Bílý dům se chystá na možnost, že Trump nedodrží slib o ukončení války na Ukrajině

Když Trump v lednu zahájil svůj druhý prezidentský mandát, jeho poradci doufali, že se jim podaří vyjednat úplné příměří do dubna či května a následně se pokusit o širší mírovou dohodu. Tyto naděje se však nyní rozplývají a stále více se zdá, že tříletá válka na Ukrajině se protáhne.

Pro Trumpa, který se dlouhodobě stylizuje do role nekompromisního vyjednávače, je takový vývoj nepříjemný. Opakovaně sliboval rychlé ukončení konfliktu, který si již vyžádal statisíce obětí a přispěl k růstu napětí mezi NATO a jaderně vyzbrojeným Ruskem.

V posledních týdnech američtí představitelé vyjadřovali nespokojenost s Ukrajinou kvůli průběhu mírových jednání i kvůli dohodě o nerostných surovinách, kterou Trumpova administrativa prosazuje. Nyní se však frustrace obrací i vůči Moskvě.

Podle zdrojů agentury Reuters se o víkendu v Bílém domě a na ministerstvu zahraničí diskutovalo o tom, že ruský prezident Vladimir Putin aktivně vzdoruje snahám Washingtonu o dosažení trvalého míru. Administrativa nyní zvažuje, jakými ekonomickými nebo diplomatickými prostředky by mohla Moskvu přimět k jednání.

Trump, který dosud opakovaně prohlašoval, že Putinovi věří v jeho snaze o mír, začíná podle zdrojů naopak zaujímat opatrnější postoj. Stále sice veřejně deklaruje, že ruský prezident usiluje o ukončení války, v soukromých jednáních však zaznívá rostoucí nedůvěra.

Zatím není jasné, jaké konkrétní kroky Bílý dům chystá, ale jeden z vysokých úředníků uvedl, že se zvažují další cla a sankce proti Rusku. V neděli Trump v rozhovoru pro NBC News naznačil, že by Spojené státy mohly zavést sekundární cla ve výši 25 až 50 procent na odběratele ruské ropy.

Podobné obavy vyjádřil i americký ministr zahraničí Marco Rubio na setkání s baltskými ministry zahraničí. Podle přepisu jednání, který viděla agentura Reuters, uvedl, že „mír na Ukrajině není zaručen“ a že Spojené státy jsou stále daleko od dosažení dohody.

Bílý dům rovněž čelí tlaku ze strany evropských spojenců, kteří dlouhodobě varují, že Putin nemá skutečný zájem na jednání. Kreml podle nich spoléhá na vojenské úspěchy a věří, že čas pracuje v jeho prospěch.

Po Trumpově lednovém nástupu do úřadu jeho poradci doufali, že tlak sankcí a obchodních opatření přiměje Moskvu ke kompromisu. Nicméně v posledních týdnech se ukazuje, že Putin si klade maximalistické požadavky, které jsou pro Kyjev i Západ nepřijatelné.

Mezi ně patří například požadavek na omezení vojenské přítomnosti NATO v Evropě, zejména v zemích sousedících s Ruskem, a také zákaz jakýchkoliv mírových sil na Ukrajině.

Trump se mezitím znovu dostal do konfliktu s Ukrajinou, když obvinil prezidenta Volodymyra Zelenského z pokusu o odstoupení od dohody o těžbě vzácných nerostů. „Pokud to udělá, bude mít velký problém, obrovský problém,“ prohlásil Trump v neděli.

Washington se v posledních dnech snažil zprostředkovat příměří zaměřené na ochranu energetické infrastruktury a na oblast Černého moře. Tato dohoda však zatím nebyla naplněna. Ukrajina se již vyjádřila, že je ochotná souhlasit s omezením bojových operací v Černém moři, ale Moskva podle ruských představitelů nejprve požaduje obnovení přístupu na některé trhy a k mezinárodním platebním systémům.

Spojené státy a jejich spojenci tak nyní čelí složité situaci – mírová jednání nikam nevedou, zatímco konflikt pokračuje a vyžaduje další podporu Ukrajiny ze Západu. Trumpova administrativa hledá nové způsoby, jak přimět Moskvu k ústupkům, ale současně čelí rostoucí skepsi ohledně toho, zda lze s Kremlem vůbec vyjednávat o spravedlivém a trvalém míru.