ROZHOVOR | Ameriku čeká druhá zkouška ohněm. Trump je hrozbou, ale limity moci existují, zdůrazňuje Ringlerová

Donald Trump je hrozbou pro americkou demokracii, v cestě mu ale stojí Kongres a systém brzd a protiváh, kterými je tamní politický systém proslulý. „Pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a to, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední česká expertka na americký politický systém Zuzana Ringlerová z brněnské Masarykovy univerzity. 

Je Trump ohrožením pro americkou demokracii?

Pan Trump je ohrožením pro americkou demokracii. Demokracie má dvě složky: jednak je to institucionální nastavení toho režimu – máme volený parlament, prezidenta, máme ústavu a nějaké zákony. A ty zůstanou demokratické v Americe. Další důležitou složkou toho, aby země fungovala jako demokracie, jsou demokratické hodnoty a to, že vládnoucí elita hodnoty respektuje. To panu Trumpovi absolutně chybí – on nevidí důležitost těchto hodnot a jsou mu úplně jedno. 

Tady vidím možné ohrožení americké demokracie. Americký politický systém je slavný tím, jak má nastavený systém brzd a protiváh, politologové po celém světě ho zkoumají a všímají si těchto detailů. Pořád tam ale prostor pro zneužití moci je. Žádná instituce není dokonalá a pokud ti, kteří vládnou, neuznávají demokratické hodnoty, může to vést k tomu, že fungování institucí se poškodí směrem ke zneužívání moci a nerespektování práv občanů.

Republikáni získali post prezidenta, většinu v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů. Může i toto být nějaké ohrožení? Protože Republikánská strana je poslední dobou trochu extrémnější.

Pro stranu, která drží prezidentský úřad, je důležité mít většinu i v legislativě – v Kongresu. Jde o zcela zásadní věc, aby mohli prosadit své legislativní priority. Úřad prezidenta vypadá silný a v určitých věcech jde o silnou pozici, ale co se týká zejména témat vnitřní politiky USA, tak větší změny je nutné prosadit formou federálního zákona – a k tomu je potřeba schválení Kongresem. 

To, že mají Trump a republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů, je pro ně určitě dobré. Bude se jim snáze prosazovat politika. Ale v Senátu nastane problém, protože funguje trošku specifickým způsobem. Je potřeba mít šedesát hlasů ze sta, aby mohl projít federální zákon. Jde o vnitřní nařízení Senátu, kterému se říká filibuster. Šedesát hlasů ale republikáni nemají a ani je mít nebudou. 

Existují různé výjimky, třeba pokud chcete schvalovat federální soudce navržené prezidentem – a to je taky způsob, jak ovlivňovat americkou společnost a interpretaci práva. Na to stačí těch 52 hlasů, které získali republikáni. Stejně tak na schvalování členů vládního kabinetu. 

Pokud prezentujete nějaký zákon, který se týká výběru daní (revenue bill), tak jednou za kalendářní rok je možné schválit to jednoduchou většinou. Jde to protlačit jako revenue bill a může to být třeba zdravotnická reforma. 

Jinak je ale pořád potřeba šedesát hlasů a tam demokraté budou efektivně fungovat jako brzda republikánských legislativních ambicí. Republikáni mají velmi radikální plány, jako jsou třeba vysoká cla na dovoz z Číny nebo uzavření jižních hranic a deportace migrantů – pokud to bude vyžadovat federální zákon, bude pro ně velmi těžké prosadit. 

Jestli to chápu správně, tak pan Trump pronášel velké sliby hlavně na efekt?

Ano, to je Trumpova specialita. Něco se jim určitě podaří prosadit – třeba určité věci ohledně přístupu k řešení nelegální migrace. Exekutiva si to může upravit a existující právo bude vymáhat. To se dělo i za Obamy, dělo se to posledních dvacet let.

Problém je například s těmi migranty. Existují zákony, podle kterých, když migranti přicházejí neoprávněně, a nemají v Americe být – podle současných federálních zákonů je v pořádku vzít je a vyhostit. Ale je jich takové množství, že federální vláda nemá možnost zákon provádět. Není kapacita znění zákona dostát a vymáhat ho. 

Federální vláda tak udělá to, že si stanoví priority, koho vyhostí, a to už pak může udělat exekutiva. Pokud držíte exekutivu, tak tu exekutivní moc prostě máte, ale naráží to na zdroje, které máte k dispozici.

Takže kdyby teď chtěl vzít migranty a vyhodit je, tak může.

Pokud je někdo v Americe nelegálně, máte možnost ho vyhostit a je to legální. Kdo přešel hranici, nesmí v Americe být a hotovo. Ale tam je problém s kapacitami. Nejsou lidi, kteří by toto dělali. 

Nemůže to být nakonec na armádě?

Tady si nejsem jistá.

Americká armáda to má totiž s působením na půdě USA omezené. Takže třeba spíše Národní gardy?

Já myslím, že Národní gardy taky. Tam určitě budou nějaká legislativní omezení, jak se tyto síly dají použít – že tam musí být ohrožení nebo mimořádná situace. Je ale možné, že se jim to nějak podaří ohnout a samotnou existenci nelegálních migrantů ve velkém počtu prohlásí za výjimečný stav. 

No právě…

To se ale budou odpůrci bránit u soudů a myslím, že to nebude tak snadné a nepůjde to. 

Takže v podstatě Trump nasliboval hromadu věcí – cla, hromadné vyhoštění, a v reálu to ani nemá, jak udělat.

Ano, přesně. K tomu bych ještě dodala, že Trump je specifický v tom, že jeho sliby jsou takové do očí bijící – nám přijde nemožné už na začátku, že by to vůbec šlo. Že to jsou nesplnitelné sliby už od začátku, do určité míry extrémní. 

Ale pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a toho, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby. Ono to bez nich ani nejde vyhrát – každý prezident slibuje. 

Obama před lety sliboval, že zajistí zdravotnickou reformu. Že to bude jeho priorita a přinese ji Američanům. Ale bez Kongresu? Nepřinese. Prezident si to bere jako svou politiku, ale tohle všechno bez souhlasu Kongresu a bez přesvědčení zástupců Senátu, tak nedosáhne ničeho. 

Jediné, co může prezident bez souhlasu Kongresu udělat, je mít šikovný tým, být přesvědčivý a populární, mít za sebou veřejné mínění. Ten šikovný tým to bude v Kongresu dojednávat a když bude mít prezident štěstí, tak se to povede. 

Zeptám se trochu hloupě a možná drze, ale když si Američané nechají slibovat z velké části nemožné věci – oni neví, co si mohou lidi, které volí, ve skutečnosti dovolit? 

Já myslím, že částečně neví a částečně to k tomu patří. Kandidát říká, co bude prosazovat a za čím stojí a definuje se tím, pak se o to ve volebním období snaží. Tak nějak už to k tomu modernímu prezidentství patří. Takhle se politická kultura vyvinula. Jde o jednoho člověka, který má být vůdcem celého národa. Očekává se, že bude hovořit o politických prioritách. Přestože je tam velká politická moc, kterou prezident má, tak vlastní i velkou reprezentativní moc, jako v případě českého prezidenta. Ve volbách se ale očekává, že bude prezentovat nějakou politickou agendu – a tu prezentuje nějakými sliby. 

Kdyby říkal: „Když Kongres schválí zákon o zdravotnické reformě, tak ho podepíšu. Když se v Kongresu dohodnou, že zvýší daně, tak já to podepíšu,“ tak to prostě není prezentace kandidáta, která by lidi inspirovala k tomu, aby měli motivaci jít k volbám. 

Když už jsem zmínil americké občany – americká společnost je hodně polarizovaná a lidi se dohadují, nejsou spokojení. Myslíte, že Trump může dovést tuto nespokojenost až k nějakému konfliktu?

Nemyslím si, ale myslím, že Trump nepomůže tu polarizaci zmírnit a pravděpodobně ji bude dále prohlubovat. Trump nebude sjednocující prezident. 

Jde to ale takhle dělat donekonečna? Vrážet klín mezi lidi a věřit, že se nic nestane.

Teď je míč na straně demokratů. Oni musí najít způsob, jak promlouvat k nespokojeným lidem, které dosavadní politické vize neoslovují. Nemají pocit, že demokraté nějak zlepší jejich život a budou těmi správnými vůdci a vůdkyněmi, kteří by měli zemi vést.

To, že Trump je úspěšný, je do velké míry zásluha toho, že je šikovný populista, umí pěkně mluvit a lidi mu věří. Je to prostě osobnost, ale mají na tom podíl i demokraté. Nemají inspirativní lídry, nejsou schopni oslovit voliče. Jediný způsob je najít způsob, jak nespokojené lidi oslovit. A nebude to jen tím „my nejsme Trump, volte nás“. Musí to být něco, co lidi inspiruje, a čemu lidé budou věřit jako vizi pro tu zemi. 

Vím, že v aktuálním americkém systému je to asi nemožné, ale nepomohla by tomu nějaká nová silná strana?

Nepomohla. A správně jste řekl, že je to nemožné – považuju to za vyloučené. Pak je ještě otázka, jestli by to pomohlo. Americká politika se děje pod nálepkami těchto dvou stran. Mění se ale jejich vnitřní obsah – ten je velmi jiný u demokratů i republikánů. Za posledních několik let se velmi proměnil. Ale ty nálepky, ty jsou tak silné, že strany vlastně obrovskou část politické síly mají ve známosti této značky. 

Je to podobné jako v byznysu – i když společnost je zkrachovalá, tak její jméno, to že si s ním lidé něco spojují, má obrovskou cenu. V Česku to byla třeba cestovní kancelář Fischer – zkrachovala a pokud se nemýlím, tak znovu existuje, protože je cenná ta značka. Stojí za ní ale jiní lidé. Samotný název společnosti má velkou cenu a má smysl ho prostě vzít a naplnit jiným obsahem, stejně tak je to v politice. Je to výhodnější než vytvářet značku novou a investovat neskutečné množství času a peněz, aby lidé vůbec značku znali.

Z toho důvodu si myslím, že nová strana nebude. A ani to není řešení, protože americký systém bude pořád mít dvoustranické tendence. Třetí strana by spíše oslabila to, jak politika funguje.

Na závěr trochu odbočím. Jak si myslíte, že se Trump bude chovat k velkým mocnostem, jako Čína a Rusko?

S předvídáním toho, co Trump udělá, je velký problém v tom, že on něco říká a pak není jasné, jestli to tak myslí nebo to jen tak říká. Jeho postoje jsou takové, že moc nevíme, co se stane. Nepředvídatelnost je jednou z věcí, v nichž Trump vyniká. 

Asi nejlepší je předpovědi nebo odhady opřít o to, co se dělo po roce 2016. Šlo o vstřícný postoj vůči Rusku a velmi konfrontační k Číně. Takže pokud bych měla vsadit nebo tipnout, řekla bych, že to bude takto pokračovat i dál. 

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.

Více souvisejících

rozhovor Zuzana Ringlerová prezidentské volby USA 2024 Donald Trump USA (Spojené státy americké) Republikánská strana (USA) Kongres USA Demokratická strana (USA) Senát USA

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 1 hodinou

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 6 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 9 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy