ROZHOVOR | Ameriku čeká druhá zkouška ohněm. Trump je hrozbou, ale limity moci existují, zdůrazňuje Ringlerová

Donald Trump je hrozbou pro americkou demokracii, v cestě mu ale stojí Kongres a systém brzd a protiváh, kterými je tamní politický systém proslulý. „Pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a to, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední česká expertka na americký politický systém Zuzana Ringlerová z brněnské Masarykovy univerzity. 

Je Trump ohrožením pro americkou demokracii?

Pan Trump je ohrožením pro americkou demokracii. Demokracie má dvě složky: jednak je to institucionální nastavení toho režimu – máme volený parlament, prezidenta, máme ústavu a nějaké zákony. A ty zůstanou demokratické v Americe. Další důležitou složkou toho, aby země fungovala jako demokracie, jsou demokratické hodnoty a to, že vládnoucí elita hodnoty respektuje. To panu Trumpovi absolutně chybí – on nevidí důležitost těchto hodnot a jsou mu úplně jedno. 

Tady vidím možné ohrožení americké demokracie. Americký politický systém je slavný tím, jak má nastavený systém brzd a protiváh, politologové po celém světě ho zkoumají a všímají si těchto detailů. Pořád tam ale prostor pro zneužití moci je. Žádná instituce není dokonalá a pokud ti, kteří vládnou, neuznávají demokratické hodnoty, může to vést k tomu, že fungování institucí se poškodí směrem ke zneužívání moci a nerespektování práv občanů.

Republikáni získali post prezidenta, většinu v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů. Může i toto být nějaké ohrožení? Protože Republikánská strana je poslední dobou trochu extrémnější.

Pro stranu, která drží prezidentský úřad, je důležité mít většinu i v legislativě – v Kongresu. Jde o zcela zásadní věc, aby mohli prosadit své legislativní priority. Úřad prezidenta vypadá silný a v určitých věcech jde o silnou pozici, ale co se týká zejména témat vnitřní politiky USA, tak větší změny je nutné prosadit formou federálního zákona – a k tomu je potřeba schválení Kongresem. 

To, že mají Trump a republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů, je pro ně určitě dobré. Bude se jim snáze prosazovat politika. Ale v Senátu nastane problém, protože funguje trošku specifickým způsobem. Je potřeba mít šedesát hlasů ze sta, aby mohl projít federální zákon. Jde o vnitřní nařízení Senátu, kterému se říká filibuster. Šedesát hlasů ale republikáni nemají a ani je mít nebudou. 

Existují různé výjimky, třeba pokud chcete schvalovat federální soudce navržené prezidentem – a to je taky způsob, jak ovlivňovat americkou společnost a interpretaci práva. Na to stačí těch 52 hlasů, které získali republikáni. Stejně tak na schvalování členů vládního kabinetu. 

Pokud prezentujete nějaký zákon, který se týká výběru daní (revenue bill), tak jednou za kalendářní rok je možné schválit to jednoduchou většinou. Jde to protlačit jako revenue bill a může to být třeba zdravotnická reforma. 

Jinak je ale pořád potřeba šedesát hlasů a tam demokraté budou efektivně fungovat jako brzda republikánských legislativních ambicí. Republikáni mají velmi radikální plány, jako jsou třeba vysoká cla na dovoz z Číny nebo uzavření jižních hranic a deportace migrantů – pokud to bude vyžadovat federální zákon, bude pro ně velmi těžké prosadit. 

Jestli to chápu správně, tak pan Trump pronášel velké sliby hlavně na efekt?

Ano, to je Trumpova specialita. Něco se jim určitě podaří prosadit – třeba určité věci ohledně přístupu k řešení nelegální migrace. Exekutiva si to může upravit a existující právo bude vymáhat. To se dělo i za Obamy, dělo se to posledních dvacet let.

Problém je například s těmi migranty. Existují zákony, podle kterých, když migranti přicházejí neoprávněně, a nemají v Americe být – podle současných federálních zákonů je v pořádku vzít je a vyhostit. Ale je jich takové množství, že federální vláda nemá možnost zákon provádět. Není kapacita znění zákona dostát a vymáhat ho. 

Federální vláda tak udělá to, že si stanoví priority, koho vyhostí, a to už pak může udělat exekutiva. Pokud držíte exekutivu, tak tu exekutivní moc prostě máte, ale naráží to na zdroje, které máte k dispozici.

Takže kdyby teď chtěl vzít migranty a vyhodit je, tak může.

Pokud je někdo v Americe nelegálně, máte možnost ho vyhostit a je to legální. Kdo přešel hranici, nesmí v Americe být a hotovo. Ale tam je problém s kapacitami. Nejsou lidi, kteří by toto dělali. 

Nemůže to být nakonec na armádě?

Tady si nejsem jistá.

Americká armáda to má totiž s působením na půdě USA omezené. Takže třeba spíše Národní gardy?

Já myslím, že Národní gardy taky. Tam určitě budou nějaká legislativní omezení, jak se tyto síly dají použít – že tam musí být ohrožení nebo mimořádná situace. Je ale možné, že se jim to nějak podaří ohnout a samotnou existenci nelegálních migrantů ve velkém počtu prohlásí za výjimečný stav. 

No právě…

To se ale budou odpůrci bránit u soudů a myslím, že to nebude tak snadné a nepůjde to. 

Takže v podstatě Trump nasliboval hromadu věcí – cla, hromadné vyhoštění, a v reálu to ani nemá, jak udělat.

Ano, přesně. K tomu bych ještě dodala, že Trump je specifický v tom, že jeho sliby jsou takové do očí bijící – nám přijde nemožné už na začátku, že by to vůbec šlo. Že to jsou nesplnitelné sliby už od začátku, do určité míry extrémní. 

Ale pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a toho, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby. Ono to bez nich ani nejde vyhrát – každý prezident slibuje. 

Obama před lety sliboval, že zajistí zdravotnickou reformu. Že to bude jeho priorita a přinese ji Američanům. Ale bez Kongresu? Nepřinese. Prezident si to bere jako svou politiku, ale tohle všechno bez souhlasu Kongresu a bez přesvědčení zástupců Senátu, tak nedosáhne ničeho. 

Jediné, co může prezident bez souhlasu Kongresu udělat, je mít šikovný tým, být přesvědčivý a populární, mít za sebou veřejné mínění. Ten šikovný tým to bude v Kongresu dojednávat a když bude mít prezident štěstí, tak se to povede. 

Zeptám se trochu hloupě a možná drze, ale když si Američané nechají slibovat z velké části nemožné věci – oni neví, co si mohou lidi, které volí, ve skutečnosti dovolit? 

Já myslím, že částečně neví a částečně to k tomu patří. Kandidát říká, co bude prosazovat a za čím stojí a definuje se tím, pak se o to ve volebním období snaží. Tak nějak už to k tomu modernímu prezidentství patří. Takhle se politická kultura vyvinula. Jde o jednoho člověka, který má být vůdcem celého národa. Očekává se, že bude hovořit o politických prioritách. Přestože je tam velká politická moc, kterou prezident má, tak vlastní i velkou reprezentativní moc, jako v případě českého prezidenta. Ve volbách se ale očekává, že bude prezentovat nějakou politickou agendu – a tu prezentuje nějakými sliby. 

Kdyby říkal: „Když Kongres schválí zákon o zdravotnické reformě, tak ho podepíšu. Když se v Kongresu dohodnou, že zvýší daně, tak já to podepíšu,“ tak to prostě není prezentace kandidáta, která by lidi inspirovala k tomu, aby měli motivaci jít k volbám. 

Když už jsem zmínil americké občany – americká společnost je hodně polarizovaná a lidi se dohadují, nejsou spokojení. Myslíte, že Trump může dovést tuto nespokojenost až k nějakému konfliktu?

Nemyslím si, ale myslím, že Trump nepomůže tu polarizaci zmírnit a pravděpodobně ji bude dále prohlubovat. Trump nebude sjednocující prezident. 

Jde to ale takhle dělat donekonečna? Vrážet klín mezi lidi a věřit, že se nic nestane.

Teď je míč na straně demokratů. Oni musí najít způsob, jak promlouvat k nespokojeným lidem, které dosavadní politické vize neoslovují. Nemají pocit, že demokraté nějak zlepší jejich život a budou těmi správnými vůdci a vůdkyněmi, kteří by měli zemi vést.

To, že Trump je úspěšný, je do velké míry zásluha toho, že je šikovný populista, umí pěkně mluvit a lidi mu věří. Je to prostě osobnost, ale mají na tom podíl i demokraté. Nemají inspirativní lídry, nejsou schopni oslovit voliče. Jediný způsob je najít způsob, jak nespokojené lidi oslovit. A nebude to jen tím „my nejsme Trump, volte nás“. Musí to být něco, co lidi inspiruje, a čemu lidé budou věřit jako vizi pro tu zemi. 

Vím, že v aktuálním americkém systému je to asi nemožné, ale nepomohla by tomu nějaká nová silná strana?

Nepomohla. A správně jste řekl, že je to nemožné – považuju to za vyloučené. Pak je ještě otázka, jestli by to pomohlo. Americká politika se děje pod nálepkami těchto dvou stran. Mění se ale jejich vnitřní obsah – ten je velmi jiný u demokratů i republikánů. Za posledních několik let se velmi proměnil. Ale ty nálepky, ty jsou tak silné, že strany vlastně obrovskou část politické síly mají ve známosti této značky. 

Je to podobné jako v byznysu – i když společnost je zkrachovalá, tak její jméno, to že si s ním lidé něco spojují, má obrovskou cenu. V Česku to byla třeba cestovní kancelář Fischer – zkrachovala a pokud se nemýlím, tak znovu existuje, protože je cenná ta značka. Stojí za ní ale jiní lidé. Samotný název společnosti má velkou cenu a má smysl ho prostě vzít a naplnit jiným obsahem, stejně tak je to v politice. Je to výhodnější než vytvářet značku novou a investovat neskutečné množství času a peněz, aby lidé vůbec značku znali.

Z toho důvodu si myslím, že nová strana nebude. A ani to není řešení, protože americký systém bude pořád mít dvoustranické tendence. Třetí strana by spíše oslabila to, jak politika funguje.

Na závěr trochu odbočím. Jak si myslíte, že se Trump bude chovat k velkým mocnostem, jako Čína a Rusko?

S předvídáním toho, co Trump udělá, je velký problém v tom, že on něco říká a pak není jasné, jestli to tak myslí nebo to jen tak říká. Jeho postoje jsou takové, že moc nevíme, co se stane. Nepředvídatelnost je jednou z věcí, v nichž Trump vyniká. 

Asi nejlepší je předpovědi nebo odhady opřít o to, co se dělo po roce 2016. Šlo o vstřícný postoj vůči Rusku a velmi konfrontační k Číně. Takže pokud bych měla vsadit nebo tipnout, řekla bych, že to bude takto pokračovat i dál. 

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Zuzana Ringlerová prezidentské volby USA 2024 Donald Trump USA (Spojené státy americké) Republikánská strana (USA) Kongres USA Demokratická strana (USA) Senát USA

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

před 2 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové

Moravané a Slezané se v pátek ráno mohou těšit na sněhovou nadílku, avizují meteorologové. Od středečního dopoledne platí příslušná výstraha, která však nejde úplně do detailu. Podle expertů sice nepůjde o extrémní situaci, ale zejména řidiči by si měli dávat pozor. 

včera

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

včera

včera

Leopard 2A4

Česko si pořídí další Leopardy. Armáda tak splní požadavky NATO

Česko si pořídí 14 bojových tanků Leopard 2A4, uvedlo ministerstvo obrany ve středu v tiskové zprávě. Vládu o záměru informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Úřad chce příslušnou smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH uzavřít do konce roku. 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi po výhře nad Gruzií postupují v Lize národů mezi elitu. Mají také jistou baráž o MS

