Jak svět zareaguje na Den osvobození? Nezačali jsme si, ale bránit se budeme, zní od lídrů

Trump v posledních týdnech propagoval 2. duben jako „Den osvobození“, kdy představí soubor opatření zaměřených na ochranu americké ekonomiky. Von der Leyen v reakci na tyto plány uvedla, že Evropa nechce konfrontaci, ale je připravena se bránit.

„Evropa tento konflikt nezačala,“ řekla šéfka Evropské komise. „Nechceme nutně odvetu, ale pokud bude nutná, máme silný plán a použijeme ho.“

Bílý dům v pondělí oznámil, že Trump představí své celní opatření na tiskové konferenci ve středu, avšak podrobnosti o konkrétních krocích zatím neposkytl. Prezident již dříve naznačil, že by mohl zavést takzvaná reciproční cla, která by odpovídala celním sazbám uvaleným na americké výrobky.

Von der Leyen ve svém projevu zdůraznila, že Evropa je otevřená jednání. „Přistoupíme k nim z pozice síly. Evropa drží v rukou mnoho karet – od obchodu přes technologii až po velikost našeho trhu,“ uvedla. „Ale tato síla vychází i z naší připravenosti přijmout pevná protiopatření. Na stole jsou všechny nástroje.“

Již v březnu Evropská komise reagovala na Trumpova cla na ocel a hliník zavedením odvetných opatření na americké zboží v hodnotě až 26 miliard eur, včetně cel na lodě, bourbon a motocykly.

Evropa může využít i regulační pravomoci vůči americkým technologickým gigantům, které již v minulosti čelily vysokým pokutám ze strany Bruselu. Trump na to v únoru reagoval výkonným nařízením, v němž pohrozil tvrdšími cly proti zemím, které podle něj „nespravedlivě trestají“ americké inovátory.

Napětí mezi USA a Evropou ohrožuje jeden z největších obchodních vztahů na světě. V roce 2024 byl evropský trh největším odbytištěm pro americké zboží, čímž překonal i Kanadu a Mexiko. Objem vzájemného obchodu dosahuje 1,5 bilionu dolarů ročně a přímo na něm závisí milion amerických pracovních míst.

Kromě Evropy se na odvetná opatření proti Trumpovým clům připravují i další velké ekonomiky – Kanada, Čína, Japonsko a Jižní Korea.

Tři asijské země plánují koordinovaně oznámit vlastní cla, jak uvedla čínská státní televize CCTV. Minulý víkend se jejich ekonomičtí představitelé poprvé po pěti letech sešli k jednání, kde slíbili posílit vzájemný obchod a spravedlivé obchodní podmínky – jen několik dní před Trumpovým oznámením nových cel.

Trump již dříve uvedl, že cla budou uvalena na všechny obchodní partnery USA. „Průměrná celní sazba Jižní Koreje je čtyřikrát vyšší než ta naše,“ řekl prezident v projevu ke Kongresu. „A přitom jim tolik pomáháme vojensky i jinak. To se musí změnit.“

Čína mezitím rozšířila svou odvetu na Trumpova cla a uvalila 15% daň na dovoz amerického kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny.

Kanadský premiér Mark Carney Trumpa varoval, že pokud Spojené státy přistoupí k novým celním opatřením, Ottawa odpoví vlastními cly na americké zboží.

„Premiér informoval prezidenta, že jeho vláda zavede odvetná cla na ochranu kanadských pracovníků a ekonomiky,“ uvedl úřad premiéra v prohlášení.

Přesto se zdá, že vztahy mezi Kanadou a USA nejsou tak napjaté jako v době bývalého premiéra Justina Trudeaua. Po telefonátu s Trumpem Carney uvedl, že rozhovor byl „velmi konstruktivní“, a americký prezident jej označil za „extrémně produktivní“.

Zatím však není jasné, zda hrozby obchodní války přimějí Spojené státy ke zmírnění své politiky. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že cla mají za cíl posílit americkou ekonomiku, zatímco kritici varují před negativními dopady na globální obchod a stabilitu trhů.