ANALÝZA: Jak může skončit válka na Ukrajině? Anexí, rozdělením i novým státem

Stačilo jen několik hodin, aby ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek narušil evropský mír a bezpečnost a pokusil se zbavit Ukrajince práva na sebeurčení. Invaze na Ukrajinu pokračovala i v pátek leteckými, námořními a pozemními útoky a americké zdroje obeznámené s informacemi rozvědky varovaly, že hlavní město Kyjev může padnout během několika dní, napsal zpravodajský server CNN.

Putin základní cíle invaze vyjádřil jasně. Chce Ukrajinu odzbrojit, přerušit její vazby na NATO a ukončit snahy ukrajinského lidu o připojení k Západu. "Budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny," řekl těsně před zahájením vojenských úderů. "Také chceme postavit před soud ty, kteří se dopustili četných krvavých zločinů proti civilistům, včetně občanů Ruské federace," dodal a zopakoval tak nepodložené tvrzení o genocidě v oblastech ukrajinského Donbasu, které ovládají separatisté.

To jsou ve zkratce Putinovy cíle. Ale odhadnout, jak přesně je hodlá uskutečnit, je jiná věc. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek odmítl odpovědět na opakované otázky týkající se cílů invaze na Ukrajinu a toho, kdy by nepřátelské akce mohly skončit. Historie však může posloužit jako vodítko pro možné vyústění Putinových kroků. Toto by mohly být pravděpodobné scénáře:

ANEXE KRYMU 2.0

Ruská vláda už uznala separatistické státečky Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) na východě Ukrajiny. Tento týden ruská armáda zacílila na mnohem větší části území, když zahájila ofenzívu v okolí Charkova, největšího města na východě Ukrajiny, a na jihu v okolí města Cherson.

Jestli se ruským silám podaří dobýt ukrajinské přístavní město Oděsu, je možné si představit pozemní most táhnoucí se přes celou jižní Ukrajinu, který by mohl dokonce spojit Podněstří - separatistickou enklávu v Moldavsku, kde jsou rozmístěny ruské jednotky - s Oděsou, Krymem a jižní a východní Ukrajinou.

ROZDĚLENÁ UKRAJINA

Putin ve svém tendenčním výkladu historie Ukrajinců a Rusů jako "jednoho národa" poznamenal, že západní okraj dnešní Ukrajiny začlenil do Sovětského svazu diktátor Josif Stalin. Části této oblasti dříve patřily meziválečnému Polsku, Československu a Rumunsku, a předtím Rakousku-Uhersku.

Pokud je Putinovým cílem rozdělení Ukrajiny, pak by se haličská Ukrajina a město Lvov v blízkosti polských hranic mohly potenciálně stát jakýmsi torzem Ukrajiny, zatímco by Rusko zaměřilo pozornost na východ země.

Podobné rozdělení by mohlo vést k tomu, že bude Ukrajina vypadat jako Německo v době studené války, řekl CNN ruský historik a spisovatel Alexander Etkind. "Západní Ukrajina bude závislejší na Evropě a východní část bude vtažena do ruské sféry vlivu, do které patří i Bělorusko."

Takové přepsání hranic by sice bylo rozpínavou fantazií, ale mohlo by oddělit to, co Moskva - ať už oprávněně, nebo ne - vnímá jako nacionalističtější část Ukrajiny. "Putin by byl rád, kdyby každý politicky aktivní a nezávisle smýšlející (Ukrajinec) opustil 'jeho' část Ukrajiny," dodal Etkind.

Možné rozdělení země Putin naznačil tento týden, když prohlásil: "Dovolte mi připomenout, že lidí žijících na územích, která jsou součástí dnešní Ukrajiny, se nikdo neptal, jak chtějí budovat svůj život, když vznikl Sovětský svaz, anebo po druhé světové válce," řekl a naznačil možnost referenda ve stylu Krymu.

PRORUSKÝ STÁT

Západní zpravodajské služby varují, že Rusko plánuje svrhnout demokraticky zvolenou ukrajinskou vládu a nahradit ji loutkovým režimem. Putin naznačil, že současnou demokraticky zvolenou vládu na Ukrajině považuje za nelegitimní, a vyjádřil politování nad svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014. Na Ukrajině však působí další politici, kteří by ochotně zaplnili řady silou prosazené proruské vlády.

Jedním z hlavních Putinových spojenců na Ukrajině je Viktor Medvedčuk, proruský politik a oligarcha. Na Ukrajině čelí obvinění z vlastizrady a je v domácím vězení.

NESTABILNÍ OKUPACE

Rusko tvrdí, že nechce být okupantem, ale lze si představit scénář, kdy se pokusí vnutit Ukrajině svou formu vlády tvrdé ruky. Pro Ukrajince by to byla hořká pilulka: žijí v zemi se svobodným tiskem, svobodnou politikou a tradicí pouličních protestů. Mnoho Ukrajinců se dívá na ruský politický systém - kde jsou skutečné opoziční protesty většinou zakázány nebo je velmi obtížné je organizovat - s velkou obavou.

NÁSILNÁ OKUPACE

Putin neměl nikdy problém podporovat despoty s mizivým respektem pro lidská práva. Ruské letectvo podporovalo prezidenta Bašára Asada v syrské občanské válce, kterému poskytlo ohromnou palebnou sílu k potlačení ozbrojených opozičních skupin v zemi a srovnalo přitom se zemí celé čtvrti.

Putinův vlastní politický vzestup začal pacifikací Čečenska, separatistické republiky na severním Kavkaze. Ruské tažení v Čečensku vyvrcholilo dosazením Ramzana Kadyrova, místního válečníka a bývalého povstalce, který je obviňován z toho, že kavkazskou republiku řídí jako své osobní léno.

REPUBLIKA STRACHU

Rusko má obávaný domácí bezpečnostní aparát, který vězní a pronásleduje disidenty a drží potenciálně nepohodlné oponenty mimo politiku. Ukrajinci žijící na Krymu - který Rusko obsadilo v roce 2014 a po referendu obecně pokládaném za zmanipulované ho anektovalo - na vlastní kůži zažili, jaké to je žít ve státě, kde má všemocné postavení ruská státní bezpečnostní služba FSB.

Filmový režisér Oleg Sencov, jeden z nejvýznamnějších bývalých ukrajinských vězňů svědomí, byl postaven před soud na základě obvinění, která skupiny na ochranu práv označily za absurdní. Byl zatčen na Krymu v roce 2014 poté, co se pokojně postavil proti ruské okupaci a obviněn mimo jiné z terorismu, obchodování se zbraněmi a organizování teroristické skupiny. V roce 2015 byl na 20 let do ruského vězení, ale v roce 2019 byl propuštěn v rámci výměny vězňů s Ukrajinou.

Související

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

Více souvisejících

Ukrajina ,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 7 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 8 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 9 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 10 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 11 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 12 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 13 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 14 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté

Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy