministry zahraničí EU.

Dohoda byla podepsána jako celek, ale prozatím budou platit pouze její politické části, kde se mluví třeba o respektu k lidským právům, demokracii, o společném boji proti terorismu, informuje Rozhlas.cz.

Klíčová obchodní část dohody zatím platit nezačne, stane se tak zřejmě až po ukrajinských parlamentních volbách. Zahrnuje vzájemné zrušení cel mezi zeměmi Evropské unie a Ukrajinou. Neznamená to však, že by Ukrajina obchodní výhody nemohla dostat, právě naopak.

Evropská komise totiž navrhla, aby Evropská unie sama jednostranně zrušila cla na ukrajinské výrobky dovážené do zemí Evropské unie, a přitom nebude muset zrušit svá cla na evropské výrobky. „Jsou jasnými důkazy toho, že Evropská unie je plně zavázaná Ukrajinu podporovat," vysvětluje velvyslanec při unii Martin Povejšil.

Tento částečný podpis je pro Ukrajinu dokonce výhodnější, než kdyby platila celá dohoda. Brusel odhaduje, že Ukrajina na tom může vydělat 500 milionů eur ročně, tedy víc než 13 miliard korun.

Celý komplex dohod by měl být podle představ unijních diplomatů podepsán nejspíš někdy po 25. květnu, kdy se mají na Ukrajině konat prezidentské volby. Poté budou muset smlouvy projít také ratifikačním procesem v unijních státech.

Podpisu se tak dnes dočkala část textu, který loni v listopadu odmítl podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Následné demonstrace proti jeho rozhodnutí odstartovaly na Ukrajině krizi, která zatím skončila Západem neuznaným připojením ukrajinského poloostrova Krym k Ruské federaci.