ROZHOVOR | Ameriku čeká druhá zkouška ohněm. Trump je hrozbou, ale limity moci existují, zdůrazňuje Ringlerová

Donald Trump je hrozbou pro americkou demokracii, v cestě mu ale stojí Kongres a systém brzd a protiváh, kterými je tamní politický systém proslulý. „Pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a to, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední česká expertka na americký politický systém Zuzana Ringlerová z brněnské Masarykovy univerzity. 

Je Trump ohrožením pro americkou demokracii?

Pan Trump je ohrožením pro americkou demokracii. Demokracie má dvě složky: jednak je to institucionální nastavení toho režimu – máme volený parlament, prezidenta, máme ústavu a nějaké zákony. A ty zůstanou demokratické v Americe. Další důležitou složkou toho, aby země fungovala jako demokracie, jsou demokratické hodnoty a to, že vládnoucí elita hodnoty respektuje. To panu Trumpovi absolutně chybí – on nevidí důležitost těchto hodnot a jsou mu úplně jedno. 

Tady vidím možné ohrožení americké demokracie. Americký politický systém je slavný tím, jak má nastavený systém brzd a protiváh, politologové po celém světě ho zkoumají a všímají si těchto detailů. Pořád tam ale prostor pro zneužití moci je. Žádná instituce není dokonalá a pokud ti, kteří vládnou, neuznávají demokratické hodnoty, může to vést k tomu, že fungování institucí se poškodí směrem ke zneužívání moci a nerespektování práv občanů.

Republikáni získali post prezidenta, většinu v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů. Může i toto být nějaké ohrožení? Protože Republikánská strana je poslední dobou trochu extrémnější.

Pro stranu, která drží prezidentský úřad, je důležité mít většinu i v legislativě – v Kongresu. Jde o zcela zásadní věc, aby mohli prosadit své legislativní priority. Úřad prezidenta vypadá silný a v určitých věcech jde o silnou pozici, ale co se týká zejména témat vnitřní politiky USA, tak větší změny je nutné prosadit formou federálního zákona – a k tomu je potřeba schválení Kongresem. 

To, že mají Trump a republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů, je pro ně určitě dobré. Bude se jim snáze prosazovat politika. Ale v Senátu nastane problém, protože funguje trošku specifickým způsobem. Je potřeba mít šedesát hlasů ze sta, aby mohl projít federální zákon. Jde o vnitřní nařízení Senátu, kterému se říká filibuster. Šedesát hlasů ale republikáni nemají a ani je mít nebudou. 

Existují různé výjimky, třeba pokud chcete schvalovat federální soudce navržené prezidentem – a to je taky způsob, jak ovlivňovat americkou společnost a interpretaci práva. Na to stačí těch 52 hlasů, které získali republikáni. Stejně tak na schvalování členů vládního kabinetu. 

Pokud prezentujete nějaký zákon, který se týká výběru daní (revenue bill), tak jednou za kalendářní rok je možné schválit to jednoduchou většinou. Jde to protlačit jako revenue bill a může to být třeba zdravotnická reforma. 

Jinak je ale pořád potřeba šedesát hlasů a tam demokraté budou efektivně fungovat jako brzda republikánských legislativních ambicí. Republikáni mají velmi radikální plány, jako jsou třeba vysoká cla na dovoz z Číny nebo uzavření jižních hranic a deportace migrantů – pokud to bude vyžadovat federální zákon, bude pro ně velmi těžké prosadit. 

Jestli to chápu správně, tak pan Trump pronášel velké sliby hlavně na efekt?

Ano, to je Trumpova specialita. Něco se jim určitě podaří prosadit – třeba určité věci ohledně přístupu k řešení nelegální migrace. Exekutiva si to může upravit a existující právo bude vymáhat. To se dělo i za Obamy, dělo se to posledních dvacet let.

Problém je například s těmi migranty. Existují zákony, podle kterých, když migranti přicházejí neoprávněně, a nemají v Americe být – podle současných federálních zákonů je v pořádku vzít je a vyhostit. Ale je jich takové množství, že federální vláda nemá možnost zákon provádět. Není kapacita znění zákona dostát a vymáhat ho. 

Federální vláda tak udělá to, že si stanoví priority, koho vyhostí, a to už pak může udělat exekutiva. Pokud držíte exekutivu, tak tu exekutivní moc prostě máte, ale naráží to na zdroje, které máte k dispozici.

Takže kdyby teď chtěl vzít migranty a vyhodit je, tak může.

Pokud je někdo v Americe nelegálně, máte možnost ho vyhostit a je to legální. Kdo přešel hranici, nesmí v Americe být a hotovo. Ale tam je problém s kapacitami. Nejsou lidi, kteří by toto dělali. 

Nemůže to být nakonec na armádě?

Tady si nejsem jistá.

Americká armáda to má totiž s působením na půdě USA omezené. Takže třeba spíše Národní gardy?

Já myslím, že Národní gardy taky. Tam určitě budou nějaká legislativní omezení, jak se tyto síly dají použít – že tam musí být ohrožení nebo mimořádná situace. Je ale možné, že se jim to nějak podaří ohnout a samotnou existenci nelegálních migrantů ve velkém počtu prohlásí za výjimečný stav. 

No právě…

To se ale budou odpůrci bránit u soudů a myslím, že to nebude tak snadné a nepůjde to. 

Takže v podstatě Trump nasliboval hromadu věcí – cla, hromadné vyhoštění, a v reálu to ani nemá, jak udělat.

Ano, přesně. K tomu bych ještě dodala, že Trump je specifický v tom, že jeho sliby jsou takové do očí bijící – nám přijde nemožné už na začátku, že by to vůbec šlo. Že to jsou nesplnitelné sliby už od začátku, do určité míry extrémní. 

Ale pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a toho, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby. Ono to bez nich ani nejde vyhrát – každý prezident slibuje. 

Obama před lety sliboval, že zajistí zdravotnickou reformu. Že to bude jeho priorita a přinese ji Američanům. Ale bez Kongresu? Nepřinese. Prezident si to bere jako svou politiku, ale tohle všechno bez souhlasu Kongresu a bez přesvědčení zástupců Senátu, tak nedosáhne ničeho. 

Jediné, co může prezident bez souhlasu Kongresu udělat, je mít šikovný tým, být přesvědčivý a populární, mít za sebou veřejné mínění. Ten šikovný tým to bude v Kongresu dojednávat a když bude mít prezident štěstí, tak se to povede. 

Zeptám se trochu hloupě a možná drze, ale když si Američané nechají slibovat z velké části nemožné věci – oni neví, co si mohou lidi, které volí, ve skutečnosti dovolit? 

Já myslím, že částečně neví a částečně to k tomu patří. Kandidát říká, co bude prosazovat a za čím stojí a definuje se tím, pak se o to ve volebním období snaží. Tak nějak už to k tomu modernímu prezidentství patří. Takhle se politická kultura vyvinula. Jde o jednoho člověka, který má být vůdcem celého národa. Očekává se, že bude hovořit o politických prioritách. Přestože je tam velká politická moc, kterou prezident má, tak vlastní i velkou reprezentativní moc, jako v případě českého prezidenta. Ve volbách se ale očekává, že bude prezentovat nějakou politickou agendu – a tu prezentuje nějakými sliby. 

Kdyby říkal: „Když Kongres schválí zákon o zdravotnické reformě, tak ho podepíšu. Když se v Kongresu dohodnou, že zvýší daně, tak já to podepíšu,“ tak to prostě není prezentace kandidáta, která by lidi inspirovala k tomu, aby měli motivaci jít k volbám. 

Když už jsem zmínil americké občany – americká společnost je hodně polarizovaná a lidi se dohadují, nejsou spokojení. Myslíte, že Trump může dovést tuto nespokojenost až k nějakému konfliktu?

Nemyslím si, ale myslím, že Trump nepomůže tu polarizaci zmírnit a pravděpodobně ji bude dále prohlubovat. Trump nebude sjednocující prezident. 

Jde to ale takhle dělat donekonečna? Vrážet klín mezi lidi a věřit, že se nic nestane.

Teď je míč na straně demokratů. Oni musí najít způsob, jak promlouvat k nespokojeným lidem, které dosavadní politické vize neoslovují. Nemají pocit, že demokraté nějak zlepší jejich život a budou těmi správnými vůdci a vůdkyněmi, kteří by měli zemi vést.

To, že Trump je úspěšný, je do velké míry zásluha toho, že je šikovný populista, umí pěkně mluvit a lidi mu věří. Je to prostě osobnost, ale mají na tom podíl i demokraté. Nemají inspirativní lídry, nejsou schopni oslovit voliče. Jediný způsob je najít způsob, jak nespokojené lidi oslovit. A nebude to jen tím „my nejsme Trump, volte nás“. Musí to být něco, co lidi inspiruje, a čemu lidé budou věřit jako vizi pro tu zemi. 

Vím, že v aktuálním americkém systému je to asi nemožné, ale nepomohla by tomu nějaká nová silná strana?

Nepomohla. A správně jste řekl, že je to nemožné – považuju to za vyloučené. Pak je ještě otázka, jestli by to pomohlo. Americká politika se děje pod nálepkami těchto dvou stran. Mění se ale jejich vnitřní obsah – ten je velmi jiný u demokratů i republikánů. Za posledních několik let se velmi proměnil. Ale ty nálepky, ty jsou tak silné, že strany vlastně obrovskou část politické síly mají ve známosti této značky. 

Je to podobné jako v byznysu – i když společnost je zkrachovalá, tak její jméno, to že si s ním lidé něco spojují, má obrovskou cenu. V Česku to byla třeba cestovní kancelář Fischer – zkrachovala a pokud se nemýlím, tak znovu existuje, protože je cenná ta značka. Stojí za ní ale jiní lidé. Samotný název společnosti má velkou cenu a má smysl ho prostě vzít a naplnit jiným obsahem, stejně tak je to v politice. Je to výhodnější než vytvářet značku novou a investovat neskutečné množství času a peněz, aby lidé vůbec značku znali.

Z toho důvodu si myslím, že nová strana nebude. A ani to není řešení, protože americký systém bude pořád mít dvoustranické tendence. Třetí strana by spíše oslabila to, jak politika funguje.

Na závěr trochu odbočím. Jak si myslíte, že se Trump bude chovat k velkým mocnostem, jako Čína a Rusko?

S předvídáním toho, co Trump udělá, je velký problém v tom, že on něco říká a pak není jasné, jestli to tak myslí nebo to jen tak říká. Jeho postoje jsou takové, že moc nevíme, co se stane. Nepředvídatelnost je jednou z věcí, v nichž Trump vyniká. 

Asi nejlepší je předpovědi nebo odhady opřít o to, co se dělo po roce 2016. Šlo o vstřícný postoj vůči Rusku a velmi konfrontační k Číně. Takže pokud bych měla vsadit nebo tipnout, řekla bych, že to bude takto pokračovat i dál. 

Související

Šárka Shoup Rozhovor

Trumpovy kroky jako série nepromyšlených gest? Je za tím ale něco víc, říká pro EZ Shoup o amerických clech

Výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, na co americký prezident Donald Trump může cílit vysokými celními tarify, které uvalil na dovoz z téměř celého světa. Primárním cílem je zřejmě Čína. „Záměrně šel cestou plošného zacílení, aby Čína nemohla jednoduše reagovat protiopatřením. Je to chytrá, i když velmi tvrdá strategie. Otázkou ale zůstává, co to udělá s důvěrou partnerů i s globální ekonomikou,“ nastínila.
David Svoboda Rozhovor

Mír na Ukrajině může nastat jediným způsobem, říká ukrajinista Svoboda pro EZ

Ukrajinista David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz varuje, že mír na Ukrajině může nastat jedině „kolapsem jedné ze stran“. „Není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit,“ říká s odkazem na ideologické pozadí ruské agrese. V rozhovoru rozebírá také ruský propagandistický konstrukt takzvané „denacifikace“ Ukrajiny, který podle něj ztratil veškerou relevanci – nejen v politickém diskurzu, ale i v očích administrativy Donalda Trumpa.

Více souvisejících

rozhovor Zuzana Ringlerová prezidentské volby USA 2024 Donald Trump USA (Spojené státy americké) Republikánská strana (USA) Kongres USA Demokratická strana (USA) Senát USA

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 41 minutami

před 52 minutami

Donald Trump

Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí

Útok na dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira není ojedinělým případem násilí v americké politice. Promyšlený žhářský čin zapadá do širšího vzorce extremistických útoků, často spojených s hnutím MAGA a rétorikou Donalda Trumpa. Násilí motivované ideologií čím dál víc ohrožuje demokratické instituce i veřejné činitele.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump má problém, se kterým nepočítal. Čína navzdory nátlaku nechce jednat

Prezident Donald Trump čelí v nadcházejícím týdnu klíčovému momentu své obchodní politiky vůči Číně. Po uvalení drastických celních sazeb ve výši 145 % na čínské zboží se vyostřuje konfrontace, která může zásadně otřást americkou ekonomikou i celosvětovým trhem. Čínský prezident Si Ťin-pching zatím odmítá reagovat na tlak Washingtonu a volání po dohodě, což Trumpa staví do obtížné situace. 

před 4 hodinami

Čína

"Nebe nespadne". Čína uklidňuje svět po Trumpových celních excesech

Čína se pokusila uklidnit obavy z dopadu zvýšených amerických cel na její exportní sektor. Mluvčí čínské celní správy Lyu Daliang prohlásil, že „nebe nespadne“, i když prezident USA Donald Trump zintenzivnil obchodní tlak vůči Pekingu. Světové burzy na začátku týdne reagovaly růstem, především díky zmírnění některých opatření, která se týkají elektroniky.

před 5 hodinami

Náboženství, ilustrační fotografie

"Byly jsme jako středověké otrokyně, musely jsme se týrat." Slavnou církví Opus Dei otřásá skandál

V Argentině se rozhořel rozsáhlý skandál spojený s katolickou organizací Opus Dei, kterou 43 žen viní z dlouholetého zneužívání, nucené práce a psychického útlaku. Podle žaloby, kterou nyní vyšetřují argentinské federální úřady, byly dívky, mnohdy ve věku pouhých 12 let, lákány pod příslibem vzdělání a lepší budoucnosti. Místo toho se však podle jejich svědectví ocitly v prostředí připomínajícím středověké otroctví.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump opět vše mění: Výjimky na smartphony a elektroniku? Pouze dočasně

Spojené státy se opět ocitly v centru celosvětového obchodního napětí poté, co prezident Donald Trump oznámil, že výjimky z dovozních cel pro smartphony, notebooky a další elektroniku nebudou mít dlouhého trvání. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že „nikdo se nedostane z háku“, čímž zpochybnil předchozí rozhodnutí Bílého domu o dočasném uvolnění cel na vybrané produkty z Číny.

před 7 hodinami

Evropská unie

Prorazí EU Trumpův nezájem a chaos? Pokusí se využít zmrazení cel

Evropská unie plánuje oživit svou nabídku na nákup většího množství amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) ve snaze urovnat obchodní spory s prezidentem Donaldem Trumpem. Unie tak reaguje na nedávné zmrazení cel ze strany USA, které představuje příležitost k obnovení jednání.

před 8 hodinami

Ruský útok na město Sumy

34 mrtvých, 117 zraněných. Útok na Sumy se stal omylem, prohlásil Trump

Ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy, při němž zemřelo nejméně 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 osob utrpělo zranění, vyvolal ostrou mezinárodní reakci. Spojenci Ukrajiny, zejména státy Západu, jej označili za hrůzný čin a válečný zločin. Mezi oběťmi byli i civilisté, které zásah zasáhl v blízkosti státní univerzity a kongresového centra.

před 9 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

včera

Donald Trump

Lékařská zpráva zveřejněna. Jaký je zdravotní stav Donalda Trumpa?

Bílý dům zveřejnil výsledky každoroční lékařské prohlídky amerického prezidenta Donalda Trumpa a podle závěrů lékařského týmu je jeho zdravotní stav vynikající. Jde o první komplexní vyšetření od Trumpova návratu do prezidentského úřadu a jeho lékaři konstatovali, že prezident je plně způsobilý nadále vykonávat všechny ústavní povinnosti.

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Čína poprvé oficiálně vyzvala Trumpa, aby zrušil cla

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se znovu prohloubilo poté, co čínské ministerstvo obchodu oficiálně vyzvalo prezidenta Donalda Trumpa, aby „zcela zrušil“ tzv. odvetná cla. Peking reaguje na nedávné zvýšení amerických cel na čínské zboží, které nyní dosahují až 145 %, což je dosud nejvyšší úroveň v probíhající obchodní válce.

včera

Mše za Annu Slováčkovou v bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Anna Slováčková (†29): Veřejnost se dnes rozloučila se slavnou umělkyní

V neděli se v bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru konaly mše, které se proměnily v důstojnou vzpomínku na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Nešlo sice o oficiální zádušní mši, její jméno ale zaznělo z úst kněze během přímluv a prostor před oltářem zaplnily růže, svíčky a lidé, kteří zavzpomínali na mladou umělkyni. 

včera

Donald Trump

Trumpův paradox: Celoživotní odpůrce jaderných zbraní může rozpoutat nejrychlejší nukleární zbrojení od studené války

Donald Trump od osmdesátých let tvrdí, že se snaží zabránit jaderné apokalypse. Už jako mladý podnikatel údajně navrhl, že pokud by ho prezident Ronald Reagan jmenoval „plnomocným velvyslancem“, ukončil by studenou válku „během jedné hodiny“. Téma jaderných zbraní neopustil ani později – v roce 2018, před summitem s Vladimirem Putinem v Helsinkách, označil jaderné zbraně za „největší problém světa“ a prohlásil: „Žádné jaderné zbraně nikde na světě.“ 

včera

včera

Donald Trump

Svět za Trumpa platí obrovskou cenu: Sleduje jeho kroky, zatímco ignoruje jiné krize

Současný americký prezident Donald Trump se podle mnohých vyžívá ve své pozici globálního hybatele. Vytváří neustálé napětí na světových trzích, manipuluje s tarify jako s televizní show a drží mezinárodní obchod jako rukojmí. Jak ale upozorňuje britský publicista Jonathan Freedland, skutečná cena Trumpova působení nespočívá jen v miliardách dolarů ztracených na burzách. Jde o tzv. náklady příležitosti – tedy vše, co by svět mohl dělat, kdyby nebyl paralyzován a vyčerpán snahou reagovat na rozmary jediného muže.

včera

včera

Trumpa se bojí Temu i Shein. Svět levného oblečení dostává kvůli Trumpovi na frak

Americký prezident Donald Trump po týdnu chaotických změn v celní politice oznámil konec tzv. „de-minimis“ pravidla pro dovoz levného zboží z Číny a Hongkongu. Pravidlo dosud umožňovalo zasílání balíčků do hodnoty 800 dolarů bez cla a minimální kontrolou, což masivně využívaly zejména módní e-shopy jako Shein a Temu. Opatření, které má vstoupit v platnost 2. května, zásadně mění pravidla hry pro fast fashion průmysl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy