Výběr informací o snižování maximální povolené rychlosti v evropských velkoměstech (v Paříži začne 30. srpna platit prakticky po celém městě maximální rychlost 30 kilometrů v hodině):
- Bezpečnost silničního provozu ve městech je v souvislosti s nárůstem kapacity dopravy i zvyšující se zalidněností jedním z hojně diskutovaných témat posledních desetiletí. Nejvíce postiženi nehodami ve městech jsou takzvaní zranitelní účastníci silničního provozu, tedy chodci, cyklisté a motocyklisté. Podle některých studií na ně připadá až 70 procent úmrtí ze všech smrtelných nehod, které se staly v městských oblastech. Současným trendem v evropských městech je proto snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h, což například dlouhodobě prosazuje Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) v oblastech se zvýšeným pohybem chodců.
- Snížení maximální rychlosti z 50 km/h na 30 km/h poměrně výrazně přispívá k poklesu počtu nehod s těžkým zraněním či usmrcením, navíc lze při nižší rychlosti s velkou pravděpodobností kolizní situaci zcela odvrátit. Například podle zprávy Centra dopravního výzkumu (CDV) dokáže řidič při rychlosti 30 km/h zastavit o 14 metrů dřív než při 50 km/h.
- O snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h ve městech již několik let usiluje také například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Studie OECD uvádějí, že při takto snížené povolené rychlosti je možné předpokládat pokles počtu nehod s těžkým zraněním zhruba o 70 procent a počet smrtelných nehod až o 90 procent. Důkazem mohou být poznatky z finských Helsinek a norského Osla, kde po zavedení maximální "třicítky" nezaznamenali v celém roce 2019 žádnou smrtelnou nehodu chodce či cyklisty. Bezpečnost provozu ve městech chce OECD zlepšit také četnějším výskytem úsekových měření.
- K důvodům většího omezení rychlosti ve městech patří také snaha o snížení emisí i hluku. Podle odborníků je však míra ekologického dopadu třicetikilometrové rychlosti sporná, neboť moderní vozy produkují méně škodlivin při rychlostech až kolem 50-60 km/h. Řešením je spíše plynulejší provoz a větší rozšíření vozidel s alternativním pohonem, tedy elektromobilů a hybridů. Některá německá města zavedla z tohoto důvodu před nedávnem zákaz vjezdu starších dieselových vozů do oblastí, které nesplňovaly limit 40 mikrogramů oxidu dusičitého (NO2) na metr krychlový v ročním průměru. Týká se to například Berlína, Hamburku či Stuttgartu.
- Povolená "padesátka" v obci platí ve většině evropských zemí, výjimkou je například Albánie, kde je povolená rychlost pouze 40 km/h, či Bělorusko, kde se může jezdit 60 km/h. V České republice je maximální povolená rychlost 50 km/h v obcích platná od roku 1997, kdy byla snížena z 60 km/h.
- K plošnému snížení rychlosti na 30 km/h ve městech přistoupilo od letošního května Španělsko, podle úřadů se úprava týká zhruba 60 až 70 procent městských ulic a silnic v zemi. "Třicítka" zde platí například na všech městských komunikacích s jedním pruhem v každém směru. Od letošního ledna se povolenou maximální "třicítkou" může jezdit ve většině ulic belgického hlavního města Bruselu, v sousedním Nizozemsku platí v řadě měst tato maximální rychlost již několik let a v platnost by v zemi mělo rovněž vstoupit plošné snížení rychlosti na tento limit. Prakticky po celé Paříži se bude od 30. srpna smět jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Současná "padesátka" zůstane jen na okružních bulvárech, na silnicích v Buloňském lesíku a na několika ulicích kolem Champs-Élysées.
- V současné době také v ČR přibývá ve městech zón s maximální povolenou třicetikilometrovou rychlostí, zavádění těchto zón je podporováno i Národní strategií bezpečnosti silničního provozu. Podle vedoucího Besipu Tomáše Neřolda jsou zóny s "třicítkou" v kompetenci měst, které by si měly jejich účinnost lokálně vyhodnotit. Toto omezení rychlosti se většinou týká center a historických částí měst, maximálně "třicítkou" už se jezdí například v některých pražských čtvrtích (Praha 5, 7 či 8), v částech Brna, Olomouce, Slavkově u Brna, v Opavě či Chebu.
- V loňském roce byla v rámci konference o bezpečnosti silničního provozu ve Stockholmu schválena tzv. Stockholmská dohoda, kterou podepsalo na 140 zemí, jež se zavázaly přijmout opatření, která do roku 2030 povedou ke snížení počtu vážných nehod ve městech. Jedním z bodů dohody je také zavedení rychlostního limitu 30 km/h v oblastech se zvýšeným výskytem chodců.
Související
Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák