Pohled EU na druhou světovou válku? Jourová odmítá překrucování historie

"Evropská komise plně odmítá jakákoli falešná tvrzení, která se pokouší překrucovat historii druhé světové války nebo vykreslovat oběti, jakou bylo Polsko, jako pachatele," uvedla ve jménu komise Jourová. Unijní exekutiva vedená Ursulou von der Leyenovou podle české eurokomisařky nebude tolerovat útoky na Polsko a jeho obyvatele. "Jak se praví v nyní slavném citátu: každý má právo na svůj názor, ale ne na svá vlastní fakta," zdůraznila Jourová.

Bod nazvaný "Překrucování evropské historie a připomínka 2. světové války" se na program plenárního zasedání ve Štrasburku dostal po ostrých výrocích ruského prezidenta Vladimira Putina, který reagoval na zářijové usnesení europarlamentu. Podle usnesení druhá světová válka vypukla v důsledku uzavření paktu o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem z roku 1939.

Putin v prosinci uvedl, že k uzavření paktu Moskvu donutily předchozí kroky západních zemí, například mnichovská dohoda z roku 1938. V té Francie, Británie a Itálie souhlasily s postoupením československého pohraničí obývaného tehdy převážně německy hovořícím obyvatelstvem nacistickému Německu. Putin zároveň připomněl, že Polsko se po mnichovské dohodě podílelo na dělení Československa, když obsadilo Těšínsko a část Oravy a Spiše.

Jourová dnes uvedla, že dohoda známá také jako pakt Ribbentrop-Molotov "vydláždila cestu k druhé světové válce". Spojenectví nacistů a komunistů podle ní umožnilo útok na Polsko ze západu i východu. "Tyto události stály na počátku druhé světové války," zdůraznila česká eurokomisařka a připomněla, že i okupace pobaltských zemí a Besarábie by byla bez "této dohody jen těžko představitelná".

Evropa podle Jourové nesmí zapomenout, jakou roli sehráli sovětští vojáci poté, co se Josif Stalin a Adolf Hitler stali nepřáteli, ani na "obrovské oběti národů Sovětského svazu". Připomněla také, že to byli právě Sověti, kteří před 75 lety osvobodili vyhlazovací tábor v Osvětimi.

Ke kritice ruských výroků se připojila řada poslanců včetně předsedy nejsilnější parlamentní frakce - Evropské lidové strany - Němce Manfreda Webera. Podle něj je jasné, že válku začalo Německo a že obyvatelé Sovětského svazu za války ohromně trpěli. Pakt o neútočení z 23. srpna 1939 podle něj ale byl "dohodou mezi dvěma ďábly" a "zločinem proti míru, svobodě a demokracii". I další europoslanci výroky ruského prezidenta kritizovali, například polská poslankyně Anna Fotygaová řekla, že Putin používá "přesně stejné metody, jaké používaly obě strany paktu Hitlera se Stalinem".

Jiného názoru než poslanci kritizující Putina byla v debatě například česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Podle ní Evropa vpředvečer druhé světové války selhala, když přihlížela porušování dohod, nepomohla v letech 1936-39 antifašistům ve španělské občanské válce a "prodala nacistům Československo". "Trestem za tyto selhání byly například Osvětim, Dachau, Terezín, Lidice," dodala s odkazem na nacistické koncentrační tábory a vyhlazenou českou obec. Podle Konečné je v poslední době "módní zaměňovat příčiny za následky". "Nevezme se na této módní vlně a nepřepisujme podle toho historii. Zločinec musí zůstat zločincem a osvoboditel osvoboditelem," vyzvala komunistická europoslankyně.