USA nabídly Íránu mírová jednání. Co na to česká diplomacie?

Mnichov - Prostor pro diplomatické řešení sporů s Íránem o jeho jaderný program stále existuje, míč je ale teď na straně Teheránu. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes prohlásil americký viceprezident Joseph Biden.

Podle Bidena jsou USA připraveny i k přímým rozhovorům s Íránem. Současně ujistil Evropu, že Spojené státy se od ní neodvracejí, a vyzval syrského prezidenta Bašára Asada, aby opustil vedení své země zmítané krvavou občanskou válkou.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který na mnichovské konferenci zastupuje ČR, souhlasí s Bidenem, že je stále prostor pro diplomatické řešení íránské krize. Na jeho výzvu k Asadovu odchodu ale hledí skepticky. Řekl to dnes ČTK a Českému rozhlasu. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova sedí syrský prezident "pevně v sedle".

"Je stále čas, je stále prostor pro úspěch diplomacie podpořené tlakem. Míč je ale teď na té straně kurtu, kde hraje teheránská vláda. A pro Teherán je nejvyšší čas, aby vážně a s dobrou vůlí přistoupil k jednání se (skupinou) 5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo)," prohlásil Biden. Naznačil přitom připravenost Washingtonu i k přímým rozhovorům USA s íránskými představiteli, "pokud k nim přistoupí vážně, a ne jen tak na zkoušku".

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle Teherán vyzval, aby nabídku Washingtonu k přímým jednáním přijal. "Ruka byla nabídnuta," apeloval na Írán, který by podle Westerwelleho neměl připravenost USA k rozhovorům promeškat. Letošní rok označil za rozhodující pro nalezení diplomatického řešení sporu o íránský jaderný program.

"Já také vidím prostor pro jednání. Jsem přesvědčen, že musíme jednat, jednat a jednat," přidal se Schwarzenberg, podle něhož jsou i "jisté, lehce pozitivní zprávy" o posunu v íránské otázce. "Jak známo, byla vydána fatva proti jaderným zbraním. To člověk musí v tom jejich systému brát trochu vážně," poznamenal český ministr zahraničí.

Americký viceprezident dnes v Mnichově rovněž ujistil Evropu, že obavy některých jejích představitelů, že USA se od ní odvracejí a zaměřují své zájmy do Asie a Tichomoří, jsou neopodstatněné. "Evropa je základním kamenem našeho angažmá ve světě a katalyzátorem pro spolupráci na celé planetě. Na tom se nic nezměnilo," zdůraznil.

"My vás potřebujeme stejně, jako vy potřebujete nás. Zůstáváte naším nenahraditelným partnerem," prohlásil Biden, čímž zopakoval své páteční vyjádření ze setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně.

Podle něj na tom nic nemění ani fakt, že USA mají své zájmy i na druhé straně zeměkoule podobně jako třeba Rusko. "Zůstaneme pacifickou i atlantickou velmocí," ujistil Biden, který je v Evropě jako první představitel administrativy prezidenta Baracka Obamy po jeho znovuzvolení do Bílého domu. Vyslovil se také pro co nejrychlejší dojednání transatlantické zóny volného obchodu.

Americký viceprezident se vyjádřil i ke konfliktu v Sýrii, přičemž vyzval Asada k odchodu. "Je to tyran lpící na moci. Už není v pozici, aby vedl svůj lid. Musí odejít," soudí Biden, který se dnes odpoledne na okraj mnichovské konference setkal se zvláštním emisarem OSN pro Sýrii Lachdarem Brahímím a šéfem spojené syrské opozice Ahmadem Muázem Chatíbem. Ten v pátek v noci na mnichovském fóru zopakoval, že je připraven jednat s představiteli Asadova režimu.

S Chatíbem dnes vůbec poprvé v Mnichově jednal i Lavrov, jehož země je dlouholetým spojencem režimu v Damašku. Podle ruského ministra zahraničí syrský prezident "sedí pevně v sedle" a za největší nebezpečí konfliktu v Sýrii označil to, že by se chemické zbraně tamní vlády mohly dostat do rukou rebelů."Domnívám se, že dokud je (syrská) vláda schopná tyto zbraně kontrolovat, je situace bezpečná. Pozorně to sledujeme a věříme, že není důvod k obavám," uvedl šéf ruské diplomacie.

Skepticky na Asadův odchod hledí i Schwarzenberg. "Podle mého názoru, se pan Asad rozhodne podle svého, a nikoli podle výzev, které zazní v Mnichově," reagoval na Bidenův apel český ministr zahraničí, podle něhož jsou síly Asadova režimu a jeho odpůrců vyrovnané a zatím nevidí ani posun v postoji Moskvy. "A doplácí na to jen Syřané, kteří jsou stříleni z obou stran," dodal Schwarzenberg.

Proti 49. bezpečnostní konferenci dnes v Mnichově protestovalo asi tisíc odpůrců NATO a globalizace. Demonstrace se podle agentury DPA obešla bez výtržností. Pravděpodobně kvůli nevlídnému počasí se jí zúčastnilo pětkrát méně lidí, než organizátoři původně počítali.

Související

Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.
Prezident Trump

Trump ruší všechny dokumenty a milosti podepsané automatickým perem. Právně to není možné, reagují experti

Donald Trump v úterý oznámil, že ruší veškeré dokumenty, včetně milostí, které podle něj jeho předchůdce Joe Biden podepsal pomocí autopenů. Jde o bezprecedentní pokus zvrátit činy předchozího prezidenta na základě záminky, kterou právní experti považují za velmi slabou. Autopen neboli automatické pero je zařízení používané k přesné replikaci podpisu osoby, obvykle pro velké objemy nebo ceremoniální dokumenty. Používají ho prezidenti obou hlavních stran k podepisování dopisů a prohlášení.

Více souvisejících

Joe Biden Írán Karel Schwarzenberg

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

před 3 hodinami

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

před 6 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

před 8 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

před 8 hodinami

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

před 10 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

před 11 hodinami

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

před 11 hodinami

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

před 15 hodinami

včera

včera

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy