Západ trpí duševní poruchou. Musíme ho vyléčit jadernými zbraněmi, navrhuje Medveděv

Rétorika ruských představitelů se nadále vyostřuje. Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady a jeden z nejbližších spojenců prezidenta Vladimira Putina, zveřejnil na sociální síti Telegram příspěvek, ve kterém přirovnává moderní ruské zbraně k „sedativům“ a „neuroleptikům“ určeným k potlačení takzvané západní rusofobie.

Podle Medveděva západní svět trpí chorobou, kterou lze léčit pouze „symptomaticky“. Tvrdí, že běžné léky jsou neúčinné a že skutečný terapeutický efekt přináší pouze ruské rakety. „Nejlepší terapeutický účinek byl pozorován při kombinovaném užívání silných sedativ, jako je Kalibr, Oniks, Iskander a silné vícesložkové sedativum Orešnik. Ve zvláště závažných případech lze použít nukleární neuroleptika Jars a Sarmat,“ uvedl Medveděv.

Tato slova jsou přímou výhrůžkou jaderným útokem na Západ, přičemž Medveděv naznačuje, že Rusko může použít svůj jaderný arzenál proti státům, které podle něj vykazují „patologickou rusofobii“.

Současně líčí obyvatele Západu jako pacienty trpící duševní poruchou, která se projevuje „motorickým vzrušením, agresivitou a touhou šikanovat silnější lidi, aniž by měli skutečnou šanci“. Jako příklad uvádí, že v některých případech tato nemoc údajně končí „nekontrolovatelným močením a defekací“.

Medveděv je známý svou extrémní a konfrontační rétorikou, která se v posledních letech stala stále agresivnější. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 opakovaně vyhrožuje jadernou eskalací a jeho výroky často překračují i oficiální stanoviska Kremlu. Jeho poslední vyjádření však ukazuje, že ruské vedení je ochotno nadále stupňovat hrozby vůči Západu a využívat jaderný arzenál jako nástroj psychologické války.

Ostrá rétorika přichází v době, kdy se situace na frontě na Ukrajině vyvíjí v neprospěch ruských sil a Moskva čelí stále větším ekonomickým i vojenským tlakům. Západní státy včetně Spojených států, Velké Británie a dalších členů NATO nadále poskytují Ukrajině vojenskou pomoc, což Kreml vnímá jako přímou konfrontaci.

Medveděvova slova dlouhodobě vyvolávají ostrou reakci nejen mezi politiky, ale i v mezinárodních bezpečnostních kruzích. Západní analytici varují, že i když podobné výroky mohou být částečně určeny pro domácí publikum, nelze je podceňovat. Jaderné výhrůžky ze strany Ruska představují reálné bezpečnostní riziko, zejména v situaci, kdy se Vladimir Putin snaží udržet kontrolu nad stále složitější vnitropolitickou situací.

Podle expertů jde o pokusy Moskvy zastrašit Západ a podkopat jeho jednotu. Přesto NATO a západní státy nadále trvají na své podpoře Ukrajiny a odmítají se nechat zastrašit ruskými hrozbami. Medveděvovy provokace ukazují, že Kreml pokračuje v eskalaci své propagandistické kampaně, přičemž využívá jaderné hrozby jako nástroj nátlaku na Západ.  

Související

Dmitrij Medveděv

Popírání, hněv a přetrvávající požadavky. Moskva reaguje na americké sankce

Spojené státy uvalily sankce na klíčové ruské ropné giganty, což vyvolalo v Moskvě smršť emocí a rozporuplných reakcí. Prezident Donald Trump tak poprvé přímo zasáhl velké energetické společnosti Rosněfť a Lukoil, což je významný obrat. Reakce spojenců Vladimira Putina se pohybovaly od popírání dopadu přes hněv až po připomínání údajně dojednaných ekonomických dohod.

Více souvisejících

Dmitrij Medveděv Rusko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti

Bylo úterý 28. června roku 1881, když poklidnou studentskou slavnost narušila rvačka, pro níž se později ujalo označení Chuchelská bitka. K čemu a proč tehdy došlo?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy