Jaceňuk je zdrženlivý: Obnovení víz pro Rusko není dobrý tah

Brusel/Kyjev/Moskva - Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk se vyslovil zdrženlivě k plánům Kyjeva na zavedení vízového režimu s Ruskem odvetou za anexi Krymu. Po příletu do Bruselu, kde by měl podepsat politickou část smlouvy o přidružení k Evropské unii, dnes novinářům řekl, že v takových případech je lepší "dvakrát měřit". Víza podle něj Rusko citelně nezasáhnou.

Na zavedení vízového režimu se ve středu usnesla ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany, jejíž rozhodnutí ve formě prezidentských dekretů mají sílu zákona. Podle Jaceňuka ale takový krok zkomplikuje život ukrajinským občanům žijícím na východě země při hranicích s Ruskem.

Ukrajinská vláda podle premiéra respektuje specifické zájmy jihovýchodu Ukrajiny, a proto se k rozhodnutí o vízech staví zdrženlivě. 

Na Ukrajině žijí miliony lidí s příbuzenskými či podnikatelskými vazbami na Rusko. Ruština je regionálním jazykem ve 13 z 27 ukrajinských oblastí.

Zavedení vízové povinnosti mezi postsovětskými zeměmi nejednou navrhovala sama Moskva. Důvodem je prakticky nekontrolovatelný příliv pracovních migrantů do Ruska z Kavkazu a střední Asie. Vzhledem k silným politickým vazbám na bývalé sovětské republiky se ale Rusko k realizaci tohoto kroku neodhodlalo.

Další sankce?

Zmrazení kont a zákaz cestování do Evropy už EU uvalila před několika dny proti 21 ruským a krymským politikům a vojákům, teď by k nim mohli přibýt další. Za připojení ukrajinského Krymu k Rusku nejspíš EU podobně potrestá vybrané členy ruské vlády a nejbližší spolupracovníky prezidenta Putina, informuje Rozhlas.cz.

„Další opatření, která významně naruší hospodářské a politické vztahy", jimiž Rusku před dvěma týdny hrozil v případě eskalace situace na Krymu předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, zřejmě nakonec nebudou hospodářské povahy. Uvalení ekonomických sankcí na Rusko podle diplomatů velká většina zemí odmítá. Krizi chtějí státy osmadvacítky řešit především dohodou. EU by ale mohla hospodářské sankce alespoň začít připravovat.

Černá listina EU:

Jevgenij Bušmin - zástupce předsedy horní komory ruského parlamentu, Rady federace;Vladimir Džabarov - první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace;Alexandr Galkin - velí ruské "speciální operaci" na Krymu;Andrej Klišas - předseda ústavněprávního výboru Rady federace;Sergej Mironov- člen předsednictva dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy;Viktor Ozerov - předseda branného výboru Rady federace;Oleg Pantělejev- první zástupce předsedy výboru pro parlamentní otázky Rady federace;Nikolaj Ryžkov - člen výboru pro regionální politiku Rady federace;Alexandr Totoonov - člen výboru pro kulturu, vědu a informace Rady federace;Anatolij Sidorov - velitel jihozápadního vojenského okruhu;Leonid Sluckij - zástupce předsedy dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy;Alexandr Vitko - velitel Černomořské flotily;Sergej Železňak - místopředseda Státní dumy.

Za Ukrajinu:Sergej Aksjonov - krymský předák, de facto "premiér";Denys Berezovskyj - velitel ukrajinského námořnictva;Serhij Cekov - místopředseda krymského parlamentu;Alexej Čalyj - ruský podnikatel, zvolený v únoru lidmi na demonstraci starostou Sevastopolu;Vladimir Konstantinov - předseda krymského autonomního parlamentu;Rustam Temirgalijev- místopředseda krymské vlády;Petro Zima - šéf Bezpečnostní služby Krymu;Jurij Žerebcov - poradce předsedy krymského parlamentu.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Arsenij Jaceňuk EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy