ROZHOVOR | Ameriku čeká druhá zkouška ohněm. Trump je hrozbou, ale limity moci existují, zdůrazňuje Ringlerová

Donald Trump je hrozbou pro americkou demokracii, v cestě mu ale stojí Kongres a systém brzd a protiváh, kterými je tamní politický systém proslulý. „Pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a to, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední česká expertka na americký politický systém Zuzana Ringlerová z brněnské Masarykovy univerzity. 

Je Trump ohrožením pro americkou demokracii?

Pan Trump je ohrožením pro americkou demokracii. Demokracie má dvě složky: jednak je to institucionální nastavení toho režimu – máme volený parlament, prezidenta, máme ústavu a nějaké zákony. A ty zůstanou demokratické v Americe. Další důležitou složkou toho, aby země fungovala jako demokracie, jsou demokratické hodnoty a to, že vládnoucí elita hodnoty respektuje. To panu Trumpovi absolutně chybí – on nevidí důležitost těchto hodnot a jsou mu úplně jedno. 

Tady vidím možné ohrožení americké demokracie. Americký politický systém je slavný tím, jak má nastavený systém brzd a protiváh, politologové po celém světě ho zkoumají a všímají si těchto detailů. Pořád tam ale prostor pro zneužití moci je. Žádná instituce není dokonalá a pokud ti, kteří vládnou, neuznávají demokratické hodnoty, může to vést k tomu, že fungování institucí se poškodí směrem ke zneužívání moci a nerespektování práv občanů.

Republikáni získali post prezidenta, většinu v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů. Může i toto být nějaké ohrožení? Protože Republikánská strana je poslední dobou trochu extrémnější.

Pro stranu, která drží prezidentský úřad, je důležité mít většinu i v legislativě – v Kongresu. Jde o zcela zásadní věc, aby mohli prosadit své legislativní priority. Úřad prezidenta vypadá silný a v určitých věcech jde o silnou pozici, ale co se týká zejména témat vnitřní politiky USA, tak větší změny je nutné prosadit formou federálního zákona – a k tomu je potřeba schválení Kongresem. 

To, že mají Trump a republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů, je pro ně určitě dobré. Bude se jim snáze prosazovat politika. Ale v Senátu nastane problém, protože funguje trošku specifickým způsobem. Je potřeba mít šedesát hlasů ze sta, aby mohl projít federální zákon. Jde o vnitřní nařízení Senátu, kterému se říká filibuster. Šedesát hlasů ale republikáni nemají a ani je mít nebudou. 

Existují různé výjimky, třeba pokud chcete schvalovat federální soudce navržené prezidentem – a to je taky způsob, jak ovlivňovat americkou společnost a interpretaci práva. Na to stačí těch 52 hlasů, které získali republikáni. Stejně tak na schvalování členů vládního kabinetu. 

Pokud prezentujete nějaký zákon, který se týká výběru daní (revenue bill), tak jednou za kalendářní rok je možné schválit to jednoduchou většinou. Jde to protlačit jako revenue bill a může to být třeba zdravotnická reforma. 

Jinak je ale pořád potřeba šedesát hlasů a tam demokraté budou efektivně fungovat jako brzda republikánských legislativních ambicí. Republikáni mají velmi radikální plány, jako jsou třeba vysoká cla na dovoz z Číny nebo uzavření jižních hranic a deportace migrantů – pokud to bude vyžadovat federální zákon, bude pro ně velmi těžké prosadit. 

Jestli to chápu správně, tak pan Trump pronášel velké sliby hlavně na efekt?

Ano, to je Trumpova specialita. Něco se jim určitě podaří prosadit – třeba určité věci ohledně přístupu k řešení nelegální migrace. Exekutiva si to může upravit a existující právo bude vymáhat. To se dělo i za Obamy, dělo se to posledních dvacet let.

Problém je například s těmi migranty. Existují zákony, podle kterých, když migranti přicházejí neoprávněně, a nemají v Americe být – podle současných federálních zákonů je v pořádku vzít je a vyhostit. Ale je jich takové množství, že federální vláda nemá možnost zákon provádět. Není kapacita znění zákona dostát a vymáhat ho. 

Federální vláda tak udělá to, že si stanoví priority, koho vyhostí, a to už pak může udělat exekutiva. Pokud držíte exekutivu, tak tu exekutivní moc prostě máte, ale naráží to na zdroje, které máte k dispozici.

Takže kdyby teď chtěl vzít migranty a vyhodit je, tak může.

Pokud je někdo v Americe nelegálně, máte možnost ho vyhostit a je to legální. Kdo přešel hranici, nesmí v Americe být a hotovo. Ale tam je problém s kapacitami. Nejsou lidi, kteří by toto dělali. 

Nemůže to být nakonec na armádě?

Tady si nejsem jistá.

Americká armáda to má totiž s působením na půdě USA omezené. Takže třeba spíše Národní gardy?

Já myslím, že Národní gardy taky. Tam určitě budou nějaká legislativní omezení, jak se tyto síly dají použít – že tam musí být ohrožení nebo mimořádná situace. Je ale možné, že se jim to nějak podaří ohnout a samotnou existenci nelegálních migrantů ve velkém počtu prohlásí za výjimečný stav. 

No právě…

To se ale budou odpůrci bránit u soudů a myslím, že to nebude tak snadné a nepůjde to. 

Takže v podstatě Trump nasliboval hromadu věcí – cla, hromadné vyhoštění, a v reálu to ani nemá, jak udělat.

Ano, přesně. K tomu bych ještě dodala, že Trump je specifický v tom, že jeho sliby jsou takové do očí bijící – nám přijde nemožné už na začátku, že by to vůbec šlo. Že to jsou nesplnitelné sliby už od začátku, do určité míry extrémní. 

Ale pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a toho, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby. Ono to bez nich ani nejde vyhrát – každý prezident slibuje. 

Obama před lety sliboval, že zajistí zdravotnickou reformu. Že to bude jeho priorita a přinese ji Američanům. Ale bez Kongresu? Nepřinese. Prezident si to bere jako svou politiku, ale tohle všechno bez souhlasu Kongresu a bez přesvědčení zástupců Senátu, tak nedosáhne ničeho. 

Jediné, co může prezident bez souhlasu Kongresu udělat, je mít šikovný tým, být přesvědčivý a populární, mít za sebou veřejné mínění. Ten šikovný tým to bude v Kongresu dojednávat a když bude mít prezident štěstí, tak se to povede. 

Zeptám se trochu hloupě a možná drze, ale když si Američané nechají slibovat z velké části nemožné věci – oni neví, co si mohou lidi, které volí, ve skutečnosti dovolit? 

Já myslím, že částečně neví a částečně to k tomu patří. Kandidát říká, co bude prosazovat a za čím stojí a definuje se tím, pak se o to ve volebním období snaží. Tak nějak už to k tomu modernímu prezidentství patří. Takhle se politická kultura vyvinula. Jde o jednoho člověka, který má být vůdcem celého národa. Očekává se, že bude hovořit o politických prioritách. Přestože je tam velká politická moc, kterou prezident má, tak vlastní i velkou reprezentativní moc, jako v případě českého prezidenta. Ve volbách se ale očekává, že bude prezentovat nějakou politickou agendu – a tu prezentuje nějakými sliby. 

Kdyby říkal: „Když Kongres schválí zákon o zdravotnické reformě, tak ho podepíšu. Když se v Kongresu dohodnou, že zvýší daně, tak já to podepíšu,“ tak to prostě není prezentace kandidáta, která by lidi inspirovala k tomu, aby měli motivaci jít k volbám. 

Když už jsem zmínil americké občany – americká společnost je hodně polarizovaná a lidi se dohadují, nejsou spokojení. Myslíte, že Trump může dovést tuto nespokojenost až k nějakému konfliktu?

Nemyslím si, ale myslím, že Trump nepomůže tu polarizaci zmírnit a pravděpodobně ji bude dále prohlubovat. Trump nebude sjednocující prezident. 

Jde to ale takhle dělat donekonečna? Vrážet klín mezi lidi a věřit, že se nic nestane.

Teď je míč na straně demokratů. Oni musí najít způsob, jak promlouvat k nespokojeným lidem, které dosavadní politické vize neoslovují. Nemají pocit, že demokraté nějak zlepší jejich život a budou těmi správnými vůdci a vůdkyněmi, kteří by měli zemi vést.

To, že Trump je úspěšný, je do velké míry zásluha toho, že je šikovný populista, umí pěkně mluvit a lidi mu věří. Je to prostě osobnost, ale mají na tom podíl i demokraté. Nemají inspirativní lídry, nejsou schopni oslovit voliče. Jediný způsob je najít způsob, jak nespokojené lidi oslovit. A nebude to jen tím „my nejsme Trump, volte nás“. Musí to být něco, co lidi inspiruje, a čemu lidé budou věřit jako vizi pro tu zemi. 

Vím, že v aktuálním americkém systému je to asi nemožné, ale nepomohla by tomu nějaká nová silná strana?

Nepomohla. A správně jste řekl, že je to nemožné – považuju to za vyloučené. Pak je ještě otázka, jestli by to pomohlo. Americká politika se děje pod nálepkami těchto dvou stran. Mění se ale jejich vnitřní obsah – ten je velmi jiný u demokratů i republikánů. Za posledních několik let se velmi proměnil. Ale ty nálepky, ty jsou tak silné, že strany vlastně obrovskou část politické síly mají ve známosti této značky. 

