Trump si vybírá tým a Kyjev má naději. Někteří lidé ale dělají Ukrajincům medvědí službu

Jak informoval server Politico, jmenování Michaela Waltze poradcem pro národní bezpečnost a Marca Rubia ministrem zahraničí znamená pro Ukrajinu jistou míru naděje. EuroZprávy.cz o výběru těchto mužů psaly v úterý s tím, že Rubio je zkušený politik a Waltz vzbudí obavy hlavně napříč evropskými spojenci.

To ale nemění nic na tom, že jsou oba muži takzvaní jestřábí. Podobně jako Trump zachovávají velice ostrý přístup k „nepřátelům“ Spojených států – tedy kromě Číny a Íránu rovněž k Ruské federaci. 

Rubio i Waltz jsou pevnými zastánci Trumpova hesla „America First“, ideologicky se ale nacházejí velmi daleko od izolacionistického křídla Republikánské strany, odkud zvolený prezident mohl vzít na posty někoho daleko více protekcionistického.

Politico připomnělo, že Rubio a Waltz v minulosti „zpochybňovali nebo hlasovali proti“ balíčkům americké pomoci pro Ukrajinu. Nevedl je k tomu ale odpor vůči pomoci Ruskem napadené zemi, nýbrž pocit, že se „nevynakládají dostatečné prostředky“ na zabezpečení jižní hranice USA. Sám Waltz navrhoval, aby Spojené státy zcela zrušily omezení způsobů, jakými Ukrajina používá zbraně dlouhého doletu proti ruskému území. 

V Kyjevu tak začíná panovat klid. „Kyjev je s dosud oznámenými představiteli národní bezpečnosti poměrně klidný a celkem spokojený … Ti, kdo v Kyjevě prosazují narativ úzkosti, to dělají pro své vlastní účely a dělají Ukrajině medvědí službu,“ popsal republikánský expert na zahraniční politiku Daniel Vajdich. 

Původně panovaly obavy, že by Trump dokázal Ukrajinu „opustit“ a nechat ji napospas ruské vůli. To se ale zřejmě nestane. „Pro lidi, kteří se obávají, že Trump prodá Ukrajinu na dno, si myslím, že jeho hlavní prioritou bude pokusit se najít nějaký spravedlivý mír,“ vysvětlil anonymně jeden z bývalých úředníků první Trumpovy administrativy.

Nejnovější potenciální členové kabinetu tvrdí, že rádi podpoří ostřejší zásahy proti ruskému vývozu energie, který financuje válečnou mašinerii. Waltz například kritizoval administrativu současného prezidenta Joea Bidena za to, že „neudělala dost pro odstranění mezer v ruském vývozu ropy a plynu“. 

Prioritou Trumpovy administrativy podle všeho zůstane mírové řešení rusko-ukrajinského konfliktu. „Myslím, že se to budou snažit uzavřít, jak jen to půjde,“ míní expert na zahraniční politiku Jaems Carafano z think tanku Heritage Foundation. 

Ukrajinská poslankyně Iryna Geraščenková sdělila, že přesvědčit USA k poskytnutí více vojenské a ekonomické pomoci „bude ještě těžký boj“. „Rubio opakovaně navštívil Ukrajinu a dokonce veřejně kritizoval republikány, kteří pochybovali o potřebě pomoci Ukrajině,“ připomněla. 

Bezpečnostní expert Lukáš Visingr pro EuroZprávy.cz během minulého týdne přiblížil, jak může vypadat Trumpova snaha o dosažení míru. Klíčové přitom bude, jestli ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin půjdou jeho iniciativě naproti.

Pokud někdo z nich „cukne“ a nebude chtít jednat, bude čelit Trumpovu hněvu. „Ukrajinci teď tahají za delší konec provazu a opakovaně signalizují, že jsou s Ruskem ochotni jednat. Zatímco Rusové říkají, že jsou ochotni mluvit, ale kladou si pro to absolutně nesmyslné podmínky,“ upřesnil.

„Dovedu si představit, že Trump řekne: ‚Tak, a teď se začne jednat,‘ a pohrozí Zelenskému, že sníží nebo přeruší pomoc Ukrajině. Zároveň ale pohrozí Putinovi, že může podporu razantně navýšit,“ pokračoval Visingr. 

Když tedy Ukrajinci budou s jednáním souhlasit a Rusové odmítnou, budou mít „velký problém“, protože z Trumpova pohledu bude Zelenskyj chtít jednat a Putin naopak bude ten, kdo jednání sabotuje. „Lidi pořád zapomínají, že Trump uvalil nejtvrdší sankce na Rusko a taky Ukrajině jako první dal Javeliny.“

Podle něj je velmi reálné, že se Trump pokusí ukončit válku rychle a diplomaticky. „Trump má rád setkání tváří v tvář – hodně sází na personální diplomacii. Je možné, že se bude snažit uspořádat nějaký summit na nejvyšší úrovni – tedy on, Zelenskyj a Putin. Když mu to nevyjde, tak se na někoho naštve.“

Naopak expertka na americkou politiku Zuzana Ringlerová z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz poznamenala, že „s předvídáním toho, co Trump udělá, je velký problém v tom, že on něco říká a pak není jasné, jestli to tak myslí nebo to jen tak říká“.

„Asi nejlepší je předpovědi nebo odhady opřít o to, co se dělo po roce 2016. Šlo o vstřícný postoj vůči Rusku a velmi konfrontační k Číně. Takže pokud bych měla vsadit nebo tipnout, řekla bych, že to bude takto pokračovat i dál,“ dodala. 

Expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z téže univerzity pak pro EuroZprávy.cz dodal, že jeho činy budou „jemnější“, než jak mluvil během kampaně. „Jestliže říká, že chce ukončit válku na Ukrajině a je to něco, na co Amerika doplácí – dá se čekat menší podpora Ukrajiny,“ vysvětlil.

Proti podpoře Ukrajiny se na sociálních sítích posměšně postavil Donald Trump Jr., nejstarší syn zvoleného prezidenta. Trump mladší během víkendu na sociální síti Instagram sdílel video, kde se posmívá ukrajinskému prezidentovi. „POV (z prvního pohledu, pozn. red.): Jste 38 dní od ztráty kapesného,“ napsal ke snímku, na němž jeho otec stojí vedle Zelenského. 

Trump už dříve nazval Zelenského „největším obchodníkem ze všech politiků, kteří kdy žili“. Navíc už několikrát sdělil, že válku na Ukrajině ukončí do jednoho dne. Americký server Newsweek připomněl, že Spojené státy Ukrajinu „neochvějně podporují“, dosud Kyjevu poskytly pomoc v přibližné výši 106 miliard dolarů. V této částce je pomoc vojenská, rozpočtová i humanitární. Trump během kampaně „zdůrazňoval svůj závazek ukončit zapojení USA do zahraničních konfliktů“, napsal Newsweek. 

Válka na Ukrajině trvá bezmála tři roky, a ještě žádná z bojujících stran nepodnikla žádné významné kroky k míru. Zelenskyj s podporou spojenců uspořádal mírový summit ve Švýcarsku bez účasti Ruska, které vůbec k odstartování jednání požaduje kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými tzv. anektovanými oblastmi, jež ani nekontroluje.