Merkelová pomohla extremistům? Experti vystoupili s překvapivým názorem

Dárek pro krajní pravici

Humanitární přístup k uprchlické krizi odlišil Merkelovou od zbytku evropských elit, tvrdí výzkumníci. Podotýkají, že pro krajní pravici se ale vítavá reakce Merkelové stala symbolem všeho, co je podle ní na Evropě špatné.

Rozohnili se ale také umírnění ve vládách evropských zemí, kteří často princip prosazovaný Merkelovou odmítali a hájili spíše "zabezpečení" hranic EU, uvádějí Molkenbur a Cooper. Doplňují, že jiní kancléřčin krok hodnotili jako dobře míněné, ale neuvážené gesto, dárek krajní pravici.  

"Navenek to nyní může vypadat tak, že ti, kteří varovali, že krajní pravice bude těžit z otevřenosti Merkelové, měli pravdu," pokračují odborníci. Poukazují, že strana Alternativa pro Německo (AfD) získává značnou voličskou podporu, což je v německé poválečné historii bezprecedentní fenomén.

AfD vznikla v roce 2013 jako konzervativní euroskeptická strana odmítající euro, ale neustále se posouvá k fašistické pravici, tvrdí Cooper s Molkenburem. Konstatují, že plamená rétorika, která byla v německé demokratické politice výjimečná, se stává normou a Alexander Gauland po volbách v roce 2017 hovořil o "lovu" na Merkelovou a plánu "vzít si zpět zemi a národ".

Události z posledního týdne potvrzují, že v bývalém Východním Německu je AfD dominantní silou a ve volbách ve spolkových zemích Sasko a Braniborsko 1. září dosáhla svého nejlepšího výsledku, když skončila druhá, nastiňují experti. Připomínají, že v Braniborsku nezvítězila jen kvůli tomu, že sociální demokraté zaznamenali lepší výsledek, než se očekávalo.

AfD se chytře drží sloganu "My jsme národ", které provolávali demonstranti v roce 1989 při svržení berlínské zdi, poukazují Molkenbur a Cooper. Vysvětlují, že strana změnila toto vyjádření demokratického odporu v prapor odmítání multikulturalismu a v kampani před zemskými volbami dokonce srovnávala současné Německo s komunistickou NDR a nabádala lidi ke svržení "prohnilého" systému.

"Bylo by však příliš zjednodušené přičítat vzestup AfD relativně liberální německé odpovědi na migrační krizi," pokračují odborníci. Domnívají se, že takový pohled přejímá množství zdůvodnění krajní pravice, proč se k ní lidé uchylují.

Základ nové, spravedlivější Evropy

Cooper a Molkenbur soudí, že důvody podpory AfD se v různých regionech Německa velmi liší a nezávisí na míře nezaměstnanosti či počtu přistěhovalců v oblasti. Spolkové země a regiony s vysokou mírou přistěhovalců totiž nejsou baštou AfD, poukazují experti. Doplňují, že ostatní voličské skupiny v Německu AfD silně odmítají a všechny velké strany kategoricky odmítají vytvořit s ní koalici.  

V tomto směru vzestup AfD brzdí především západoněmečtí voliči, kteří strana získává průměrně poloviční počet hlasů než v bývalé NDR, vysvětlují Molkenbur a Cooper. Připouštějí, že migrace je klíčový faktor podpory AfD, ale domnívají se, že se projevuje jinak, než politici předpokládají.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Voliči AfD se soustředí v regionech, které po sjednocení Německa zažívaly velký odliv obyvatel na západ, především mladých lidí, tudíž tam zůstala starší populace spolu s ní ekonomická stagnace, konstatují odborníci. Deklarují, že tato města v "zapomenutém Německu" jsou živnou půdou pro AfD.

"Vzestup AfD by měl hluboce znepokojovat všechny Evropany," píšou Cooper s Molkenburem. Připomínají, že téměř třetina strany se nyní identifikuje s extrémně pravicovou platformou Křídlo, jejíž představitelé zlehčují zvěrstva nacistické éry a tvrdí, že "cizí narušitelé" početně převyšují etnické Němce, přičemž síla AfD spočívá právě ve schopnosti spojit tyto extremisty s konzervativnějšími neoliberály ve svých řadách, v jedné křehké, ale stabilní německé pravicové straně.   

Chybná interpretace důvodů vzestupu AfD s sebou nese značná rizika, obávají se experti. Připomínají, že ztrátu milionu voličů reagovali kancléřčini křesťanští demokraté posunem doprava v otázkách migrace, sociálních dávek, usnadnění detence a deportací a kriminalizace promigračních a lidskoprávních aktivistů, přičemž Merkelová tento posun posvětila, když v září 2016 oznámila, že heslo "zvládneme to" již nebude používat.

Zemské volby z minulého týdne ukázaly, že daný přístup není úspěšný a výchozím bodem pro jeho přehodnocení by mělo být pochopení, že rozdíly mezi německými regiony jsou nepřijatelně velké a přispívají k vzestupu krajní pravice, nabádají Cooper a Molkenbur. Doporučují, aby jádrem nové politiky, která bude řešit kořeny popularity AfD, bylo zvýšení investic na východě země s cílem posílit tamní zaměstnanost a hospodářský růst.

Eurozóna, která reguluje fiskální investice a měnovou politiku, činí z otázky celoevropský problém a reforma EU není pouhou luxusní možností při budování silné protiextremistické strategie, konstatují experti. Domnívají se, že jde o naprostý základ, na kterém lze budovat lepší, sociálně spravedlivější Evropu.