VIDEO: Krvavá Oděsa, 31 mrtvých. Do rusko-ukrajinské rvačky se daly tisíce lidí

"Při požáru ve štábu proruských sil v Domě odborů zahynulo nejméně 31 lidí," uvedl server BBC News ve své ruské verzi s tím, že ukrajinské ministerstvo vnitra upřesnilo předchozí údaje o 38 obětech.Ukrajinská agentura Unian uvedla, že "z budovy byla vedena mířená palba proti proukrajinským aktivistům" a že "na zemi leží mnoho nehybných těl, některé jsou zakryty ukrajinskými vlajkami". Požár prý zachvátil druhé a čtvrté podlaží pětipodlažní budovy, z níž byli evakuováni lidé. Na místě jsou nejen sanitky a policie, ale i příslušníci speciální jednotky, která "zadržela několik separatistů".Podle ruské agentury ITAR-TASS žhářství mají na svědomí bojůvky radikálních nacionalistů z organizace Pravý sektor. Prý i na lidi, kteří incident přežili, útočily obušky.Situace v Oděse se začala vyostřovat odpoledne, kdy předchozí zprávy hovořily o nejméně čtyřech mrtvých při srážkách mezi oběma znepřátelenými tábory. V převážně ruskojazyčném přístavním městě na jihu země se už několikrát střetli přívrženci obou táborů, ale až dosud nedošlo na oběti na životech, poznamenala agentura Reuters.Mezi zraněnými byli odpoledne údajně i tři policisté a tři novináři, přesný počet zraněných demonstrantů není ještě znám. Charakter všech smrtelných zranění policie neupřesnila, nicméně podle webu listu Ukrajinska pravda prý separatisté stříleli po ukrajinských vlastencích."Jeden z mrtvých utrpěl střelné zranění do plic, jak už bylo oznámeno dříve. Zatím však neznáme příčinu smrti u ostatních mrtvých," citovala nejmenovaného policistu agentura Interfax-Ukrajina. Podle ní k večeru ovládli centrum města přívrženci jednotné Ukrajiny, kteří rozháněli své odpůrce a pak je pronásledovali po skupinkách.Policie potyčky vyšetřuje podle paragrafu o masových nepokojích.Zprávy z obou stran o vypuknutí srážek se diametrálně lišily."Stoupenci Ruska napadli účastníky pochodu za jednotnou Ukrajinu," napsal Unian. Na počátku pochodu prý byl průvod fotbalových fanoušků, k nimž se přidali i lidé s ukrajinskými vlajkami v rukou. Po zpěvu ukrajinské hymny však na průvod zaútočili mladíci s baseballovými pálkami. Do rvačky se pak údajně zapojilo několik tisíc lidí.Potyčky se rozšířily i do dalších ulic černomořského přístavního města, uvedl Unian. Separatisté byli prý vyzbrojeni nejen plynovými, ale i automatickými zbraněmi, mačetami, baseballovými pálkami a zápalnými lahvemi, zatímco přívrženci jednotné Ukrajiny vrhali dlažební kostky z rozebíraných chodníků. Policii se dlouho nedařilo nastolit pořádek.Naopak podle ruské agentury ITAR-TASS "masové nepokoje v centru Oděsy vyprovokovalo asi 1500 radikálně naladěných stoupenců kyjevského režimu a fotbalových 'ultras'". Zamaskovaní radikálové z nacionalistického hnutí Pravý sektor prý skandovali hesla "Sláva Ukrajině!" a "Smrt nepřátelům!". Střetli se však s aktivisty, protestujícími proti uzurpaci moci na Ukrajině, a žádajícími vyhlášení referenda o federalizaci země, jakož i povýšení ruštiny na úřední jazyk."Stoupenci Ruska napadli účastníky pochodu za jednotnou Ukrajinu," napsala agentura Unian; na počátku pochodu prý byl průvod fotbalových fanoušků, k nimž se přidali i lidé s ukrajinskými vlajkami v rukou. Po zpěvu ukrajinské hymny však na průvod zaútočili mladíci s baseballovými pálkami. Do rvačky se pak údajně zapojilo několik tisíc lidí.

Potyčky se mezitím rozšířily do dalších ulic černomořského přístavního města, uvedl Unian. Separatisté jsou prý vyzbrojeni nejen plynovými, ale i automatickými zbraněmi, mačetami, baseballovými pálkami a zápalnými lahvemi, zatímco přívrženci jednotné Ukrajiny vrhají dlažební kostky z rozebíraných chodníků. Policii se nedaří nastolit pořádek.

Naopak podle ruské agentury ITAR-TASS "masové nepokoje v centru Oděsy vyprovokovalo asi 1500 radikálně naladěných stoupenců kyjevského režimu a fotbalových 'ultras'". 

Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městě 1 029 049 obyvatel. Je zde zastoupeno několik desítek národností, z nich nejvíce je Ukrajinců (61,6 %), Rusů (29 %), Bulharů (1,3 %) a Židů (1,2 %). V roce 1897 zde žilo 30,5 % Židů. Během 2. světové války však bylo na okraji města povražděno asi 25 000 Židů a přes 35 000 jich bylo deportováno. Po roce 1970 se mnoho Židů vystěhovalo do Izraele. Ve městě od roku 2000 působí krajanský spolek Česká rodina.

Obyvatelé města sami sebe nazývají Oděsité. Většina se jich hlásí k pravoslaví. 10 % obyvatel je postiženo nemocí AIDS, což je nejvyšší procento v Evropě.

Zdroj: YouTube

Vojenská operace proti proruským separatistům ve Slavjansku na východě Ukrajiny postupuje pomaleji, než se původně očekávalo, nadále ale pokračuje. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov. Ten také řekl, že postup vojáků komplikuje fakt, že ozbrojenci používají lidské štíty.

"Žádáme, aby teroristé, sabotéři a všichni, kteří zvedli zbraně proti naší zemi, aby tyto zbraně složili, vzdali se, propustili rukojmí a opustili (okupované) budovy úřadů," řekl Turčynov. K vojenské operaci dodal, že rebelové se schovávají "za obyvatele" a že "střílí z obytných domů". Kyjev během dne obvinil separatisty, že záměrně budují střelecké posty v obytných domech, na které nesmí ukrajinští vojáci podle rozkazu opětovat palbu.

Vysoká komisařka Evropské unie pro zahraničí a bezpečnost Catherine Ashtonová uvedla na konferenci v Berlíně, že je nezbytné, aby došlo ke zmírnění násilí a omezení okupace budov na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Německý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier pak při té příležitosti vyzval k okamžité implementaci ženevských dohod, o kterých Ukrajina, Rusko, USA a Evropská unie jednaly minulý měsíc s cílem zastavit napětí na Ukrajině.

Proruští separatisté ve východoukrajinském městě Luhansk dnes bez střetu opustili tamní sídlo prokuratury, které spolu s dalšími úřady obsadili v úterý. Informovaly o tom ruské agentury.

"Osvobození budovy bylo výsledkem jednání. V současné chvíli tam pracovníci prokuratury ještě nejsou, je tam operativní skupina vyšetřovatelů," sdělila podle Interfaxu mluvčí luhanské prokuratury. Nikdo z "aktivistů", kteří budovu obsadili, není uvnitř ani nikde v okolí.

Luhansk je jedním z přibližně deseti měst, kde proruští separatisté obsadili sídla místních či regionálních úřadů, včetně radnic, justičních orgánů a policejních budov, informuje iHned.cz.