Snížení maximální rychlosti na 30 km/h je současným trendem evropských měst

Výběr informací o snižování maximální povolené rychlosti v evropských velkoměstech (v Paříži začne 30. srpna platit prakticky po celém městě maximální rychlost 30 kilometrů v hodině):

- Bezpečnost silničního provozu ve městech je v souvislosti s nárůstem kapacity dopravy i zvyšující se zalidněností jedním z hojně diskutovaných témat posledních desetiletí. Nejvíce postiženi nehodami ve městech jsou takzvaní zranitelní účastníci silničního provozu, tedy chodci, cyklisté a motocyklisté. Podle některých studií na ně připadá až 70 procent úmrtí ze všech smrtelných nehod, které se staly v městských oblastech. Současným trendem v evropských městech je proto snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h, což například dlouhodobě prosazuje Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) v oblastech se zvýšeným pohybem chodců.

- Snížení maximální rychlosti z 50 km/h na 30 km/h poměrně výrazně přispívá k poklesu počtu nehod s těžkým zraněním či usmrcením, navíc lze při nižší rychlosti s velkou pravděpodobností kolizní situaci zcela odvrátit. Například podle zprávy Centra dopravního výzkumu (CDV) dokáže řidič při rychlosti 30 km/h zastavit o 14 metrů dřív než při 50 km/h.

- O snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h ve městech již několik let usiluje také například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Studie OECD uvádějí, že při takto snížené povolené rychlosti je možné předpokládat pokles počtu nehod s těžkým zraněním zhruba o 70 procent a počet smrtelných nehod až o 90 procent. Důkazem mohou být poznatky z finských Helsinek a norského Osla, kde po zavedení maximální "třicítky" nezaznamenali v celém roce 2019 žádnou smrtelnou nehodu chodce či cyklisty. Bezpečnost provozu ve městech chce OECD zlepšit také četnějším výskytem úsekových měření.

- K důvodům většího omezení rychlosti ve městech patří také snaha o snížení emisí i hluku. Podle odborníků je však míra ekologického dopadu třicetikilometrové rychlosti sporná, neboť moderní vozy produkují méně škodlivin při rychlostech až kolem 50-60 km/h. Řešením je spíše plynulejší provoz a větší rozšíření vozidel s alternativním pohonem, tedy elektromobilů a hybridů. Některá německá města zavedla z tohoto důvodu před nedávnem zákaz vjezdu starších dieselových vozů do oblastí, které nesplňovaly limit 40 mikrogramů oxidu dusičitého (NO2) na metr krychlový v ročním průměru. Týká se to například Berlína, Hamburku či Stuttgartu.

- Povolená "padesátka" v obci platí ve většině evropských zemí, výjimkou je například Albánie, kde je povolená rychlost pouze 40 km/h, či Bělorusko, kde se může jezdit 60 km/h. V České republice je maximální povolená rychlost 50 km/h v obcích platná od roku 1997, kdy byla snížena z 60 km/h.

- K plošnému snížení rychlosti na 30 km/h ve městech přistoupilo od letošního května Španělsko, podle úřadů se úprava týká zhruba 60 až 70 procent městských ulic a silnic v zemi. "Třicítka" zde platí například na všech městských komunikacích s jedním pruhem v každém směru. Od letošního ledna se povolenou maximální "třicítkou" může jezdit ve většině ulic belgického hlavního města Bruselu, v sousedním Nizozemsku platí v řadě měst tato maximální rychlost již několik let a v platnost by v zemi mělo rovněž vstoupit plošné snížení rychlosti na tento limit. Prakticky po celé Paříži se bude od 30. srpna smět jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Současná "padesátka" zůstane jen na okružních bulvárech, na silnicích v Buloňském lesíku a na několika ulicích kolem Champs-Élysées.

- V současné době také v ČR přibývá ve městech zón s maximální povolenou třicetikilometrovou rychlostí, zavádění těchto zón je podporováno i Národní strategií bezpečnosti silničního provozu. Podle vedoucího Besipu Tomáše Neřolda jsou zóny s "třicítkou" v kompetenci měst, které by si měly jejich účinnost lokálně vyhodnotit. Toto omezení rychlosti se většinou týká center a historických částí měst, maximálně "třicítkou" už se jezdí například v některých pražských čtvrtích (Praha 5, 7 či 8), v částech Brna, Olomouce, Slavkově u Brna, v Opavě či Chebu.

- V loňském roce byla v rámci konference o bezpečnosti silničního provozu ve Stockholmu schválena tzv. Stockholmská dohoda, kterou podepsalo na 140 zemí, jež se zavázaly přijmout opatření, která do roku 2030 povedou ke snížení počtu vážných nehod ve městech. Jedním z bodů dohody je také zavedení rychlostního limitu 30 km/h v oblastech se zvýšeným výskytem chodců.

Související

Více souvisejících

doprava EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 31 minutami

Vladimir Putin

Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin

Rusko hodlá usilovat o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva zahájila plnohodnotnou invazí do sousední země v únoru 2022. Prohlásil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého by případné mírové rozhovory mohlo hostit Slovensko. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno včera

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

včera

včera

včera

včera

včera

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

včera

včera

Tragédie v Gaze: Třídenní holčička zemřela na podchlazení, další lidé umírají při náletech

Třídenní holčička Sila zemřela v Gaze na podchlazení a nejméně deset dalších lidí bylo zabito při náletech, zatímco se Izrael s Hamásem se vzájemně obviňují z komplikování jednání o příměří, které by mohlo ukončit již čtrnáctiměsíční válku. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy