Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.
Rusko, navzdory těžkým ztrátám na životech a vybavení, pokračuje v agresi. I když Spojené státy před nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu urychleně posílají Ukrajině vojenskou pomoc, situace je pro Kyjev stále složitější. Nová administrativa by navíc mohla přinést změnu politiky, která Ukrajině uškodí.
Evropská unie proto musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Spojené státy dlouho stály v čele západní podpory Ukrajiny, ale nyní je načase, aby Evropa hrála rozhodující roli, uvedl server Politico.
Po téměř třech letech bojů je zřejmé, že okamžité osvobození všech okupovaných území je pro Ukrajinu nepravděpodobné. Rusko, podporované Íránem, Severní Koreou a Čínou, dokáže generovat nové síly rychleji, než jsou Ukrajina a její západní spojenci schopni odpovídat. Výsledkem je, že cíl Západu se postupně přesouvá od úplného vítězství Ukrajiny k pouhému zachování její nezávislosti.
Minulé zkušenosti však ukazují, že samotná dohoda o příměří s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nezaručí mír. Po anexi Krymu v roce 2014 a válce v Donbasu Rusko využilo příměří k posílení svých sil a v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být proto výraznější. Ministr zahraničí Ukrajiny Andrij Sybiha nedávno požádal o plné členství v NATO, které by bylo jedinou skutečnou zárukou bezpečnosti země. Přijetí Ukrajiny do NATO však zůstává nepravděpodobné, zejména s příchodem Trumpovy administrativy, která pravděpodobně nebude ochotna podpořit tento krok.
Vzhledem k tomu, že Spojené státy a další spojenci z NATO váhají, musí Evropa převzít vedení. Jednou z možností by bylo vytvoření koalice ochotných členských států NATO, která by fyzicky zajišťovala budoucí demarkační linii mezi nezávislou Ukrajinou a okupovanými oblastmi. Taková iniciativa by mohla zahrnovat evropské vojenské jednotky, přičemž podpora USA by byla spíše logistická než přímá.
Evropská unie již podnikla kroky ke zvýšení své obranné kapacity, včetně jmenování komisaře pro obranu a vesmír. Tento krok naznačuje snahu o větší vojenskou interoperabilitu a posílení evropského obranného průmyslu. Avšak samotné zlepšení průmyslové základny nestačí – EU potřebuje skutečnou vojenskou sílu, která by zajistila nezávislost Ukrajiny i bezpečnost celého kontinentu.
NATO musí spolupracovat s Trumpovou administrativou na všech jednáních o příměří a zajistit, že Ukrajina bude mít hlas u stolu. Pokud budou evropští spojenci připraveni fyzicky podpořit jakoukoli dohodu o míru, existuje naděje nejen na zachování nezávislé Ukrajiny, ale také na ochranu evropského míru.
Tato chvíle je klíčová. Evropa musí ukázat, že dokáže převzít odpovědnost za svou bezpečnost a hrát rozhodující roli v zajištění míru na svém vlastním kontinentu.
24. března 2026 21:01
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
Související
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami
před 2 hodinami
Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou
včera
Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích
včera
Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři
včera
HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor
včera
Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi
včera
Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku
včera
Fotbal v Karviné nad propastí. Primátor a šéf klubu zmizel, sponzor končí spolupráci
včera
Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell
včera
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
včera
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
včera
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
včera
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
včera
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
včera
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
včera
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
včera
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
včera
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
včera
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
včera
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.
Zdroj: Libor Novák