EU promeškala historickou příležitost, obává se ekonom. Naznačil, co bude dál

Vlastní, ne společnou cestou

Tato historická příležitost byla promeškána, deklaruje ekonom. Politici podle něj ve skutečnosti pouze souhlasili s tím, že budou dál pokračovat v nastoleném kurzu a podpořili plán na otevření ekonomiky, ačkoliv každá země již rozhodla o vlastním, nekoordinovaném postupu.

V některých zemích, například v Německu, nejsou rozvolňovací opatření příkazem spolkové vlády a výzvou je již koordinace postupu mezi spolkovými zeměmi, což koordinaci s dalšími státy komplikuje, přiznává odborník. Podotýká, že existuje také velký rozdíl v míře postižení jednotlivých zemí, jejich schopnosti zajistit si zdravotnický materiál a rozsahu testování na covid-19 - Francie provádí 150 tisíc testů týdně, zatímco Německo 700 tisíc -, a tak každá země kráčí vlastní cestou.

"Tento nedostatek koordinace přináší riziko druhé vlny nákazy, jak bude virus cestovat ze země do země," obává se Vallée. Připomíná, že evropští politici také odsouhlasili plán na ekonomické zotavení, který není ucelený a vyvážený a pouze zasívá zrno zásadních rozporů mezi členskými státy EU.

Plán rozvolňuje většinu omezení státních zásahů do ekonomiky a umožňuje vládám podporovat soukromý sektor dle libosti, nastiňuje ekonom. To je podle něj za současných okolností nezbytné, ale takový přístup si mohou dovolit pouze země s nejlepší rozpočtovou situací.

V těchto státech vládní injekce, půjčky - poskytované za lepších podmínek než na trhu - a garance umožní soukromému sektoru čelit dopadům koronavirové krize, ale zásadně a trvale oslabí rovnost podmínek na jednotném evropském trhu, obává se expert. Dodává, že schopnost jednotlivých států podpořit ekonomické oživení bude silně ovlivněna mírou jejich zadlužení, tudíž se možnosti podpory domácností a zaměstnanosti budou v jednotlivých zemích lišit, což trvale poškodí ty nejslabší, například Itálii a Španělsko, kteří si nebudou moci dovolit stejná podpůrná opatření jako Francie a Německo.

Na summitu byly podpořeny nástroje navržené ministry financí, které spoléhají pouze na myšlenku, že podpora bude mít podobu půjček od EU těm členským zemím, kteří přijdou o přístup na finanční trhy, případně se jejich pozice na těchto trzích zhorší, vysvětluje Vallée. "To sice momentálně snižuje náklady na půjčky, ale nemění dlouhodobě neudržitelné dluhové břemeno, které tato krize vytvoří," podotýká v zápětí.

Klíčové otázky k zodpovězení

Podle analytika tak hrozí, že při absenci skutečně multilaterálního přístupu, kdy evropské státy sdílejí náklady krize a nenechávají ostatní země utrácet a půjčovat si za sebe, stejně jako absenci skutečné monetizace, kdy Evropská centrální banka financuje tyto dluhy vydáváním peněz, stráví některé evropské státy následující generaci v úsporách, ekonomické depresi a pokusech splatit své dluhy, nebo budou usilovat o jejich restrukturalizaci, což je společensky a politicky ničivé.

"To je důvod proč myšlenka využití půjček od EU, jmenovitě z Evropského stabilizačního mechanismu vytvořeného během krize eurozóny k půjčkám a disciplinaci zemí platících eurem, vyvolává zuřivou reakci, především v Itálii," vysvětluje odborník. Dodává, že za mnohdy hysterickou politickou debatou posledních týdnů se nachází soubor zásadních otázek.

Ty podle ekonoma zní, zda jsou evropské země skutečně připravené sdílet náklady koronavirové krize a politicky jej zaštítit, nebo tuto záštitu v tichosti poskytne Evropská centrální banka, která nakoupí dluhopisy jednotlivých zemí bez explicitní politické dohody o takovém opatření.  

Klíčové odpovědi na tyto otázky budou vycházet z toho, zda jsou členské státy EU připraveny zavést společné daně, dluhopisy a rozpočty, domnívá se Vallée. Soudí, že více než na objemu prostředků záleží na principu a bude třeba ukázat vůli ke společné evropské fiskální reakci, což bude výzvou, protože taková dohoda by přepsala principy, na kterých dosud stála jednotná evropská měna.  

Německo dosud umožňuje pouze takovou solidaritu, při které je zachován striktní dohled nad politikou příjemců pomoci, ale taková podoba integračního procesu je pro Evropu politicky i ekonomicky ničivá, jelikož vede k ekonomickému pokulhávání a vyvolává politickou pachuť, konstatuje expert. Míní, že eurozóna se musí posunout ke skutečnému fiskálnímu federalismu pod demokratickou kontrolou evropského parlamentu, který získá pravomoc rozhodovat o daních, půjčkách a výdajích, která jde nad rámec aktuálního schvalování rozpočtu EU.

"Bez toho bude EU pokračovat o berlích, za umělé výživy lékařsky aplikované centrální bankou, která bude nucena poskytovat životní energii politickému projektu, který přišel o svou duši," píše Vallée.