Je to podobné jako v byznysu – i když společnost je zkrachovalá, tak její jméno, to že si s ním lidé něco spojují, má obrovskou cenu. V Česku to byla třeba cestovní kancelář Fischer – zkrachovala a pokud se nemýlím, tak znovu existuje, protože je cenná ta značka. Stojí za ní ale jiní lidé. Samotný název společnosti má velkou cenu a má smysl ho prostě vzít a naplnit jiným obsahem, stejně tak je to v politice. Je to výhodnější než vytvářet značku novou a investovat neskutečné množství času a peněz, aby lidé vůbec značku znali.

Z toho důvodu si myslím, že nová strana nebude. A ani to není řešení, protože americký systém bude pořád mít dvoustranické tendence. Třetí strana by spíše oslabila to, jak politika funguje.

Na závěr trochu odbočím. Jak si myslíte, že se Trump bude chovat k velkým mocnostem, jako Čína a Rusko?

S předvídáním toho, co Trump udělá, je velký problém v tom, že on něco říká a pak není jasné, jestli to tak myslí nebo to jen tak říká. Jeho postoje jsou takové, že moc nevíme, co se stane. Nepředvídatelnost je jednou z věcí, v nichž Trump vyniká. 

Asi nejlepší je předpovědi nebo odhady opřít o to, co se dělo po roce 2016. Šlo o vstřícný postoj vůči Rusku a velmi konfrontační k Číně. Takže pokud bych měla vsadit nebo tipnout, řekla bych, že to bude takto pokračovat i dál. 

Související

David Svoboda Rozhovor

Mír na Ukrajině může nastat jediným způsobem, říká ukrajinista Svoboda pro EZ

Ukrajinista David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz varuje, že mír na Ukrajině může nastat jedině „kolapsem jedné ze stran“. „Není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit,“ říká s odkazem na ideologické pozadí ruské agrese. V rozhovoru rozebírá také ruský propagandistický konstrukt takzvané „denacifikace“ Ukrajiny, který podle něj ztratil veškerou relevanci – nejen v politickém diskurzu, ale i v očích administrativy Donalda Trumpa.
Veronika Nálepová Rozhovor

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

Více souvisejících

rozhovor Zuzana Ringlerová prezidentské volby USA 2024 Donald Trump USA (Spojené státy americké) Republikánská strana (USA) Kongres USA Demokratická strana (USA) Senát USA

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

TikTok

Trump prodloužil TikToku v USA život. Dohoda s Čínou ale selhala

Americký prezident Donald Trump o dalších 75 dní prodloužil život sociální síti TikTok, která musí ukončit činnost v USA, pokud se nenajde vhodný kupce. Dohoda o prodeji platformy byla podle médií blízko, jenže selhala poté, co Trump uvalil nová cla na Čínu. 

před 2 hodinami

David Svoboda

Mír na Ukrajině může nastat jediným způsobem, říká ukrajinista Svoboda pro EZ

Ukrajinista David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz varuje, že mír na Ukrajině může nastat jedině „kolapsem jedné ze stran“. „Není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit,“ říká s odkazem na ideologické pozadí ruské agrese. V rozhovoru rozebírá také ruský propagandistický konstrukt takzvané „denacifikace“ Ukrajiny, který podle něj ztratil veškerou relevanci – nejen v politickém diskurzu, ale i v očích administrativy Donalda Trumpa.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Na Slovensku se potvrdilo další ohnisko slintavky a kulhavky

Na jihu Slovenska se potvrdilo další ohnisko slintavky a kulhavky. Onemocnění je přítomno v chovu zvířat v obci Jurová v okrese Dunajská Streda. Informoval o tom web aktuality.sk, který se odvolává na informace slovenského ministerstva zemědělství. 

před 4 hodinami

včera

včera

Mezi oběťmi ruského útoku na Kryvyj Rih jsou i děti. (4.4.2025) Prohlédněte si galerii

Rusové zabíjeli v Zelenského rodném městě. Mezi mrtvými jsou i děti

V pátek se napsala další tragická kapitola války na Ukrajině, která probíhá již přes tři roky. Nejméně 14 lidí nepřežilo ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Informovala o tom BBC. Mezi mrtvými je i několik dětí. Další desítky osob utrpěly zranění. 

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta má do pěti let začít stavbu nového stadionu. Už je podepsána smlouva

Vznik nového stadionu na pražském Strahově, na kterém své domácí zápasy bude hrát fotbalová Sparta, byl definitivně stvrzen podpisem. V pondělí totiž letenský klub a vedení Fotbalové asociace ČR (FAČR) podepsaly smlouvu o využití strahovského Stadionu Evžena Rošického. Z této smlouvy vyplývá, že právě Sparta na vlastní náklady postaví nový stadion.

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.

včera

Donald Trump

Čína dělá chybu, reaguje Trump na odvetná cla Pekingu

Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Akciové trhy po recipročních clech Pekingu krvácí. Čína hraje špatně, to si nemůže dovolit, reaguje Trump

Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“

včera

Ilustrační foto

Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

včera

včera

Veronika Nálepová

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

včera

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy