ROZHOVOR | Ameriku čeká druhá zkouška ohněm. Trump je hrozbou, ale limity moci existují, zdůrazňuje Ringlerová

Donald Trump je hrozbou pro americkou demokracii, v cestě mu ale stojí Kongres a systém brzd a protiváh, kterými je tamní politický systém proslulý. „Pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a to, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední česká expertka na americký politický systém Zuzana Ringlerová z brněnské Masarykovy univerzity. 

Je Trump ohrožením pro americkou demokracii?

Pan Trump je ohrožením pro americkou demokracii. Demokracie má dvě složky: jednak je to institucionální nastavení toho režimu – máme volený parlament, prezidenta, máme ústavu a nějaké zákony. A ty zůstanou demokratické v Americe. Další důležitou složkou toho, aby země fungovala jako demokracie, jsou demokratické hodnoty a to, že vládnoucí elita hodnoty respektuje. To panu Trumpovi absolutně chybí – on nevidí důležitost těchto hodnot a jsou mu úplně jedno. 

Tady vidím možné ohrožení americké demokracie. Americký politický systém je slavný tím, jak má nastavený systém brzd a protiváh, politologové po celém světě ho zkoumají a všímají si těchto detailů. Pořád tam ale prostor pro zneužití moci je. Žádná instituce není dokonalá a pokud ti, kteří vládnou, neuznávají demokratické hodnoty, může to vést k tomu, že fungování institucí se poškodí směrem ke zneužívání moci a nerespektování práv občanů.

Republikáni získali post prezidenta, většinu v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů. Může i toto být nějaké ohrožení? Protože Republikánská strana je poslední dobou trochu extrémnější.

Pro stranu, která drží prezidentský úřad, je důležité mít většinu i v legislativě – v Kongresu. Jde o zcela zásadní věc, aby mohli prosadit své legislativní priority. Úřad prezidenta vypadá silný a v určitých věcech jde o silnou pozici, ale co se týká zejména témat vnitřní politiky USA, tak větší změny je nutné prosadit formou federálního zákona – a k tomu je potřeba schválení Kongresem. 

To, že mají Trump a republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů, je pro ně určitě dobré. Bude se jim snáze prosazovat politika. Ale v Senátu nastane problém, protože funguje trošku specifickým způsobem. Je potřeba mít šedesát hlasů ze sta, aby mohl projít federální zákon. Jde o vnitřní nařízení Senátu, kterému se říká filibuster. Šedesát hlasů ale republikáni nemají a ani je mít nebudou. 

Existují různé výjimky, třeba pokud chcete schvalovat federální soudce navržené prezidentem – a to je taky způsob, jak ovlivňovat americkou společnost a interpretaci práva. Na to stačí těch 52 hlasů, které získali republikáni. Stejně tak na schvalování členů vládního kabinetu. 

Pokud prezentujete nějaký zákon, který se týká výběru daní (revenue bill), tak jednou za kalendářní rok je možné schválit to jednoduchou většinou. Jde to protlačit jako revenue bill a může to být třeba zdravotnická reforma. 

Jinak je ale pořád potřeba šedesát hlasů a tam demokraté budou efektivně fungovat jako brzda republikánských legislativních ambicí. Republikáni mají velmi radikální plány, jako jsou třeba vysoká cla na dovoz z Číny nebo uzavření jižních hranic a deportace migrantů – pokud to bude vyžadovat federální zákon, bude pro ně velmi těžké prosadit. 

Jestli to chápu správně, tak pan Trump pronášel velké sliby hlavně na efekt?

Ano, to je Trumpova specialita. Něco se jim určitě podaří prosadit – třeba určité věci ohledně přístupu k řešení nelegální migrace. Exekutiva si to může upravit a existující právo bude vymáhat. To se dělo i za Obamy, dělo se to posledních dvacet let.

Problém je například s těmi migranty. Existují zákony, podle kterých, když migranti přicházejí neoprávněně, a nemají v Americe být – podle současných federálních zákonů je v pořádku vzít je a vyhostit. Ale je jich takové množství, že federální vláda nemá možnost zákon provádět. Není kapacita znění zákona dostát a vymáhat ho. 

Federální vláda tak udělá to, že si stanoví priority, koho vyhostí, a to už pak může udělat exekutiva. Pokud držíte exekutivu, tak tu exekutivní moc prostě máte, ale naráží to na zdroje, které máte k dispozici.

Takže kdyby teď chtěl vzít migranty a vyhodit je, tak může.

Pokud je někdo v Americe nelegálně, máte možnost ho vyhostit a je to legální. Kdo přešel hranici, nesmí v Americe být a hotovo. Ale tam je problém s kapacitami. Nejsou lidi, kteří by toto dělali. 

Nemůže to být nakonec na armádě?

Tady si nejsem jistá.

Americká armáda to má totiž s působením na půdě USA omezené. Takže třeba spíše Národní gardy?

Já myslím, že Národní gardy taky. Tam určitě budou nějaká legislativní omezení, jak se tyto síly dají použít – že tam musí být ohrožení nebo mimořádná situace. Je ale možné, že se jim to nějak podaří ohnout a samotnou existenci nelegálních migrantů ve velkém počtu prohlásí za výjimečný stav. 

No právě…

To se ale budou odpůrci bránit u soudů a myslím, že to nebude tak snadné a nepůjde to. 

Takže v podstatě Trump nasliboval hromadu věcí – cla, hromadné vyhoštění, a v reálu to ani nemá, jak udělat.

Ano, přesně. K tomu bych ještě dodala, že Trump je specifický v tom, že jeho sliby jsou takové do očí bijící – nám přijde nemožné už na začátku, že by to vůbec šlo. Že to jsou nesplnitelné sliby už od začátku, do určité míry extrémní. 

Ale pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a toho, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby. Ono to bez nich ani nejde vyhrát – každý prezident slibuje. 

Obama před lety sliboval, že zajistí zdravotnickou reformu. Že to bude jeho priorita a přinese ji Američanům. Ale bez Kongresu? Nepřinese. Prezident si to bere jako svou politiku, ale tohle všechno bez souhlasu Kongresu a bez přesvědčení zástupců Senátu, tak nedosáhne ničeho. 

Jediné, co může prezident bez souhlasu Kongresu udělat, je mít šikovný tým, být přesvědčivý a populární, mít za sebou veřejné mínění. Ten šikovný tým to bude v Kongresu dojednávat a když bude mít prezident štěstí, tak se to povede. 

Zeptám se trochu hloupě a možná drze, ale když si Američané nechají slibovat z velké části nemožné věci – oni neví, co si mohou lidi, které volí, ve skutečnosti dovolit? 

Já myslím, že částečně neví a částečně to k tomu patří. Kandidát říká, co bude prosazovat a za čím stojí a definuje se tím, pak se o to ve volebním období snaží. Tak nějak už to k tomu modernímu prezidentství patří. Takhle se politická kultura vyvinula. Jde o jednoho člověka, který má být vůdcem celého národa. Očekává se, že bude hovořit o politických prioritách. Přestože je tam velká politická moc, kterou prezident má, tak vlastní i velkou reprezentativní moc, jako v případě českého prezidenta. Ve volbách se ale očekává, že bude prezentovat nějakou politickou agendu – a tu prezentuje nějakými sliby. 

Kdyby říkal: „Když Kongres schválí zákon o zdravotnické reformě, tak ho podepíšu. Když se v Kongresu dohodnou, že zvýší daně, tak já to podepíšu,“ tak to prostě není prezentace kandidáta, která by lidi inspirovala k tomu, aby měli motivaci jít k volbám. 

Když už jsem zmínil americké občany – americká společnost je hodně polarizovaná a lidi se dohadují, nejsou spokojení. Myslíte, že Trump může dovést tuto nespokojenost až k nějakému konfliktu?

Nemyslím si, ale myslím, že Trump nepomůže tu polarizaci zmírnit a pravděpodobně ji bude dále prohlubovat. Trump nebude sjednocující prezident. 

Jde to ale takhle dělat donekonečna? Vrážet klín mezi lidi a věřit, že se nic nestane.

Teď je míč na straně demokratů. Oni musí najít způsob, jak promlouvat k nespokojeným lidem, které dosavadní politické vize neoslovují. Nemají pocit, že demokraté nějak zlepší jejich život a budou těmi správnými vůdci a vůdkyněmi, kteří by měli zemi vést.

To, že Trump je úspěšný, je do velké míry zásluha toho, že je šikovný populista, umí pěkně mluvit a lidi mu věří. Je to prostě osobnost, ale mají na tom podíl i demokraté. Nemají inspirativní lídry, nejsou schopni oslovit voliče. Jediný způsob je najít způsob, jak nespokojené lidi oslovit. A nebude to jen tím „my nejsme Trump, volte nás“. Musí to být něco, co lidi inspiruje, a čemu lidé budou věřit jako vizi pro tu zemi. 

Vím, že v aktuálním americkém systému je to asi nemožné, ale nepomohla by tomu nějaká nová silná strana?

Nepomohla. A správně jste řekl, že je to nemožné – považuju to za vyloučené. Pak je ještě otázka, jestli by to pomohlo. Americká politika se děje pod nálepkami těchto dvou stran. Mění se ale jejich vnitřní obsah – ten je velmi jiný u demokratů i republikánů. Za posledních několik let se velmi proměnil. Ale ty nálepky, ty jsou tak silné, že strany vlastně obrovskou část politické síly mají ve známosti této značky. 

Je to podobné jako v byznysu – i když společnost je zkrachovalá, tak její jméno, to že si s ním lidé něco spojují, má obrovskou cenu. V Česku to byla třeba cestovní kancelář Fischer – zkrachovala a pokud se nemýlím, tak znovu existuje, protože je cenná ta značka. Stojí za ní ale jiní lidé. Samotný název společnosti má velkou cenu a má smysl ho prostě vzít a naplnit jiným obsahem, stejně tak je to v politice. Je to výhodnější než vytvářet značku novou a investovat neskutečné množství času a peněz, aby lidé vůbec značku znali.

Z toho důvodu si myslím, že nová strana nebude. A ani to není řešení, protože americký systém bude pořád mít dvoustranické tendence. Třetí strana by spíše oslabila to, jak politika funguje.

Na závěr trochu odbočím. Jak si myslíte, že se Trump bude chovat k velkým mocnostem, jako Čína a Rusko?

S předvídáním toho, co Trump udělá, je velký problém v tom, že on něco říká a pak není jasné, jestli to tak myslí nebo to jen tak říká. Jeho postoje jsou takové, že moc nevíme, co se stane. Nepředvídatelnost je jednou z věcí, v nichž Trump vyniká. 

Asi nejlepší je předpovědi nebo odhady opřít o to, co se dělo po roce 2016. Šlo o vstřícný postoj vůči Rusku a velmi konfrontační k Číně. Takže pokud bych měla vsadit nebo tipnout, řekla bych, že to bude takto pokračovat i dál. 

Související

Pavel Kuchař Rozhovor

Pokud USA budou pokračovat v agresivní obchodní politice, poškodí vlastní ekonomiku a oslabí své postavení na globálním trhu, říká ekonom

Ekonom Pavel Kuchař z Katedry ekonomicko-manažerských studií olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jaké dopady může mít obchodní válka mezi USA a Čínou, Kanadou a Mexikem na Evropskou unii. Také promluvil o tom, co agresivní obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa může udělat s americkou ekonomikou a snahami autoritářských mocností o posílení na globálním poli. „Přestože Čína nepochybně expanduje a modernizuje svou ekonomiku, dohnat USA by vyžadovalo zásadní a komplexní reformy, které by byly v rozporu s dosavadním autoritářským stylem vlády,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Zuzana Ringlerová prezidentské volby USA 2024 Donald Trump USA (Spojené státy americké) Republikánská strana (USA) Kongres USA Demokratická strana (USA) Senát USA

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Patrik Schick

S navrátilcem Schickem, ale bez nováčků. Hašek zveřejnil nominaci na úvod kvalifikace

Koncem března začne kvalifikace na fotbalové mistrovství světa, které se v roce 2026 bude konat v USA, Kanadě a Mexiku, a proto reprezentační trenér Ivan Hašek zveřejnil nominaci pro úvodní kvalifikační duely s Faerskými ostrovy a Gibraltarem. V ní se po návratu po zdravotních potížích opět objevuje jedna z největších opor, útočník Patrik Schick, i další uzdravení reprezentanti Michal Sadílek a David Jurásek. Realizační tým se tentokrát obejde bez jediného nováčka v kádru.

včera

Novinářka Ivana Svobodová ve filmu Reportáž psaná na benzínce.

RECENZE: Reportáž psaná na benzínce ukazuje, jak selský rozum ničí kritickou reflexi

Na Mezinárodním filmovém festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě loni odpremiéroval dokumentární snímek Reportáž psaná na benzínce. Teď získal cenu na festivalu FAMUFEST, jenž také zahájil. Nenápadnou optikou sleduje novinářku Ivanu Svobodovou z týdeníku Respekt a její reportážní práci v terénu, konkrétně mezi odpůrci současné vlády a systému celkově.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zelenskyj jmenoval nového šéfa ukrajinské armády

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval nového muže do čela ukrajinské armády. Náčelníkem generálního štábu se stává Andrij Hnatov, jehož navrhl ministr obrany Rustem Umerov. Změna ve vedení ozbrojených sil přichází v době, kdy se neví, zdali Američané uspějí se svým návrhem příměří i v Rusku. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková na další medaili i kvůli nemoci neměla. Na MS zářili i Zdráhalová a bronzový Jílek

Poté, co rychlobruslařka Martina Sáblíková před víkendem získala v rámci svého posledního mistrovství světa v norském Hamaru již 35. cenný kov ze světových šampionátů, když na tříkilometrové trati brala stříbro, v sobotu v závodě na 5000 metrů už na medaili nedosáhla. To především proto, že do závodu šla i s tím, že ji trápí horečka. Nakonec tedy v tomto závodě skončila na pátém místě. Pětikilometrovou trať ovládla Italka Francesca Lollobrigidaová. 

včera

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Připravuje se setkání Putina s Trumpem, tvrdí poradce šéfa Kremlu

Rusko předneslo Spojeným státům své výhrady k návrhu příměří, sdělil Jurij Ušakov, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Moskva tvrdí, že zastavení bojů by umožnilo Ukrajincům se přezbrojit a přeskupit. Ušakov zároveň prozradil, že se připravuje setkání Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Termín ale stanoven nebyl. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalisté Plzně trápili Lazio. O postupu Italů rozhodla gólová technologie

V loňském ročníku evropských pohárů se Viktoriánům podařilo postoupit až do čtvrtfinále Konferenční ligy, nyní se do stejné fáze snažili postoupit v Evropské lize. V osmifinále nakonec nestačili na Lazio Řím. To nejprve minulý týden ve čtvrtek v Plzni porazilo Západočechy 2:1 navzdory tomu, že dohrávalo v devíti. V Římě se prali svěřenci kouče Miroslava Koubka statečně, díky Šulcově trefě v úvodu druhé půle navíc sahali po naději. Vše nakonec zhatila hlavička Alessia Romagnoliho, jemuž navíc ještě přálo štěstí, když o jeho brance rozhodla gólová technologie.

včera

včera

včera

Američané provedli precizní údery proti rebelům v Jemenu. (16.3.2025) Prohlédněte si galerii

Američané na Trumpův rozkaz zaútočili na rebely v Jemenu

Američanům došla trpělivost s húsíjskými rebely v Jemenu. Americká armáda začala na příkaz prezidenta Donalda Trumpa s útoky proti jejich pozicím. Nepřežilo je nejméně 31 lidí. Trump vzkázal rebelům, že USA využijí svou zdrcující sílu, aby je umlčeli. 

včera

včera

včera

včera

Zimní počasí, jak ho známe. V Česku bude opět mrznout i sněžit

Loučící se zima se připomněla už ve čtvrtek a stále ještě nedala definitivní sbohem. Důkazem je i předpověď pro dnešek a další dny. Noci budou mrazivé a sněžit může i v nejnižších polohách, avizují meteorologové. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy