Popírání, hněv a přetrvávající požadavky. Moskva reaguje na americké sankce

Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová sankce bagatelizovala. Uvedla, že Rusko nebude čelit „žádným zvláštním potížím“, a vyhnula se zmínce o Trumpovi. Podle ní země „vyvinula silnou imunitu vůči západním omezením“ a bude pokračovat v rozvoji svého hospodářského potenciálu, včetně energetiky.

Opačný, ale typický postoj zaujal bývalý prezident Dmitrij Medveděv. Ten na Telegramu ostře kritizoval Bílý dům, že se „nyní zapojil do války proti Rusku“. Medveděv uvedl, že sankce představují „akt války proti Rusku“ a že se Trump „plně solidarizuje s bláznivou Evropou“.

Zacharovová nicméně naznačila, že Rusko je nadále otevřené komunikaci s americkým ministerstvem zahraničí. Cílem je realizovat dohody, které byly údajně sjednány během telefonického rozhovoru mezi Putinem a Trumpem 16. října.

Po tomto hovoru Trump oznámil, že se oba prezidenti dohodli na uspořádání mírového summitu v Budapešti. USA měly v plánu tlačit na příměří na Ukrajině, kde invaze trvá od února 2022. Ruští představitelé, včetně ministra zahraničí Sergeje Lavrova, však myšlenku příměří odmítli. Zopakovali, že je třeba nejprve eliminovat „základní příčiny“ války.

Tato fráze je v podstatě kremelským eufemismem pro prosazování maximalistických požadavků. Ty zahrnují svržení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zajištění demilitarizované, neutrální, bezjaderné a „denacifikované“ Ukrajiny. Tyto nekompromisní požadavky vedly USA k odložení summitu v Maďarsku. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nicméně zůstává optimistický a prohlásil, že probíhají přípravy a jedinou otázkou je načasování, nikoli záměr setkání.

Zacharovová potvrdila nevyjednatelnou povahu těchto cílů, které byly deklarovány již v únoru 2022, a tvrdí, že pouze takové podmínky mohou zajistit trvalý mír.