Německo, Francie, Itálie a Malta ve společném prohlášení oznámily, že se domluvily na dočasném řešení pro přerozdělení migrantů v nouzi, kteří byli zachráněni na moři. Maltský ministr vnitra Michael Farrugia uvedl, že dokument je výsledkem jednání s několika ministry států Evropské unie a doplnil, že v říjnu budou s obsahem závěrů schůzky seznámeni ministři vnitra dalších členských zemí EU. Napsala o tom agentura DPA.
Migranti zachránění ve Středozemním moři civilními plavidly zůstávali na lodích i několik týdnů poté, co jim Malta a Itálie uzavřely své přístavy. Oba státy se obávaly, že migranti v zemi zůstanou a požadovaly po dalších státech EU, aby část z nich přijaly. Každý případ se však řešil individuálně. Od července 2018 se Německo takto rozhodlo přijmout 565 těchto migrantů, dosud do spolkové republiky ale podle agentury DPA dorazilo pouze 225 z nich.
Námořní zákon uvádí, že lidé v nouzi musí být zachráněni a převezeni na bezpečné místo - do přístavu či na jinou loď. Podle jiného ustanovení musí být vplutí do přístavu povoleno, pokud jsou životy lidí ohroženy.
Dnešní dohoda je výsledkem setkání ministrů vnitra Německa, Francie, Itálie a Malty. Zastoupeny byly také Finsko, které v současné době předsedá EU, a Evropská komise.
Německý ministr vnitra Horst Seehofer nedávno prohlásil, že Německo může dočasně přijmout čtvrtinu zachráněných migrantů. Podle něj dnešní dohoda uvádí, že její signatáři v budoucnu vyloděné migranty do čtyři týdnů přijmou, pokud tito běženci nebudou představovat bezpečnostní riziko. Právo na azyl se bude zkoumat až v hostující zemi, což požadovaly Malta a Itálie. Lodě se zachráněnými migranty budou plout do maltských a italských přístavů, uvedl Seehofer s tím, že pokud budou oba státy přetíženy, může své přístavy migrantům otevřít Francie. Dohoda by podle německého ministra vnitra měla platit šest měsíců, každý signatář od ní ale může kdykoliv odstoupit. Zároveň nemá dohoda sloužit jako motivace pro příchod migrantů z Afriky do Evropy.
Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner dohodu označil za "vyváženou", italská ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová řekla "jsme na dobré cestě", zatímco maltský ministr vnitra Farrugia prohlásil, že se dnešní den zapíše do dějin. "Nyní záleží na podpoře ostatních států," doplnil. Podobně se vyjádřil také eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. "Spoléhám na další státy, že se připojí, až o tom budeme diskutovat 8. října," uvedl s odkazem na říjnové zasedání ministrů vnitra a spravedlnosti členských zemí EU. Podle Seehofera se 8. řijna bude řešit, kolik migrantů jednotlivé státy přijmou. Německý ministr vnitra zároveň doplnil, že doufá, že se připojí 12 až 14 dalších států.
Právě neochota zvláště postkomunistickcých zemí střední a východní Evropy včetně Česka přebírat uprchlíky od jižních hranic EU vedla během vrcholící migrační krize k neshodám s Německem a dalšími státy zapojenými do přerozdělování. Systém povinných kvót se kvůli tomu neosvědčil a unie hledá jiné řešení.
Středoevropské státy se k navrhovanému systému zatím nevyjadřují i kvůli nedostatku informací. Podle informací ČTK by měli unijní diplomaté dostat podrobnosti na stůl ve středu.
Znalci poměrů vykládají snahu Německa a Francie jako vstřícný krok směrem k nové italské vládě, která je na rozdíl od nedávno padlého kabinetu s účastí protiimigrační strany Liga k imigraci vstřícnější. Berlín a Paříž se podle nich snaží odlehčit Římu a sebrat argumenty exministru vnitra a šéfovi Ligy Matteovi Salvinimu, který byl iniciátorem nekompromisního odmítání lodí s migranty.
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek k současné iniciativě poznamenal, že je zapotřebí systémové řešení. "Řešení pro uprchlíky zachráněné na moři zdaleka nestačí, více mrtvých migrantů než ve Středozemním moři je například na Sahaře. Musíme na úrovni států EU dospět ke komplexní reformě azylových pravidel, respektive migrační politiky EU. Ukončit podporu diktátorů - strážců hranic v Africe, zlepšit návratovou politiku, investice do afrických zemí, otevřít legální cesty pro uprchlíky s nárokem na azyl nebo sloučení rodiny, a hlavně dohodnout se na jednotném systému posuzování žádostí o azyl," uvedl.
Související

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
uprchlíci , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera

Britové oslavili narozeniny budoucího krále. Na trůnu ho přivítají až za mnoho let
včera

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?
Aktualizováno včera

Zemřel legendární Ozzy Osbourne
včera

Na Českokrumlovsku řádily falešné lékařky. Hrozí jim až pět let ve vězení
včera

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník
včera

Metro opět začne stavět na Staroměstské. Má to ale háček
včera

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
včera

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje
včera

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci
včera

V Motole s meningokokem leží nezletilý student. Merxbauerová pro EZ řekla, na co si dávat pozor
včera

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady
včera

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování
včera

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování
včera

USA opouští UNESCO, oznámil Trump
včera

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat
včera

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem
včera

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi
včera

Trump je zaskočen izraelskými útoky v Gaze a Sýrii, v Bílém domě sílí odpor k Netanjahuovi
včera

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí
včera
Nejtragičtější letecké neštěstí v historii Bangladéše: Letadlo se zřítilo na školu, desítky mrtvých
Tragédie otřásla v pondělí bangladéšským hlavním městem, když se vojenský stíhací letoun zřítil přímo na školní areál v severní části Dháky. Podle oficiálních údajů přišlo o život nejméně 27 lidí, z toho 25 dětí. Dalších 171 osob utrpělo zranění, většinou školáci, kteří byli převezeni do několika nemocnic v metropoli.
Zdroj: Libor Novák