Varšava - Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski tvrdí, že za tajně pořízenými nahrávkami, na nichž hovoří on a další vysoce postavení činitelé, stojí organizovaný zločin. Podle agentury PAP ministr připustil, že zatím neví, kdo konkrétně, ale doufá v potrestání údajných pachatelů. Kompromitující záznamy, které zveřejnil polský časopis Wprost, otřásají důvěrou ve vládu Donalda Tuska. Premiér dnes tajné nahrávky označil za "plánovanou akci".
"Vláda se stala terčem útoku organizované zločinecké skupiny. Ještě nevíme, kdo za tím je, ale vyšetřuje se to," citovala Sikorského agentura PAP.
Wprost nejdřív minulý týden zveřejnil tajně pořízené nahrávky z rozhovoru, při němž guvernér Marek Belka loni v létě ministru vnitra Bartolomieji Sienkiewiczovi sliboval pomoc vládě při financování deficitu.
V neděli pak časopis otiskl také přepis výňatků z jiné loňské konverzace Sikorského s tehdejším ministrem financí Jackem Rostowským, v níž šéf diplomacie ostře kritizuje polsko-americké vztahy. "Víš přece, že polsko-americké vztahy za moc nestojí", říká údajně Sikorski, "a dokonce jsou škodlivé, protože vytváří falešný pocit bezpečí".
Sikorski podle agentury AP nepopřel, že zveřejněné poznámky řekl. Pro svá tvrzení, že je za nimi organizovaný zločin, ale nepředložil žádné důkazy.
Tusk dnes podle agentury Reuters řekl, že tajné nahrávání vedoucích činitelů a podnikatelů je pokusem o destabilizaci země. Tusk rovněž prohlásil, že si nenechá ilegálními odposlechy vnutit změny ve svém kabinetu.
Podle premiéra vše ukazuje na to, že odposlechy jsou "plánovanou akcí", která nemá poškodit pověst vládní strany, ale ochromit stát v kritické situaci, která nyní panuje v Evropě a na Ukrajině.Sikorského podle agentury APA vyzval k odstoupení poradce polského prezidenta Bronislawa Komorowského Tomasz Nalencz.
Dosud nebylo potvrzeno, zda je nahrávka Sikorského autentická a Wprost nesdělil, jak se k ní dostal. Velvyslanec USA v Polsku Stephen Mull podle PAP odmítl komentovat obsah údajné soukromé konverzace.
Rostoucí význam Polska si uvědomují Spojené státy
Polsku strategii budování silné armády nařizuje (umožňuje) ústavní klauzule, která vládu zavazuje investovat minimálně 1,95 % domácího HDP do obrany. Ačkoliv všechny členské státy NATO mají dle stanov Aliance stejnou povinnost, vedle Spojených států, Velké Británie, Turecka a Řecka, je Polsko jedinou členskou zemí z osmadvacítky, která povinnost dodržuje. Alokace zdrojů polské vlády na obranu má navíc dlouhodobě rostoucí trend. Podobný přístup je přitom ve střední a východní Evropě ojedinělý a demonstruje rostoucí polské zahraničněpolitické ambice, které sahají daleko za hranice regionu, uvedl ceskyrozhled.cz.
Obamova administrativa potřebuje minimalizovat dopady strategického přeorientování své zahraniční politiky do Asie. Polsko již vlastní americké stíhací letouny F-16, ve městě Lask je nastálo usídlen rotující oddíl amerického letectva a USA by rády vztahy s Polskem ještě prohloubily.
Reputace Polska ve vojenské oblasti přitom roste nejen v Evropě. Každoroční Mezinárodní veletrh vojenského průmyslu V Kielce na jihovýchodě Polska, je přehlídkou polských zbrojovek. Jejich význam je vidět na rostoucím objemu exportu polské vojenské techniky. Vedle severní Ameriky a EU se stále významnějším zákazníkem stávají východoasijské státy. Státní zbrojovka Bumar například v lednu 2012 uzavřela kontrakt s indickou vládou na dodání dvou set obrněných vozidel WZT-3 v hodnotě 1 miliardy zlotých. Do Malajsie firma prodala tanky PT-91 a protivzdušný obranný systém s krátkým doletem KOBRA, Indonésie od polské Bumar zakoupila několik raket Grom a ve výčtu bychom mohli pokračovat.
Polsku samozřejmě ke statutu regionální velmoci zatím mnohé chybí. Ekonomický, politický, ani kulturní vliv nedosahuje polského potenciálu a polských ambic. Cílevědomá zahraniční politika, stavící na silné armádě a těsné spolupráci s klíčovými evropskými státy, Německem a Francií, ovšem přináší důležité úspěchy. Polsko již je respektovanou středoevropskou zemí, a budou-li mu okolnosti přát, svých ambic může, poprvé ve své historii, v střednědobém horizontu dosáhnout.
Související
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák