Otrávený Majdan? Prohnilá „oligarchie moci" zůstává, píše švýcarský list

Před pěti lety vypuklo na Majdanu v centru Kyjeva lidové povstání. Ukrajina se od té doby stala sice demokratičtější zemí, ale konflikt na východě a neprůhledné vztahy v bezpečnostních kruzích brání tomu, aby se tato „revoluce důstojnosti" nadále rozvíjela, píše ve svém komentáři švýcarský list Neue Zürcher Zeituing.

„Revoluce důstojnosti" přinesla vedlejší „násilné účinky"

Ukrajinci nazývají události, které se odehrály před pěti lety na Majdanu „revolucí důstojnosti". Termín označuje radikální zlom, který tímto okamžikem nastal: stovky tisíc demonstrantů usilovaly o odstranění korupce tehdejší proruské autoritářské vlády, chtěli více demokracie a směřování do Evropy. Realita roku 2019 ale napovídá, že usilování našlo své výsledky jen částečně, píše švýcarský list, protože Ukrajina není schopna dostát reforem v klíčových oblastech. „Úspěchy a neúspěchy jsou s spjaty vedlejšími násilnými účinky revoluce," píše v komentáři Ivo Mijnssen.

Právě násilí bezpečnostních sil v únoru 2014 změnilo mírové demonstrace na povstání. Došlo tím paradoxně k urychlení pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče, který ztratil politickou oporu a po smrti desítek demonstrantů i oporu bezpečnostních sil země. „Po jeho útěku následovala skutečná vlna násilí z Ruska, jehož jednotky bez označení obsadily Krym a vedly následně k válce na východní Ukrajině a postavení plotu," píše se v komentáři.

Ruská agrese zajistila Ukrajině pevnou podporu Západu, k níž nedošlo v takové míře od proevropské „oranžové revoluce" z konce roku 2004. Nově „probuzená občanská společnost" od roku 2014 zvýšila v „tandemu se západními dárci" tlak na vládu, aby uskutečnila slibované reformy. K úspěchům patří bezpochyby: asociační dohoda s Evropskou unií, bezvízový režim s Evropou, decentralizace a snížení závislosti na ruském zemním plynu, připomíná list.

„Hnijící kompromisy" a legitimita vlády „mučedníků Majdanu"

Jsou tu ale také stinné stránky. „Pokračující násilí na Donbasu brání Ukrajině prosazovat demokratizaci v klíčových oblastech, jakými jsou boj s korupcí a důležitá reforma soudnictví. Konflikt, který bezprostředně následoval po Majdanu, utvořil „hnijící kompromisy" mezi novými vládci, bezpečnostními silami a částí Janukovyčovy strany. V zásadě především nedošlo ke změně „oligarchické elity", protože slabá vláda v regionech se musela ve svém důsledku spolehnout na „silné postavy". Kyjev navíc potřeboval nasadit bezpečnostní síly do války, aby zabránil blížícímu se kolapsu armády.

Švýcarský list Neue Zürchen Zeitung vypočítává, že k dnešnímu dni – podle zpráv aktivistů pro lidská práva – slouží v policejních složkách na 1 700 bývalých členů notoricky známé zásahové jednotky Berkut. Vedle toho existují také „částečně neonacistické dobrovolnické prapory", jež se podílely na „stabilizaci fronty" v prvních letech války. Většina krajně-pravicových skupin, jež hrály důležitou roli při Majdanu, má „úzké vazby na ministerstvo vnitra".

Tyto skupiny jsou často obviňovány z útoků na aktivisty občanské společnosti, jež nebyly nikdy důsledně vyřešeny, podobně jako střelba v roce 2014 na samotném Majdanu. „Rodiny obětí se chtějí obrátit na Evropský soud pro lidská práva, neboť viní vládu, jež zakládá svou rozhodující legitimitu na „mučednících Majdanu", upozorňuje komentář.

I pět let po „revoluci důstojnosti" visí dědictví násilí nad Ukrajinou jako temný stín. Dokud vláda a společnost nebudou schopny osvětlit „temnotu této moci", demokratická a ústavní budoucnosti země zůstane utopií. Z důvodů vojenské hrozby zůstává jedinou jistotou výzva k ukrajinské jednotě. Odstranění „šedé zóny" se ale jeví spíše jako herkulovský úkol, uzavírá Ivo Mijnssen v komentáři švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 
Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

Více souvisejících

Ukrajina Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla

Fotbalisté Viktorie Plzeň i po šesti odehraných zápasech ligové fáze Evropské ligy drží neporazitelnost. Při čtvrtečním zápase na hřišti nepříjemného Panathinaikosu Atény se však hodně nadřeli. Zvlášť když už od 32. minuty hráli Západočeši o deseti lidech, když byl po druhé žluté kartě vyloučen Václav Jemelka. Proti družině věhlasného kouče Rafaela Beníteze nakonec parta Martina Hyského dokráčela k bodu za bezbrankovou remízu. Pražská Sparta v rámci Konferenční ligy dokráčela ke třem bodům, když na hřišti rumunské Craiovy hrála po většinu času lépe než soupeř a nakonec se radovala ze zajištění účasti v jarní fázi soutěže. Na pojistku postupu si však musí počkat Olomouc, která po předešlých senzačních výsledcích nečekaně vybouchla na Gibraltaru proti Lincolnu, jenž dokázal otočit z 0:1 na 2:1.

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

včera

včera

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

včera

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

včera

včera

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

včera

včera

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

včera

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

včera

včera

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

včera

včera

včera

včera

12. prosince 2025 21:28

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

12. prosince 2025 21:11

EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině

Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy