Rozpory ohledně budoucího rozpočtu Evropské unie jsou zatím příliš hluboké a k řešení se státy posunuly jen o centimetry. Páteční krach summitu, kde se o finančním rámci jednalo, se dal proto předpokládat. Ve sporu o celkovou výši rozpočtu jde ale o mnohem více než jen o peníze, napsala v komentářích německá a rakouská média.
Jednou z klíčových záležitostí je podle nich to, aby se podařilo prosadit zásadu, podle níž nebudou moci dostávat dotace ty země, které budou porušovat pravidla právního státu.
"Ve sporu mezi spořivými plátci a ruku natahujícími příjemci nejde jen o peníze, má hlubší kořeny," konstatuje ve svém komentáři německá stanice Deutsche Welle. Poukazuje přitom hlavně na to, že problémem není celková částka, ale struktura rozpočtu a také to, že některé státy neberou vážně princip solidarity a sdílených hodnot.
"Proč by měly (tyto státy) dostávat stejné solidární platby jako země, které princip vlády práva dodržují? Nový rozpočet je potřeba využít k tomu, aby ukáznil Maďarsko a Polsko. Tuhle šanci ale šéfové států a vlád nevyužili."
Podobně to vidí i komentátor Süddeutsche Zeitung Matthias Kolb, který svému textu dal titulek "Kdo chce peníze, musí dodržovat pravidla". Podle něj by EU měla využít rozpočet jako motivační faktor. Když bude hrozit, že stát přijde kvůli svým kontroverzním krokům o miliardy, budou se vlády chovat uváženěji, jelikož budou muset voliče upozornit na to, že některá rozhodnutí mohou mít velice nepříjemné důsledky.
Média upozorňují i na to, že summit poprvé v celé nahotě ukázal rozložení sil po odchodu Británie. Podle listu Der Tagesspiegel bylo předem jasné, že při jednání se bude hledat kvadratura kruhu, protože unie potřebuje více peněz na boj se změnami klimatu či zajištění hranic kvůli migraci a zároveň nechce příliš krátit tradiční rozpočtové položky, jako je podpora zemědělců či méně rozvinutých regionů.
"Summit drasticky ukázal, že brexit má kruté důsledky i pro země, které v EU zůstávají. V kase chybí zhruba 75 miliard eur," napsal komentátor Albrecht Meier.
Ačkoli Evropská komise tvrdí, že dělit země EU na ty, které jsou co se týče společného rozpočtu čistými plátci a čistými příjemci, je překonaný pohled, summit je dokladem toho, že právě rozpory mezi těmito dvěma skupinami jsou kamenem úrazu. Krach summitu však souvisí rovněž s tím, že podle nepsaných pravidel se k dohodě o rozpočtu nikdy nesmí dojít hned napoprvé, protože politici se nejdříve musejí v Bruselu a zejména před svými domácími voliči prezentovat jako tvrdí vyjednavači, konstatuje Der Tagesspiegel.
S novým rozložením sil v pobrexitové EU neúspěch summitu spojuje i rakouský list Der Standard. "Summit o rozpočtu se dal považovat za první test, jak to vypadá s jednotou, solidaritou a funkčností nově zmenšené EU. První zjištění zní: nevalně," napsal.
Související

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
EU (Evropská unie) , Německo , rozpočet , Deutsche Welle , Süddeutsche Zeitung
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
před 20 minutami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
před 23 minutami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
před 33 minutami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera
před 50 minutami

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
před 1 hodinou

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 1 hodinou

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 2 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 3 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera
Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.
Zdroj: Libor Novák