Když čeští fotbalisté v září tohoto roku naprosto nezvládli duel v Gruzii, kde prohráli ostudně 1:4, málokdo věřil, že by snad mohli Češi ovládnout svou skupinu Ligy národů a tudíž tak nejen postoupit do elitní divize, ale zajistit si také účast v baráži o mistrovství světa 2026. Nakonec se to všechno stává skutečností díky závěrečné výhře nad Gruzií 2:1 v Olomouci, kdy se o české branky postarali Šulc s Hložkem. Ve druhé půli se sice podařilo snížit Mikautadzemu, ale na víc se naštěstí soupeři nezmohli, přestože měli v emočním závěru obrovské příležitosti.

včera

raketa Storm Shadow

Storm Shadow donutí ruské síly přeskupit jednotky. Co jsou zač střely, které zvýší obavy z další eskalace?

Storm Shadow, známé také pod názvem SCALP EG (Système de Croisière Autonome à Longue Portée – Emploi Général), jsou pokročilé střely s plochou dráhou letu vyvinuté britskou společností MBDA. Tyto střely patří mezi nejmodernější zbraně svého druhu a hrají klíčovou roli ve vojenských konfliktech, kde je rozhodující přesnost a schopnost zasáhnout strategické cíle hluboko na nepřátelském území.

včera

Letoun Tornádo nese rakety Storm Shadow.

Ukrajina poprvé použila britské střely Storm Shadow k útokům na ruské území

Ukrajina podle informací The Guardian poprvé od začátku konfliktu použila britské střely Storm Shadow k útokům na cíle v Rusku. Povolení k využití raket na ruském území bylo schváleno v reakci na nasazení více než 10 000 severokorejských vojáků na ruské hranici s Ukrajinou. Podle britských a amerických představitelů jde o zásadní eskalaci téměř tři roky trvající války.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Strach z prohloubení války. USA i EU se obávají eskalace hybridních útoků

Američtí a evropští představitelé podle The Guardian vyjádřili rostoucí znepokojení nad hrozbou hybridní války ze strany Ruska. Tento strach se prohloubil po prvním použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS Ukrajinou na cíle uvnitř ruského území. Bidenova administrativa nedávno zrušila omezení pro jejich použití, což vyvolalo ostrou reakci Moskvy a obavy z další eskalace konfliktu.

včera

Viktor Orbán

Svět čekají dva nejnebezpečnější měsíce války, varuje Orbán

Viktor Orbán, předseda maďarské vlády, ve středu po mimořádném jednání Rady obrany státu prohlásil, že nadcházející dva měsíce mohou být nejnebezpečnější etapou války na Ukrajině. Vyzval k maximální opatrnosti a zdůraznil, že Maďarsko se za žádných okolností nesmí nechat zatáhnout do probíhajícího konfliktu.

včera

včera

Elon Musk

Musk není jen Trumpův dárce. Bude potřebovat, aby zklidnil vztahy s Čínou

Miliardář Elon Musk má velice úzké vazby na budoucího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Jejich rádoby harmonický vztah je ovlivněn podnikáním nejbohatšího muže na světě, který se snaží ovlivnit nejen Trumpův výběr vládní administrativy, ale také je důležitým mostem mezi Pekingem a Washingtonem. Jeho obchodní zájmy v Číně jsou tak velké, že se mu možná obchodní válka absolutně nevyplatí.

včera

včera

Ilustrační foto

Počasí letos překoná obávaný rekord. Je ještě naděje na změnu?

Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.

včera

Ruské útoky ohrožují energetickou stabilitu Ukrajiny. Zvyšují riziko jaderné katastrofy

Ukrajinská elektrická síť čelí „výrazně zvýšenému riziku katastrofického selhání“ po nedělních ruských raketových a dronových útocích, varovala organizace Greenpeace podle serveru The Guardian. Tyto útoky mířily na transformátorové stanice klíčové pro provoz tří ukrajinských funkčních jaderných elektráren, což podle Greenpeace hrozí destabilizací jejich provozu a rizikem jaderné katastrofy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy