Příprava na válku? Rusko na Krymu posiluje armádu, CIA pomáhá Kyjevu

Jejich úkolem je pomoci vládě zvládnout separatistické tendence na východě země a zajistit fungování bezpečnostních struktur, uvedl německý list. Aktivita poradců CIA a FBI se omezuje na Kyjev, v bojích proti proruským radikálům na východě země se podle německého listu neangažují.

Pracovníci FBI podle Bildu působí i jako poradci v boji s organizovaným zločinem. Speciální skupina se věnuje pátrání po majetku svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, který uprchl do Ruska. Nové ukrajinské vedení tvrdí, že exprezident vyvezl ze země desítky miliard dolarů.

Rusko se snaží obklíčit Ukrajinu?

Rusko v těchto dnech výrazně posiluje své vojenské posádky na anektovaném Krymu a přemísťuje na poloostrov letecké síly a motostřelecké útvary. Napsala to dnes ukrajinská státní agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské armádní analytiky.

"Nebe nad Krymem se celý den černalo leteckými svazky," tvrdí zdroj ukrajinské agentury. Z ruské pevniny byly na Krym převeleny desítky stíhacích strojů MiG a Su, údajně celý letecký pluk. K vidění bylo i několik těžkých bombardérů Tu-22. Na sevastopolském letišti Belbek přistálo v sobotu několik desítek dopravních letadel Il-76 s výsadkáři a nákladem těžké vojenské techniky.

Podle ukrajinských expertů je posilování jižního křídla ruské armády vedeno snahou vytvořit kolem Ukrajiny pevné sevření a zvýšit tlak na novou kyjevskou vládu.

Vypukne válka?

„Většina obyvatel východní části chce žít na Ukrajině, chce mít novou zemi a takové instituce, kterým může věřit. Když se toho nepodaří dosáhnout, může hrozit válka," říká pro EurActiv.cz ředitel Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Alexander Duleba.

"Je dobré připomenout iniciativu, se kterou v roce 2008, dva měsíce před válkou v Gruzii, přišel tehdejší ruský prezident Medveděv. Byl to návrh vytvořit nový systém evropské bezpečnosti, který by se vrátil k modelu mírových kongresů. To je ruská představa o vhodné platformě. Je myslím dobrý signál, že se podařilo uspořádat mírový kongres, na kterém se prostřednictvím EU podílely všechny unijní země. Je totiž dobrým signálem, že se nevracíme k velkým konferencím, na kterých by například Rusko, Německo, Francie a Spojené státy nadiktovaly Ukrajině její budoucnost, což je politika ve stylu Mnichova 1938. Důležité není pouze to, zda se krizi na Ukrajině podaří vyřešit a kdy to bude, ale také jaký diplomatický formát je zvolen. Ženevské dohody jsou přijatelné pro země EU, protože Unie se na nich podílí jako partner, a zároveň je to kompromis s ruskou představou systému mírových kongresů," říká dál Duleba.

A pokračuje: "Pro konsolidaci situace na Ukrajině je důležité, aby byly prezidentské volby transparentní a aby proběhly i v jihovýchodních regionech. Když si Ukrajina zvolí legitimního prezidenta, Rusko ztratí velkou část svých argumentů, které využívá v informační válce – že na Ukrajině vládnou nelegitimní struktury a tak dále. Znamená to, že volby jsou opravdu důležité. Velký význam má i to, že se uskutečnily rozhovory mezi Porošenkem a dalšími regionálními lídry, kteří nabídli své služby vládě, jež na jihovýchodě nedokáže vládnout. Je to Igor Kolomojskij v Dněpropetrovsku, Serhij Taruta v Doněcku, Rinat Achmetov financuje stabilizaci v Charkově a Luhansku, Dmytro Firtaš zase v jižních oblastech. To jsou reální lídři. EU si musí položit otázku, jestli jsou pro ni tito oligarchové spojenci a partneři. Já jsem přesvědčený, že ano. Jsou to sice oligarchové, ale jsou to oligarchové, kteří stojí o jednotnou Ukrajinu."