Patří Rusko do Evropy? Odpověď historika překvapí

Evropu zachránila náhoda

"Takoví jsou ale lidé: mají sklony vidět pouze to, co se děje nyní. Zapomínají na minulost a nedokážou předvídat budoucnost. A pochopitelně mnoho myšlenek, které získají váhu, posléze putuje do prachu smetiště dějin," filozofuje Romanov.     

"Kdo dokáže říct, proč a kdy přestalo být Rusko součástí Evropy či jakou náhodou se Západoevropané nestali Euroasiaty jako Rusové? Řeknu vám, kdy se tak stalo: ve 13. století. Začalo to mongolskou invazí do staré Rusi, pak do východní Evropy a nakonec do Evropy západní. Rusko a Evropa se nacházely ve stejné situaci. Ačkoliv Rus byla kdysi jednotným státem, časem se rozpadla mezi válčící knížectví a nedokázala se postavit na odpor tomu, co tehdy představovalo nejlepší armádu na světě. Mongolové provedli vojenské reformy. Měli talentované velitele, striktní disciplínu, brilantní jízdu, neskutečné lučištníky a nejpokročilejší obléhací stroje na světě, které si vypůjčili od Číňanů," vysvětluje historik.      

"To samé se dělo ve zbytku Evropy. Centralizované státy se rozpadaly. Papež a císař Svaté říše, hlavní mocenská centra v Evropě, stáli ve vzájemném nepřátelství. A těžkopádná a málo disciplinovaná evropská armáda nebyla lepší než ruská vojska. Ve skutečnosti ruská armáda navzdory svým četným nedostatkům dokázala alespoň pravidelně porážet teutonské rytíře," připomíná odborník.

"Jelikož věděl, že Evropa není schopna výraznějšího odporu, poté co si mongolský vůdce Bátú podrobil Rus, rozdělil svou armádu. Sám pokračoval do Maďarska, zatímco Baidara poslal do Polska. Maďarské království padlo po jediné bitvě. Stejný osud potkal polsko-německou armádu. Poté, co úspěšně zakončili první fázi tažení, Mongolové se usadili, aby si odpočinuli. Jejich plánem bylo přeměnit celou Evropu v prodlouženou Asii během jediného roku," pokračuje Romanov.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Soudě dle skutečnosti, že všechna volání po sjednocení evropských sil nepřinesla žádné hmatatelné výsledky - jak se předtím stalo v případě Rusi - západní Evropa by se nepochybně stala Euroasií, kdyby nedošlo k jediné náhodné události. Daleko na východě zemřel Velký chán Ögedej, což zažehlo boj o trůn. Jen z tohoto důvodu zkrátil Bátú evropské tažení a odvelel svou armádu domů. Západní Evropa jednoduše šťastně unikla," konstatuje expert.

"Mimochodem, Novgorod a Pskov na severu Rusi měly rovněž štěstí, jelikož tamní letní tání, lesy a močály Mongoly zadržely. Mongolové preferovali cestovat skrze taková místa v zimě na zamrzlých řekách. Skutečnost, že se Mongolové nikdy do tohoto regionu nedostali, lze vyčíst i z tamního genového složení a tváří lidí, kteří se odlišují od těch v jiných oblastech země," dodává historik.   

Asijský prvek učinil Rusko silnějším

"Ve skutečnosti Rus, kterou Mongolové rychle dobyli a která byla geograficky blíže jejich domovu, dlouho zůstávala součástí asijské říše a postupně se stávala míšencem v každém směru, od genů po kulturu. A tento trend pokračoval, když Rus expandovala na východ poté, co se opět stala silným státem a setřásla svou závislost na Mongolech. Tímto způsobem se u Ruska vyvinul jeho zvláštní evropský vzhled pokroucený Asií," píše Romanov.      

 "Taková směsice lidí nicméně také přináší četné výhody. Podle liberálního spisovatele Borise Akunina by bylo zavádějící považovat asijský prvek za nezvladatelnou nemoc či porodní trauma Ruska. Z historické perspektivy tato naše genetická charakteristika vytvářela nejen problémy, ale také přinášela bonusy," parafrázuje expert.   

"Zaprvé, bez tohoto asijského prvku by Rusko nemělo mnoho kulturních a duchovních odstínů, které nyní má. Zadruhé, převaha státu a tohoto společného masového vědomí opakovaně pomohla Rusku přežít kritické otřesy, které čistě evropské země přežít nemohly a také je nepřežily. A tak tomu bylo později, kdy se Rusko ukázalo silnější než dvě z nejsilnějších vojenských říší - nejprve Napoleonova a pak i Hitlerova. Ta robustnost, schopnost semknout se v průběhu doby zkoušek, ty ohromné rezervy sil, ochota obětovat se, ta slavná připravenost zaplatit cenu - to vše je asijské, nikoliv evropské," deklaruje historik.      

"Z dnešního nepřetržitého toku informací se čas od času vynoří i nějaká užitečná. Experti predikují, že do roku 2034 se běloši stanou ve Spojených státech menšinou. Jedinou otázkou zůstává, zda místo většiny zaujmou černoši, nebo Hispánci. V jistý moment rovněž Čína přidá závažný příspěvek do nového obrazu světa. Bůh jednoduše využívá čas, historii a život samotný, aby přidával a mixoval nové ingredience do měkkého těsta lidstva," uzavírá své zamyšlení Romanov.