10 % minimum, 20 % na EU. USA zavedou reciproční cla a 25% cla na automobily, oznámil Trump

Spojené státy zavedou od zítřejšího dne na řadu států reciproční cla zhruba do poloviční výše a minimální cla ve výši 10 %. V dlouho očekávaném projevu to během „Dne osvobození“ oznámil americký prezident Donald Trump. O půlnoci také začnou platit 25% cla na zahraniční automobily.

Den osvobození Trump označil v úvodu projevu za den, kdy bude Amerika opět bohatá. Podle něj o americkém snu nebylo v posledních letech příliš slyšet, a tomu je nyní konec. „Je to naše vyhlášení ekonomické nezávislosti,“ uvedl s tím, že američtí dělníci museli sledovat, jak ostatní na jejich úkor bohatnou. 

„Dnes budeme schopni opět učinit Ameriku skvělou," zdůraznil s tím, že Spojené státy nyní „mají šanci prosperovat.“ Dále prohlásil, že nová obchodní opatření povedou k návratu pracovních míst a oživení místní výroby. Slíbil také, že americká vláda bude aktivně otevírat zahraniční trhy pro americké firmy. Podle prezidenta to povede k silnější konkurenci a nižším cenám pro spotřebitele, což přivítalo publikum nadšeným potleskem.

Trump rovněž uvedl, že po „desítky let“ Spojené státy snižovaly obchodní bariéry pro ostatní země, zatímco tyto státy naopak uvalovaly na americké výrobky vysoká cla. V mnoha případech, podle jeho slov, byly neférové obchodní praktiky horší než samotná cla. Ostatní země podle něj kradou americké duševní vlastnictví a nastavují nespravedlivá pravidla. Drže v ruce zprávu Úřadu obchodního zástupce Spojených států, Trump ji označil za „upřímně znepokojivou při čtení.“

Podle Trumpa tyto časy skončily. Poukázal na to, že USA uvalují clo ve výši 2,4 % na dovážené motocykly, zatímco Thajsko a další země nastavují mnohem vyšší sazby, například 60 %. Indie podle něj vybírá clo 70 %, zatímco Vietnam dokonce 75 %. Kritizoval také Evropskou unii a asijské státy za vysoká cla na americká auta. Dodal, že diskriminační opatření vůči americkému exportu mají nejen finanční, ale i nefinanční charakter.

Prezident uvedl, že v obchodních vztazích může být „přítel horší než nepřítel.“ Konkrétně se zaměřil na automobilový průmysl, kde podle jeho slov více než 80 % aut prodaných v Jižní Koreji pochází z místní výroby, zatímco v Japonsku je toto číslo dokonce nad 90 %. Naproti tomu americká auta tvoří v těchto zemích jen malý zlomek trhu. Podle něj tato nerovnováha „zničila“ americký průmysl.

Následně Trump oznámil, že od dnešní půlnoci Spojené státy uvalí 25% clo na všechny zahraničně vyráběné automobily. Podle Trumpa je tento krok nezbytný k ochraně amerických firem a pracovníků, kteří čelili nespravedlivým obchodním praktikám ze strany jiných států. „Mnoho let nám brali naše bohatství, a to už nedovolíme. Čelíme ekonomické válce,“ prohlásil.

Trump také uvedl, že Spojené státy od zítřejšího dne zavádějí tzv. „reciproční cla“ vůči všem zemím, přičemž jejich výše bude přibližně polovinou cel, které tyto státy uplatňují vůči americkému zboží. Během tiskové konference představil graf, který ilustruje nová opatření a konkrétní sazby uvalené na různé země.

Trump na příkladu Číny ukázal, že tato země účtuje Spojeným státům clo ve výši 67 %, a proto Washington odpoví 34% clem na čínské výrobky. Podobně budou Spojené státy uplatňovat clo ve výši 20 % na zboží z Evropské unie, 46 % na vietnamské produkty, 32 % na dovoz z Tchaj-wanu, 24 % na japonské zboží, 26 % na indické výrobky, 25 % na jihokorejské produkty a 36 % na dovoz z Thajska.

Na zbylé země pak Spojené státy zavedou minimální cla ve výši 10 %. „Pokud chcete mít nulová cla, tak vyrábějte zde v USA. Když budete vyrábět tady, nebudete mít žádná cla,“ podotkl s tím, že světoví lídři, kteří chtějí výjimku z jeho „recipročních cel“, by měli změnit svou obchodní politiku. Podle něj by se měly ostatní státy zbavit svých cel, odstranit obchodní bariéry, přestat manipulovat s měnami a začít nakupovat americké zboží v hodnotě desítek miliard dolarů.

Trump také uvedl, že nejnovější tarify jsou součástí obrany amerických farmářů a rančerů, kteří podle něj čelí nespravedlivému zacházení ze strany zahraničních států. „Dnešním krokem se také zastáváme našich skvělých farmářů a rančerů, které tvrdě zasahují země po celém světě,“ prohlásil prezident.

Zvlášť ostře se vymezil vůči Kanadě a jejím clům na americké mléčné výrobky. Podle něj tato opatření poškozují americké zemědělce a jsou vůči Spojeným státům krajně nespravedlivá. Tvrdí, že USA poskytují značné finanční dotace zemím jako Kanada a Mexiko, aby jejich ekonomiky mohly vůbec fungovat.

Ve svém projevu Trump zopakoval, že tímto krokem naplňuje svůj slib postavit Ameriku na první místo. „Dnes se stavíme za amerického pracovníka a konečně dáváme Ameriku na první místo,“ prohlásil během vystoupení před podpisem svého plánu recipročních cel.

Prezident USA zároveň kritizoval postoj některých zahraničních států, které jsou podle něj na ekonomické podpoře USA dlouhodobě závislé. „Staráme se o země po celém světě a jakmile chceme trochu omezit pomoc, jsou rozhořčené, že se o ně už nestaráme,“ řekl Trump. Podle něj jsou nová cla jasným signálem, že Spojené státy začínají upřednostňovat vlastní obyvatele.

Trump zakončil svůj projev v Růžové zahradě Bílého domu podpisem dvou výkonných příkazů. První z nich ruší takzvanou „de minimis výjimku“ pro Čínu, která této zemi umožňovala vyvážet levné zboží do Spojených států bez placení daní a dovozních cel. Podle Trumpa toto opatření dlouhodobě poškozovalo americké podniky a bylo zneužíváno k obcházení spravedlivého obchodního systému.

Druhý výkonný příkaz zavádí prezidentova „reciproční cla“, která zahrnují 25% clo na všechny dovážené automobily a sazby od 10 % do 49 % na ostatní dovážené zboží. Trump tento krok označil za klíčový pro obnovení americké ekonomiky a ochranu domácí výroby.

Během projevu se prezident na chvíli odklonil od tématu cel a obrátil pozornost na domácí politiku, zejména na otázku imigrace. Vyzval k potlesku pro ministryni vnitřní bezpečnosti Kristi Noemovou a jím jmenovaného „hraničního cara“ Toma Homana.

Trump prohlásil, že Spojené státy nyní mají „nejlépe zabezpečenou hranici v dějinách“ a zdůraznil, že Amerika chce imigranty, kteří přicházejí legálně. Dodal, že země potřebuje více pracovních sil k obsazení nových pracovních míst, která očekává díky svým hospodářským opatřením.

„Potřebujeme lidi, kteří budou řídit naše továrny, pomáhat automobilovým dělníkům, členům odborů i těm, kteří v odborech nejsou,“ řekl prezident. Zároveň zdůraznil, že noví imigranti „musí milovat naši zemi“ a ne být lidmi, „kteří ji nenávidí.“

Evropská unie na nově uvalená cla zatím reagovat nebude. „Předsedkyně von der Leyenová zítra v 5 hodin ráno bruselského času přednese ze Samarkandu v Uzbekistánu prohlášení v návaznosti na oznámení nových globálních cel ze strany Spojených států,“ informovala server EuroZprávy.cz Evropská komise.

Související

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).
Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) clo Donald Trump

Aktuálně se děje

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy