ANALÝZA: Jak může skončit válka na Ukrajině? Anexí, rozdělením i novým státem

Stačilo jen několik hodin, aby ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek narušil evropský mír a bezpečnost a pokusil se zbavit Ukrajince práva na sebeurčení. Invaze na Ukrajinu pokračovala i v pátek leteckými, námořními a pozemními útoky a americké zdroje obeznámené s informacemi rozvědky varovaly, že hlavní město Kyjev může padnout během několika dní, napsal zpravodajský server CNN.

Putin základní cíle invaze vyjádřil jasně. Chce Ukrajinu odzbrojit, přerušit její vazby na NATO a ukončit snahy ukrajinského lidu o připojení k Západu. "Budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny," řekl těsně před zahájením vojenských úderů. "Také chceme postavit před soud ty, kteří se dopustili četných krvavých zločinů proti civilistům, včetně občanů Ruské federace," dodal a zopakoval tak nepodložené tvrzení o genocidě v oblastech ukrajinského Donbasu, které ovládají separatisté.

To jsou ve zkratce Putinovy cíle. Ale odhadnout, jak přesně je hodlá uskutečnit, je jiná věc. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek odmítl odpovědět na opakované otázky týkající se cílů invaze na Ukrajinu a toho, kdy by nepřátelské akce mohly skončit. Historie však může posloužit jako vodítko pro možné vyústění Putinových kroků. Toto by mohly být pravděpodobné scénáře:

ANEXE KRYMU 2.0

Ruská vláda už uznala separatistické státečky Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) na východě Ukrajiny. Tento týden ruská armáda zacílila na mnohem větší části území, když zahájila ofenzívu v okolí Charkova, největšího města na východě Ukrajiny, a na jihu v okolí města Cherson.

Jestli se ruským silám podaří dobýt ukrajinské přístavní město Oděsu, je možné si představit pozemní most táhnoucí se přes celou jižní Ukrajinu, který by mohl dokonce spojit Podněstří - separatistickou enklávu v Moldavsku, kde jsou rozmístěny ruské jednotky - s Oděsou, Krymem a jižní a východní Ukrajinou.

ROZDĚLENÁ UKRAJINA

Putin ve svém tendenčním výkladu historie Ukrajinců a Rusů jako "jednoho národa" poznamenal, že západní okraj dnešní Ukrajiny začlenil do Sovětského svazu diktátor Josif Stalin. Části této oblasti dříve patřily meziválečnému Polsku, Československu a Rumunsku, a předtím Rakousku-Uhersku.

Pokud je Putinovým cílem rozdělení Ukrajiny, pak by se haličská Ukrajina a město Lvov v blízkosti polských hranic mohly potenciálně stát jakýmsi torzem Ukrajiny, zatímco by Rusko zaměřilo pozornost na východ země.

Podobné rozdělení by mohlo vést k tomu, že bude Ukrajina vypadat jako Německo v době studené války, řekl CNN ruský historik a spisovatel Alexander Etkind. "Západní Ukrajina bude závislejší na Evropě a východní část bude vtažena do ruské sféry vlivu, do které patří i Bělorusko."

Takové přepsání hranic by sice bylo rozpínavou fantazií, ale mohlo by oddělit to, co Moskva - ať už oprávněně, nebo ne - vnímá jako nacionalističtější část Ukrajiny. "Putin by byl rád, kdyby každý politicky aktivní a nezávisle smýšlející (Ukrajinec) opustil 'jeho' část Ukrajiny," dodal Etkind.

Možné rozdělení země Putin naznačil tento týden, když prohlásil: "Dovolte mi připomenout, že lidí žijících na územích, která jsou součástí dnešní Ukrajiny, se nikdo neptal, jak chtějí budovat svůj život, když vznikl Sovětský svaz, anebo po druhé světové válce," řekl a naznačil možnost referenda ve stylu Krymu.

PRORUSKÝ STÁT

Západní zpravodajské služby varují, že Rusko plánuje svrhnout demokraticky zvolenou ukrajinskou vládu a nahradit ji loutkovým režimem. Putin naznačil, že současnou demokraticky zvolenou vládu na Ukrajině považuje za nelegitimní, a vyjádřil politování nad svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014. Na Ukrajině však působí další politici, kteří by ochotně zaplnili řady silou prosazené proruské vlády.

Jedním z hlavních Putinových spojenců na Ukrajině je Viktor Medvedčuk, proruský politik a oligarcha. Na Ukrajině čelí obvinění z vlastizrady a je v domácím vězení.

NESTABILNÍ OKUPACE

Rusko tvrdí, že nechce být okupantem, ale lze si představit scénář, kdy se pokusí vnutit Ukrajině svou formu vlády tvrdé ruky. Pro Ukrajince by to byla hořká pilulka: žijí v zemi se svobodným tiskem, svobodnou politikou a tradicí pouličních protestů. Mnoho Ukrajinců se dívá na ruský politický systém - kde jsou skutečné opoziční protesty většinou zakázány nebo je velmi obtížné je organizovat - s velkou obavou.

NÁSILNÁ OKUPACE

Putin neměl nikdy problém podporovat despoty s mizivým respektem pro lidská práva. Ruské letectvo podporovalo prezidenta Bašára Asada v syrské občanské válce, kterému poskytlo ohromnou palebnou sílu k potlačení ozbrojených opozičních skupin v zemi a srovnalo přitom se zemí celé čtvrti.

Putinův vlastní politický vzestup začal pacifikací Čečenska, separatistické republiky na severním Kavkaze. Ruské tažení v Čečensku vyvrcholilo dosazením Ramzana Kadyrova, místního válečníka a bývalého povstalce, který je obviňován z toho, že kavkazskou republiku řídí jako své osobní léno.

REPUBLIKA STRACHU

Rusko má obávaný domácí bezpečnostní aparát, který vězní a pronásleduje disidenty a drží potenciálně nepohodlné oponenty mimo politiku. Ukrajinci žijící na Krymu - který Rusko obsadilo v roce 2014 a po referendu obecně pokládaném za zmanipulované ho anektovalo - na vlastní kůži zažili, jaké to je žít ve státě, kde má všemocné postavení ruská státní bezpečnostní služba FSB.

Filmový režisér Oleg Sencov, jeden z nejvýznamnějších bývalých ukrajinských vězňů svědomí, byl postaven před soud na základě obvinění, která skupiny na ochranu práv označily za absurdní. Byl zatčen na Krymu v roce 2014 poté, co se pokojně postavil proti ruské okupaci a obviněn mimo jiné z terorismu, obchodování se zbraněmi a organizování teroristické skupiny. V roce 2015 byl na 20 let do ruského vězení, ale v roce 2019 byl propuštěn v rámci výměny vězňů s Ukrajinou.

Související

Zelenskyj u Záporoží navštívil frontové pozice

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že navštívil frontové pozice v Záporožské oblasti. Podle agentury AP se na jihu země rovněž setkal se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, s nímž hovořil o situaci v Záporožské jaderné elektrárně okupované Rusy.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu odkládá kontroverzní reformu o několik týdnů. Chce dialog

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Chce o zákonu vést dialog a dosáhnout "širokého konsenzu". Netanjahu to uvedl ve svém dnešním večerním prohlášení k národu. Zároveň zdůraznil, že jeho vláda by nikdy nepřipustila občanskou válku. Země podle něj čelí krizi, která je skutečnou hrozbou pro národní jednotu Izraelců.

Aktualizováno před 4 minutami

Ilustrační fotografie.

Útok na škole v USA: Šest mrtvých, střílela mladá žena

Nejméně tři děti a tři dospělí přišli o život při střeleckém útoku na křesťanské škole v americkém městě Nashville, oznámila místní policie. Ze spáchání útoku podezírá mladou ženu, kterou na místě zastřelila, informují světové zpravodajské agentury. 

před 22 minutami

před 52 minutami

Maďarský parlament

Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO

Maďarský parlament dnes ratifikoval přistoupení Finska k Severoatlantické alianci. Proti bylo jen šest poslanců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel. Poslanci mají dnes ještě jednat o ratifikaci vstupu Švédska do NATO, informovala maďarská tisková agentura MTI. Termín tohoto hlasování ale není jasný.

Aktualizováno před 59 minutami

Hasiči zasahují u nehody nákladního vozu, který sjel do slapské přehrady. (27.3.2023)

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel

Řidič nákladního auta sjel dnes po nárazu do svodidel na mostě u obce Svatý Jan na Příbramsku do Slapské přehrady. Na místě zemřel, nikdo jiný podle policie v autě nebyl. Havarované vozidlo vyprostilo z vody auto soukromé odtahové firmy. Na místě byl připraven i vyprošťovací tank hasičského záchranného sboru, řekl ČTK po 18:00 mluvčí hasičů Jan Sýkora. Havárie se stala dnes kolem 9:15. Řidič uvízl v kabině potopeného auta a zahynul.

Aktualizováno před 1 hodinou

Jan Lipavský

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. Po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to novinářům v Bruselu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podotkl také, že kromě války na Ukrajině má na evropskou bezpečnost vliv aktivita Číny v indopacifické oblasti a její potenciální podpora Moskvy, od níž Západ Peking zrazuje.

před 1 hodinou

Leopard 2A4

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa

Na Ukrajinu z Německa dorazilo 18 tanků Leopard 2, které Berlín přislíbil Kyjevu zhruba před dvěma měsíci. Informoval o tom dnes německý časopis Der Spiegel, podle kterého už tanky překročily ukrajinskou hranici.

před 1 hodinou

Senát ČR

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek

Senát loni obdržel jen čtyři petice, což je poloviční počet v porovnání s předchozím rokem. Na rozdíl od roku 2021 také žádnou z nich neprojednal formou veřejného slyšení, neboť po započítání relevantních podpisů pod žádnou z loňských petic nefigurovalo 10.000 signatářů. Vyplývá to ze zprávy o loňských peticích, kterou má horní parlamentní komora podle doporučení petičního výboru tento čtvrtek vzít na vědomí.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny

Více než půl milionu víz dočasné ochrany udělilo Česko lidem z Ukrajiny prchajícím před válkou. V poslední době se vydávalo týdně přes 2100 víz, v únoru a na začátku března to bylo více než 2400 víz týdně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo na twitteru ministerstvo vnitra. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce

Při bourání zchátralých objektů po sovětské armádě v Milovicích na Nymbursku byly stovky tun materiálu s azbestem nadrceny a rozvezeny po celém areálu. Území bývalého vojenského prostoru tak bylo kontaminováno. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného nakládání s odpady a podvodu. 

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády

Z pokusu vraždy a z ublížení na zdraví obvinila plzeňská policejní komisařka devětatřicetiletého muže. Je podezřelý, že v pátek večer na náměstí jedné obce na Plzeňsku bodl jednoho svého kamaráda do zad a druhého do hrudníku. Z místa pak utekl a policie ho po intenzivním pátrání zadržela v sobotu ráno, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Michaela Raindlová. Muže poslal soud do vazby.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zelenskyj u Záporoží navštívil frontové pozice

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že navštívil frontové pozice v Záporožské oblasti. Podle agentury AP se na jihu země rovněž setkal se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, s nímž hovořil o situaci v Záporožské jaderné elektrárně okupované Rusy.

před 3 hodinami

Vladimír Balaš

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol (VŠ) na odměňování pedagogů jednat v úterý s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve středu by pak na výjezdním zasedání v Jeseníku měla záležitost projednat vláda. Balaš to řekl novinářům po dnešním jednání se zástupci univerzit. Financování VŠ označil za dlouhodobě zanedbané, na řešení se podle něj musí vedle státu podílet i samotné školy.

před 4 hodinami

Alena Vitásková

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním v kauze licencí pro solární elektrárny. Od státu žádala 48,6 milionu korun, získala jen 600.000 korun. Nejvyšší soud loni odmítl její dovolání. Podání ústavní stížnosti je patrné z justiční databáze. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU

Velvyslanci zemí Evropské unie dnes podpořili normu zavádějící od roku 2035 bezemisní požadavky pro spalovací motory. Informovalo o tom švédské předsednictví bloku, podle něhož dostanou pravidla ke konečnému schválení v úterý na stůl unijní ministři pro energetiku. Německo, které spolu s dalšími zeměmi přijetí textu blokovalo, se v sobotu s Evropskou komisí dohodlo na kompromisním znění výjimky pro syntetická paliva.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?

Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.

Aktualizováno před 4 hodinami

Rusko rozmístí jaderné zbraně v Bělorusku i přes odmítavou reakci, vzkazuje Západu Peskov

Odmítavá reakce Západu nemůže změnit nic na plánech Moskvy rozmístit v sousedním Bělorusku jaderné zbraně. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zdroj: ČTK

Další zprávy